Filmy online ke shlédnutí zdarma

Anděl s cigaretou, plechovkou piva a solidně pučícím panděrem? Přesně tak - a navíc s křídly! Archanděl Michael se v podobě obtloustlého hromotluka s velice zemitými způsoby vydal na Zemi, aby tu pomohl dvěma skeptickým duším najít ztracenou cestu - k sobě, ke smíchu a především k lásce.

Travolta je jako Russ Richards opravdu neodolatelný. Předpovídá počasí v Harrisburgu v Pensylvánii a stal se místní hvězdou. Když neobvykle mírná zima zaviní, že jeho půjčovna sněžných skútrů přijde téměř na mizinu, rychle vymyslí strategii, jak zbohatnout. S nenasytnou přítelkyní (Lisa Kudrow), televizní moderátorkou loterie, a kamarádem nadšeným pro každou špatnost spřádá Russ tajný plán. Čísla šťastně vycházejí, ale pak se najednou všechno zvrtne a povedenou trojici čeká místo jackpotu jen sérii chaotických situací.

Rok 1943: Spojenečtí vojáci na Sicílii právě obsadili strategicky výhodné městečko. Zdejší vojáci jsou však ochotni vzdát se bez boje teprve poté, co proběhne každoroční festival. Kapitán Cash (Dick Shaw) na nátlak svých podřízených, především poručíka Christiana (James Coburn), nakonec svolí, na velitelství nechá odeslat zprávu „Narazili jsme na mírný odpor“ a po pár skleničkách kvalitního vína se sám vrhá do víru oslav. Následujícího rána čeká roztodivně roztroušené vojáky nemilé překvapení. K městu se blíží generál Bolt a oni mají jenom pár minut na to, aby vystřízlivěli, našli své správné uniformy a začali předstírat, že mají věc pod kontrolou. Celá situace se ještě zkomplikuje milostným trojúhelníkem mezi Cashem, krásnou starostovou dcerou a italským kapitánem Oppem. Skutečná válka se všem protiví, proto začíná nefalšovaná hra na vojáky, plná záměn uniforem, zastíracích manévrů a naprosté ignorace veškerých vojenských nařízení.

Victoria Grantová (Julie Andrewsová) sice disponuje vynikajícím sopránem, ale momentálně jí to není nic platné, vypadá to, že rok 1935 pro ni bude smolný. Uvízla totiž v Paříži, opuštěná svým šéfem, hladová a bez haléře, a marně se pokouší získat práci. Díky sérii bizardních událostí se nakonec dá (pracovně) dohromady se světa znalým kabaretním bavičem, homosexuálem Carrollem Toddem, přezdívaným Toddy (Robert Preston). Toddy, taktéž v nezáviděníhodné situaci (čerstvě bez práce a bez přítele), Victorii přesvědčí, aby se pokusila prosadit jako imitátor, ženský imitátor...: 'chceš, abych byla žena předstírající, že je muž předstírající, že je žena?'. Jedné noci se tak v populární show módního klubu zjeví tajemný polský hrabě Victor Grezhinski a coby uhrančivá femme-fatale s čarovným hlasem zcela uchvátí mnohdy nevděčné a senzacíchtivé pařížské publikum. Úspěch je to vskutku kolosální, Victor, všeobecně považovaný za Toddyho novou lásku, se stává miláčkem davu a hitem noční Paříže. Všechno vypadá pro oba dva až nečekaně růžově, na scénu ale vstupuje King Marchand (James Garner), lehce mafiánský a mocný majitel prosperujícího baru v Americe, t.č. hledající v pařížských vodách nový pěvecký objev pro svůj klub. Na cestách ho doprovází velice sexy a velice afektovaná přítelkyně Norma (Lesley Ann Warrenová) a oddaný bodyguard (Alex Karras), mlčenlivý hromotluk, se kterým nejspíš nejsou žádné žerty. King je Victorem taktéž okouzlený, ale zároveň i notně vyvedený z míry. I když se tomu brání zuby nehty, Victor ho přitahuje a přece není možné, aby se mu líbil muž! Rozhodne se za každou cenu zjistit pravdu. Než se mu ale podaří rozplést všechny nitky a navíc získat Victorii i její srdce, budeme svědky nejednoho nečekaného odhalení, řady dramatických i komických situací, těsných úniků a (i přes odlehčený žánr muzikálové komedie) četných bojů s předsudky všeho druhu. Ke slovu se dostane i vděčný 'boj mezi pohlavími'. King a Victoria, oba stejne tvrdohlaví a ve svých názorech neústupní, jsou si navzájem důstojnými soupeři, mezi nimiž jiskry jen srší.Muzikálová komedie VICTOR/VICTORIA (1982) byla natočena v době, kdy byl tento žánr ve filmových kruzích všeobecně považován za mrtvý. Úspěšný režisér Blake Edwards (např. SNÍDANĔ U TIFFANYHO, RŮŽOVÝ PANTER, VELKÝ ZÁVOD), ale dostal důvěru studia MGM a napsal scénář šitý na míru své manželce Julii Andrewsové, která v té době poněkud stagnovala po fantastických muzikálových 60. i 70. letech. VICTOR/VICTORIA plný pěveckých a tanečních čísel jí znovu poskytl příležitost plně uplatnit svůj všestranný talent. Ve filmu můžeme vidět i jejího neúnavného manžela, který kromě psaní scénáře a režie zvládl i menší roli soukromého detektiva.Přestože se VICTOR/VICTORIA odehrává v Paříži roku 1935, evokuje (i když americky umírněným a poněkud 'vydezinfikovaným'způsobem) spíš dekadentní prostředí nočního Berlína 20.let, prostředí libující si v odlišnostech, bisexualite, transvestitismu a senzacích. Nejspíš proto nepřekvapí, že muzikál byl inspirovaný německým filmem z r.1933 VIKTOR UND VIKTORIA, muzikálová verze se objevila v USA nejdřív v jevištním zpracování na Brodwayi. I přes dobu nepřející muzikálům byl VICTOR/VICTORIA úspěšný u kritiky i diváků. Získal celkem 7 nominací na Oscara a 5 na Zlatý Glóbus, v obou případech proměnil po jedné (Oscar: hudba - Henry Mancini, Leslie Bricusse ; Zlatý Glóbus: nejlepší herečka - Julie Andrewsová).

