Příběh retardovaného mladíka z vesnice zničené nedávnou bratrovražednou válkou, přežívajícího jen díky vojenskému oddílu usazenému v jednom z polorozbořených domů, je první v řadě mikrodramat, jež se v osudech svých hrdinů (osamělého důchodce, mladé narkomanky, její sestry, herce-alkoholika a především někdejších válečníků, vracejících se zpět do mírového života) nečekaně proplétají a doplňují. Ti, kdo zůstali doma, na tom nejsou o nic lépe než ti, kteří konečně odložili uniformy a snaží se začít znovu. Válka je všechny změnila a mnohé poznamenala natolik, že je předem vyloučené věřit v možnost jejich nových cest a šťastných návratů. Někteří z nich jako by ztratili nejen své já, ale i pud sebezáchovy. Ztrácejí tak schopnost přežít, přestože je zase mír. Jiní se už nikdy nezbaví brutality a lhostejnosti k druhým, které jim válka dala do vínku. Mnozí, a to je i případ někdejšího velitele Laleho, se prostě jen nemohou zbavit vzpomínek, tíživých jako noční můra.
Povídkový film vypráví o osudech pěti lidí, kteří v jeden chladný zimní den přicházejí do polské metropole. Každý v sobě nosí naděj, že tu změní svůj život. Varšava, město s tragickou minulostí a nejistou budoucností, jim na počkání neplní sny, ale každého nutí čelit vlastnímu já. Klára a Pawel jsou mladí a ve Varšavě hledají práci. Andrzej a Wiktoria už přežili pár životních zklamaní, ale chtějí uvěřit, že spolu je může potkat štěstí. Otec do Varšavy přichází hledat dceru, která před třemi měsíci bez slova zmizela z domu. Těchto pět lidí se jednoho večera potká na křižovatce osudu kvůli autonehodě.
Štyri príbehy v koprodučnom sovietsko-kubánskom filme.Hrdinami prvého sú René a jeho milá Mária. René Máriu ľúbi a má radosť z toho, že už nie je ďaleko čas, kedy sa budú môcť vziať. Jeho šťastie sa však zrazu zrúti...Druhý príbeh nás zoznamuje so starým Pedrom, ktorý stráca možnosť obživy. Nevidí iné východisko zo svojej situácie, ako zapáliť úrodu cukrovej trstiny. V plameňoch, ktoré zachvátia pole i chatrč, nachádza smrť.Tretia poviedka rozpráva o Enriquovi, študentovi, ktorý je členom ilegálnej skupiny. Napriek zákazu skupiny sa rozhodol zastreliť šéfa polície. V rozhodujúcej chvíli to však nedokázal. Keď vidí, ako brutálne zakročuje polícia pri likvidovaní tajnej tlačiarne, opäť sa pokúsi o svoj čin, no miesto toho ide v ústrety smrti sám.Posledná poviedka zoznámi diváka s chudobným roľníkom Marianom, ktorý odmietol ísť k povstalcom do hôr. Je mierumilovným človekom a tvrdí, že vojna prináša iba neštastie. Čoskoro však spoznáva, že je potrebné, aby sa každý zaradil medzi vojakov revolúcie.
Tri navzájom sa prepletajúce príbehy ponúkajú drsný pohľad na problémy, číhajúce na mladých ľudí pri vstupe do dospelosti. Jordi je absolvent ekonómie a má veľké kariérne plány. Vďaka rodinným konexiám dostane miesto v brokerskej firme, ale sedieť pri telefóne a vybavovať transakcie podľa pokynov iných ho nebaví. Podarí sa mu prehovoriť chorľavého starého otca, ktorý v spoločnosti investoval svoje peniaze, aby mu dovolil s jeho akciami trochu zariskovať. Jordi sa tak prepadá do splete riskantných finančných transakcií a pred definitívnym vyhorením zachráni jeho investície i povesť smrť starého otca a vypuknutie vojny v Iraku. Dcéra Jordiho šéfa Cristina študuje ekonómiu a venuje sa klasickej hudbe. Jordimu sa na prvý pohľad zapáči. Kvôli pohrebu starého otca jej však musí v deň jej 21. narodenín dať košom. Cristina preto začne oslavovať s kamarátkami. Divoká kombinácia drog, alkoholu a neznámych mladíkov jej uštedrí lekciu, akú na svoje narodeniny nechcela dostať. Jordiho mladší brat P
au sa v ten istý večer snaží so svojím kamarátom zabaviť v meste a za každú cenu zbaliť nejaké baby. Po neúspešnom love sa v nedeľné ráno vracajú na predmestie a pokračujú v zabíjaní času. Pau je zamilovaný do svojej susedy Roser a jeho hanblivá láska sa večer zmení na rasové násilie. Povzbudený agresivitou partie kamarátov zaútočí na Roserinho arabského priateľa a jeho prchkosť má tragické následky.
