V druhej polovici devätnásteho storočia prichádza na kliniku Košikawa mladý lekár Noboru Jasumoto. Naráža tu na množstvo nariadení svojrázneho, despotického, neústupčivého a navonok odmeraného mestského šéflekára, ktorého každý podľa farby jeho brady volá Červenobradáč (Toširo Mifune). Mladý internista je znechutený spôsobom vedenia kliniky a chce odísť, ale nemôže. Preto sa rozhodne ignorovať všetky nariadenia a predpokladá, že ho hlavný lekár prepustí. Postupne však spoznáva, že každé z nariadení má svoj zmysel a že jeho nadriadený je výborný lekár, ktorý lieči predovšetkým dušu človeka a popritom aj telo. Napriek finančným problémom neprestáva liečiť nemajetných a na ich ochranu sa nebojí postaviť zoči-voči presile.Je to film o živote a umieraní, o nemilosrdnej pravde a "milosrdnej" lži, o chudobe a bohatstve. O pravej láske, ktorá nie je zmäkčilá, ale primerane prísna, aby vychovávala. ČERVENOBRADÁČ je posledným čiernobielym filmom Akira Kurosawu. Zároveň sa ním akoby uzatvára kruh spoločnej spolupráce úspešnej režisérsko-hereckej dvojice Kurosawa-Mifune. Ako ich spolupráca začala filmom z lekárskeho prostredia OPITÝ ANJEL, tak skončila po šestnástich rokoch týmto filmom z rovnakého prostredia. Snímka, ktorej natáčanie trvalo dva roky, získala v roku 1965 na MFF v Benátkach hlavnú cenu za herecký výkon Tošira Mifuneho.
Jeden z prvních partyzánských filmů vznikl těsně po válce a vypráví o protinacistickém odboji v předjaří posledního válečného roku. Němečtí zlosynové zuřivě pátrají po svých odpůrcích, vyhrožují vesničanům, kteří pomohli sestřelenému pilotu vyslaného z Anglie. Jenže i v českém prostředí se rozmáhá podezírání, kdosi se totiž snížil k udavačství. Popisně, neobratně vyprávěná a dnes již naivní historka je ovšem cenným dokladem o stavu zvoleného žánru těsně před tím, než jej ovládla komunistická ideologie.
Hlavními postavami jsou dva bohatí sedláci a současně členové obecního představenstva v Honicích, nejbohatší sedlák a současně starosta Dubský a první radní Bušek, kteří neustále soupeří o prvenství. Jejich rivalita zasahuje nejen do osudů jejich rodin, ale i celé vesnice, v níž se tak každý, byť sebemenší problém, vše, co představenstvo projednává, stává kolbištěm dvou rivalů. A zdaleka nejde jen o to, kdo bude, kvůli množícím se krádežím jmenován ponocným. Zda vysloužilý voják Bláha, kterého navrhuje Dubský, nebo krejčí Fiala, jehož chce prosadit Bušek. Jde také o lásku Václava, syna Dubského, a Verunky, dcery radního Buška. Přestože se mají rádi a chtěli by se vzít, jejich otcové, zejména rozzlobený Bušek, který prohrál bitvu o ponocného, odmítají dát souhlas.
Rebelský Spartakus (Kirk Douglas), narodený a vychovaný ako otrok, je predaný trénerovi gladiátorov Batiatusovi a musí preňho bojovať v rímskej aréne. Raz sa ale vzbúri, otočí proti svojim pánom a aj s družinou ďalších gladiátorov prechádza mestami, hľadajúc slobodou. Jeho armáda je čoraz silnejšia a postupne sa presúva až na juh Talianska, kde chce prekročiť more a vrátiť a domov. Nakrúcanie historického veľkofilmu režisérskej legendy Stanleyho Kubricka (2001: Vesmírna odysea) trvalo 167 dní. Snímka spravila legendu z Kirka Douglasa v úlohe Spartaka, vyslúžila si 4 Oscarov (kamera, kostýmy, výprava, herec vo vedľajšej úlohe Peter Ustinov) a dodnes je mnohými považovaná za najsilnejší a najemocionálnejší americký film z obdobia starého Ríma.