Na počátku je v Lugaši opět, již potřetí, uloupen slavný diamant nazvaný Růžový panter. O pomoc je požádán samozřejmě francouzský detektiv, který již po dvakráte uspěl při jeho hledání. Clouseau je přesvědčen, že pachatelem je opět Sir Charles Litton, kdysi známý jako Fantóm a vypraví se za ním do Londýna a poté do Lugaše. Jenže tentokrát si lugašský vládce a jeho rádce nepřeje, aby pravda vyšla najevo. Nalezení Pantera by totiž ohrozilo jejich zkorumpovanou moc. Zanedlouho přinesou světové agentury zprávu, že letadlo, kterým Clouseau cestoval, zmizelo. Televizní reportérka Marie Jouvetová se rozhodne připravit pořad o slavném inspektorovi a vydává se po jeho stopách, setkává se s lidmi, kteří jej znali, zaznamenává jejich vzpomínky na velikého nešiku a genia ztřeštěnosti. Dostává se tak na stopu spiknutí a přestože se i ona ocitá v nebezpečí, necouvne. Je přesvědčena, že Clouseau žije a chystá se opět zvítězit. Tento film se od předchozích ovšem značně liší, protože vznikl v roce 1982, tedy až dva roky po smrti Petra Sellerse, nezapomenutelného přestavitele hlavní role (zemřel 24.7. 1980). Film, který je dalším případem a současně vzpomínkou na Sellersovy výkony v předchozích dílech, vznikl převážně sestřihem nepoužitých sekvencí z předchozích filmů, které byly doplněny dotáčkami, v nichž Clouseau nevystupuje. Snímek natočil a "sestavil" podle vlastního námětu a scénáře Franka a Toma Waldmanových samozřejmě režisér Blake Edwards. Uvidíte tu scény z předchozích Clouseaových případů a budete si moci zavzpomínat na to, jak to bylo, když Clouseau hlídal diamant a princeznu Dalu, když se snažil dokázat nevinu služky Marie Gambrelliové nebo když se svým sluhou Katoem cvičil bojová umění.

