Český umělecký film, který je první samostatnou prací mladého režiséra Jaroslava Balíka. Dramaticky líčí nezvyklou událost, k níž došlo v malém okresním městě. Na staveništi v těsné blízkosti městské nemocnice je nalezena obrovská nevybuchlá letecká bomba památka na nálet, který postihl městečko koncem války. Náraz buldozeru uvedl v činnost hodinový stroj bomby, která může každým okamžikem vybuchnout. V této chvíli smrtelného nebezpečí se osvědčí příkladná statečnost několika lidí, kteří se nejdříve pokoušejí bombu odjistit a pak ji odvezou na starém nákladním autě do kamenného lomu, kde bomba exploduje. Tento dramatický námět umožnil autorům filmu zhustit několik životních osudů nejrůznějších lidí do účinné zkratky, která je silná zejména realistickou kresbou prostředí a jednotlivých charakterů. Film je zařazen do ankety filmového diváka v r. 1958. (FILMOVÝ PŘEHLED 50 / 1957)
V druhé půli 50. let vzniklo několik filmů, které se pokoušely přiblížit všední dny tehdejšího života, prostředí sirých ulic, kamenitých dlažeb, řidičů a závozníků v zaprášených šatech. Vzruch do poklidné existence malého města vnese až nález nevybuchlé letecké bomby na staveništi: náhlé ohrožení přiměje aspoň některé lidi k přehodnocení dosavadních postojů.
Příběh dvou městských intelektuálů, kteří zažijí řadu groteskních a komediálních situací způsobených střetem dvou světů: venkovského a městského.
Bankéř Fux i jeho věřitel Tom Darey se chtějí oženit. Bankéřova dcera Daisy uveřejní otcovým jménem inzerát. Chce, aby se otec seznámil s její přítelkyní Maud. Přitom se i ona seznámí s Dareyem, který po ní nechá pátrat detektiva Sherlocka Holmese II. Ten Daisy najde a zamýšlí ji unést. Místo ní však omylem unese jejího otce. Po řadě zápletek vše dobře dopadne. Na Holmese vina nepadne a Tom i bankéř získají své vyvolené. [NFA.cz]
Hrdinou příběhu je mladý sličný asistent slavného egyptologa. Miluje jeho dceru Aenny a jeho láska je opětována: Aennin dotěrný ctitel Fridolín dostal košem. Oběma egyptologům se podaří objevit hrobku faraóna Tu ten kámena. Chtějí dopravit vzácnou mumii do rodné Zelené Lhoty, kde je čeká velkolepé uvítání zorganizované horlivým starostou. Dva podvodníci se zmocní bedny s mumií a nahradí ji bednou se syrečky. Sami se pak vydávají za slavné objevitele a přijímají hold podvedených měšťáků, kteří vyrukují k manifestačnímu uvítání s hasiči a družičkami, s hudbou a válečnými veterány, zatímco skutečný učenec je považován za podvodníka. Vše vyřeší nakonec mladý asistent, který přiveze pravou bednu s mumií, očistí nastávajícího tchána z podezření a získá krásnou Aenny. (Podle dobového tisku.) [NFA.cz]
Venkovská dívka Tonka se po příjezdu do Prahy stane prostitutkou ve veřejném domě. Stýská se jí však po domově a když dostane dovolenou, rozjede se za matkou. Doma se setká se svým bývalým chlapcem Janem, který ji stále miluje a chce si jí vzít. Tonka je s ním šťastná, ale vzpomínky na život v Praze ji stále pronásledují. Nechce milovaného Jana, který nic netuší, učinit nešťastným a odjíždí zpět do Prahy. Policie mezi prostitutkami hledá ženu, která by byla ochotna strávit poslední noc s vrahem odsouzeným k smrti. Tonce je odsouzence líto a na výzvu se přihlásí. Po jejím návratu do nevěstince se od ní všichni odvrátí a pohrdají jí. Tonka je propuštěna, odchází na ulici a klesá stále níž....První český zvukový film. Zvukové scény byly dodatečně natočeny po požáru ateliérů Kavalírka v ateliérech Gaumont v Joinville u Paříže současně v češtině, němčině a francouzštině. Premiéra se konala v kině Alfa na Václavském náměstí. NFA archivuje kompletní verzi ve francouzštině pod názvem "Tonischka", z české verze se dochovalo pouze 15 metrů prologu, v němž Karel Hašler zpívá píseň "Hradčany krásné".
Řadová opereta, natočená volně podle francouzské předlohy, slibovala na počátku 30. let mírně pikantní zábavu, která těží z přihlouplých dvojsmyslů a narážek. Dnes z toho všeho zůstal jen doklad o tom, jak kdysi vyhlížela ryzí (pseudo)lidová taškařice, opírající se o osvědčené typy - záletného pána, nevěrné manželce a nadmíru rozverné komorné. Zejména ženské role dnes vnímáme jako notně přepjaté a překřičené. Překvapí obsazení Františka Smolíka, jenž se tu směje, tančí, zpívá a dokonce šermuje. Tehdejší operetní diva Mařenka Zieglerová si zahrála ruskou majitelku masérského salonu.