Filmový triptych na motivy ,,mládí a džez" - tvrdila dobová anonce. Ve skutečnosti šlo v první povídce při nejlepší vůli o pop a ve druhé o trampské písničky. Autoři se reáliím velmi pečlivě vyhýbali. Zajímavé je obsazení menších rolí ve druhé povídce. Nejpopulárnější zpěvačka té doby Y. Simonová se objevila ve své jediné filmové roli. Volný povídkový triptych sjednocují mladiství hrdinové, které zahořeli touhou věnovat se hudbě. Vesměs musí mnohé obětovat, aby dosáhli svého cíle. Přinášená výpověď, přestože se opírá o přemíru muzicírování, je však notně tezovitá, vyhýbá se cílenějšímu zobrazení dobových reálií, pomíjí mnohdy se nabízející konflikt mladého hrdiny s nepříliš chápajícím či přejícným okolím. Rozhodně nelze tento snímek poměřovat s tituly jako Pytel blech, Černý Petr či Starci na chmelu, které vznikaly v téže době - v první půli 60. let.
První půle 60. let přinesla zvýšený zájem o problematiku mladých lidí, zejména o hledání budoucího sebeuplatnění, ale také mravní dilemata. Strakatí andělé nabízejí tři povídky (Gabriela, Eda a Jana), z nichž dvě jsou věnovány dívkám. Společný jim je motiv deziluze, když hrdinové narážejí na přezíravost a nezájem. Snímek je ovšem poplatný zastaralým konvencím, jen stěží navozuje zdání autenticity. Přinášená výpověď je navíc opatrnická a povrchní, jen zběžně nadhozená. Ve společenství takových děl jako Černý Petr, Pytel blech nebo Křik stěží přesvědčovala o své umělecké síle.
S předlohami Vladislava Vančury jsou potíže. Inspirovaly jak geniální dílo (Marketa Lazarová), tak rozpačitě vyhlížející nedodělky, mezi něž lze zařadit i tento povídkový snímek. Tři příběhy, zasazené do tuláckého i maloměšťáckého prostředí, pojednávají o nástrahách lásky, o drobných i zákeřných zradách důvěry. Pokus o náčrt zemitých postav však vyznívá spíše směšně, obsazení týchž herců do různých rolí v jednotlivých povídkách příliš nevychází. Selhává přenášení osobité poetiky Vančurova jazyka do filmové podoby.
40 režisérov z rozličných krajín sveta dostalo možnosť nakrútiť krátke filmy kinematografom, ktorý používali bratia Lumierovci - prví priekopníci moderných dejín filmu. Tento dokument vznikol pri príležitosti stého výročia existencie filmu ako spoločenského fenoménu.
Italský film „Vila Borghese" je filmové zpracování šesti drobných příběhů z římského života spojených navzájem místem děje. Vila Borghese se jmenuje římský palác, dříve sídlo šlechtického rodu Borghese, nyní umělecká galerie. Palác obklopuje velkolepý park, který je v současné době přístupný veřejnosti a stal se jedním z nejcharakterističtějších prostředí římského života. Film zachycuje lidi nejrůznějších vrstev, přicházející do parku za nejrůznějšími účely. Začíná ráno, kdy park charakterisují služky a vychovatelky se svými malými svěřenci, a končí pozdě v noci, kdy hlavní parkové cesty patří prostitutkám stihaným policií. Je to pestrý kaleidoskop nejrůznějších lidských osudů, proniknutý hlubokým pochopením a láskou k lidem. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1956)
Téma "čas", úplná autorská sloboda a priestor desiatich minút - to sú tri zadania, ktoré dostalo sedem svetových nezávislých režisérov. Vznikol tak jedinečný a myšlienkovo provokatívny poviedkový film, ktorý sa týchto zadaní dotýka najrôznejšími spôsobmi: v žánri dokumentu poetického (ako Werner Herzog) či politického (ako Spike Lee), cez tragikomickú miniatúru ako Aki Kaurismäki, filozofickú úvahu ako Wim Wenders či krehký snový príbeh ako Čchen Kchaj-ke.
Autori tohto výnimočného projektu sa dotýkajú "večných" tém ľudskej existencie, akými je zrodenie, smrť a láska, pominuteľnosť náhodného okamžiku, večnosť mýtu a osudovosť histórie. Pralesy Južnej Ameriky, politická aréna, púšť v Novom Mexiku, zbúranisko na periférii Pekingu či priestor karavanu kdesi vo svete zvanom Hollywood - to sú miesta, kde môžeme prežiť jatrivé a inšpirujúce divácke putovanie chodníčkami, križovatkami a diaľnicami ľudského času.