Notorický sukničkář Steve Brooks je chladnokrevně zavražděn třemi ze svých milenek za početné citové zločiny, spáchané na ženském pohlaví. V očistci dostane ještě jednu šanci. Může se vrátit na třicet dnů na svět a když najde alespoň jednu ženu, která ho má opravdu ráda, jeho návrat bude trvalý. Steve si oddechne, ale jen do chvíle, než zjistí, že byl pro svůj návrat vybaven tělem přitažlivé blondýnky. Podaří se mu sice vydávat se za svoji nevlastní sestru Amandu a dokonce získá své bývalé místo v reklamní agentuře, ale jinak se potýká s neustálými problémy. Těžko si zvyká na nový zevnějšek a především na nevybíravý způsob dvoření svého šéfa i dalších mužů. Pokus navázat vztah s lesbickou majitelkou velké kosmetické firmy sice přináší agentuře výhodnou smlouvu, ale ke kýženému cíli nevede. Amanda je zoufalá. Vyměřených třicet dnů rychle plyne a jediný, kdo k ní chová kladné city, je Stevův přítel Walter. Všechno se zdá být ztraceno, než Amanda zjistí, že následkem jedné noci, strávené s Walterem, v jejím těle klíčí nový život.

Jsme v roce 1929 a Hollywood právě objevil zvukový film, což pro některé hvězdy němé éry představuje obrovskou výzvu. Jak se s ní popere Tom Mix (Bruce Willis)? Píše se rok 1929 a Hollywood právě vstoupil do éry zvukového filmu. Uspějí v něm hvězdy němých snímků? Toto dilemma se týká i filmového kovboje Toma Mixe (Bruce Willis), hollywoodského akčního hrdiny. Tom čelí této výzvě a přijímá roli legendárního právníka Wyatta Earpa v první kovbojce se zvukem. Opravdový Wyatt Earp (James Garner) na filmu spolupracuje jako technický poradce, což není Tomovi zrovna dvakrát příjemné. Earp se zase necítí dobře uprostřed filmového života. Starý a nový Hollywood se střetává a stává se kulisou pro šokující vraždu. Filmová hvězda a právník budou muset překonat své osobní problémy, aby mohli společně vyřešit záhadné okolnosti násilného činu.

Ve francouzském Nice je unesena dcera lugašského krále Jasmína. Únosci požadují sto milionů dolarů a královu abdikaci jinak princeznu zabijí. Jejich akce je však odsouzena k nezdaru poté co se do vyšetřování připlete strážník Jaques Gambrelli. A poté co vyjde najevo, že se jedná o nemanželského syna Jaquese Clouseaou je o katastrofy postaráno.

Hrdinou je spisovatel Zach, který trpí tvůrčím blokem, příliš pije a kvůli slabosti pro druhé pohlaví přijde nejen o manželku ale i o milenku. Rozumí si víc s barmanem než z kteroukoli ze svých náhodných přítelkyň, a když mu shoří střecha nad hlavou, dostává se až k myšlenkám na sebevraždu.

Té noci zazněly z nádherného paláce Benjamina Ballona, rozkládajícího se v obrovské zahradě kdesi na okraji Paříže, čtyři výstřely. Očím zděšeného majordoma, který první přispěchal na místo, se zjevila komorná Maria Gambrelliová, stojící s ještě kouřící pistolí v ruce nad mrtvolou svého milence, španělského šoféra Miguela. Všechny důkazy hovoří proti ní, nikdo soudný nemůže o její vině pochybovat. Jenomže vyšetřováním byl - tak trochu náhodou a tak trochu omylem - pověřen inspektor Jacques Clouseau z pařížské Sureté. A toho nikdo a nic nepřesvědčí, že tato krásná a křehká žena, do níž se na první pohled zamiloval, je vražedkyně. A dokonce mnohonásobná, neboť Miguel nebude zdaleka poslední obětí... Druhý film s geniálním nešikou Jacquesem Clouseauem bývá někdy označován za nejlepší z "panteří" řady, i když do ní původně neměl patřit. Měl v něm sice hrát Sellers, ovšem nikoli Clouseaua. Ale režisér Blake Edwards, kterého povolalo studio, aby zachránil projekt, s jehož přípravou nebyli šéfové studia spokojeni, pozměnil scénář, vycházející z divadelní hry, navázal na úspěch Růžového pantera a ze Sellersovy postavy udělal Clouseaua. Oproti prvnímu "Růžovému panterovi" pak ještě film obohatil o postavy komisaře Dreyfuse a asijského sluhy Katoa, kteří se následně objevovali i v dalších příbězích.