Spisovatel Jack Torrance hledá klidné místo pro psaní svého nového románu, a tak přijímá nabídku dělat správce odlehlého horského hotelu. Při úvodním pohovoru se dozvídá mimo jiné hrůznou historku o svém předchůdci, který zešílel ze samoty a odloučení a zavraždil svou ženu a dvě dcery... po příjezdu Jack ubytuje svou rodinu a začíná psát knihu. Brzy však zjišťuje, že samota uprostřed hor je tísnivá a také on začíná přicházet o rozum.
Príbeh o hrdinoch a zbabelcoch 1. svetovej vojny odhaľuje mocenské boje a ambície, ukryté za falošný patriotizmus.
V Európe zúri 1. svetová vojna. Francúzska a nemecká armáda stoja proti sebe pozdĺž opevnených zákopov už dva roky. V tejto patovej situácii by každý pokus o preniknutie za nepriateľskú líniu znamenal hrozné krvipreliatie. Francúzska armáda však potrebuje hrdinský kúsok a generál Mireau preto dostane rozkaz dobyť nemecké pozície v priebehu niekoľkých dní. Jeho nadriadení vyrátali, že táto úloha by sa dala splniť s odhadom 55 percentných strát na životoch. Hoci generál si uvedomuje zúfalstvo tejto misie, vízia povýženia a získania ďalšej generálskej hviezdy je lákavejšia. Plukovníkovi Daxovi dá príkaz, aby svojich mužov viedol do útoku. Dax vie, že generál posiela jeho mužov na istú smrť a preto protestuje. Je však vojakom a jeho česť mu káže poslúchať rozkazy. Čo však znamená vojenská česť v armáde, ktorá sa riadi mocenskými ambíciami a ľudský život bezcitne obetuje hierarchii hodností?
Majstrovské dielo režiséra Stanleyho Kubricka je pacifistickým odsúdením vojny, krviprelievania a mechanizmov, na ktorých stoja vojenské rozkazy. Zároveň je to prvý film, ktorý režisérovi priniesol celosvetovú slávu, rovnako aj vzbudil značný rozruch. Nielen kvoli neúprosne realistickému zobrazeniu zákopových bojov, ale aj kvôli nelichotivému obrazu armády. Práve kvôli portrétu predstaviteľov francúzskej armády sa tento film mohol vo Francúzsku premietať až roku 1975, takmer 20 rokov od jeho nakrútenia.
Emigrant z Evropy Humbert Humbert je po příjezdu do města Ramsdale v New Hampshiru zasažen amorovým šípem a je natolik očarován, že vymyslí ďábelský plán. Ožení se s Charlottou Haze, aby tak mohl navždy být nablízku své lásce, Charlottině předčasně vyspělé dceři Lolitě. V této hořce komické a hluboce jímavé adaptaci románu Vladimíra Nabokova Stanley Kubrick odhaluje téma sexuální posedlosti.
Johnny Clay sa po piatich rokoch dostal z väzenia a chystá sa oženiť so snúbenicou Fay. Je pevne rozhodnutý, že do ďalších kšeftov sa pustí až keď sa presvedčí, že riziko ozaj stojí za potenciálny zisk. Spolu so štyrmi ďalšími mužmi chystá prepadnutie dostihovej pokladne. V hre sú dva milióny dolárov. Lúpež je naplánovaná do najmenších detailov. Zapojený je do nej aj George Peatty, plachý pokladník z dostihovej dráhy. Je ochotný riskovať krk len preto, aby zapôsobil na chladnú a panovačnú manželku Sherry. Sherry mu je neverná s Valom a všetky informácie o plánovanej lúpeži posúva svojmu milencovi. Tak dokáže aj dokonale naplánovaný zločin stroskotať na príliš dokonalej zhode náhod...
Davy Gordon je boxérsky šampión, v tejto chvíli sa mu však práve nedarí. Po prehratom zápase sa rozhodne prijať ponuku svojho strýka a stráviť pár dní voľna na farme, ďaleko od hluku a zhonu mesta. Náhodne spoznáva Gloriu, ktorá pracuje v tančiarni pre gangstra Rapalla. Davy Gloriu ochráni pred ďalším z Rapallových návrhov a tak si získa sympatie mladej ženy. Davy s Gloriou sa do seba zamilujú, chystajú sa vziať a odísť na strýkovu farmu. Tesne pred odchodom si Davy ešte potrebuje vyzdvihnúť peniaze od svojho manažéra Alberta a dohodne si s ním stretnutie. Náhoda však kruto zasiahne do života všetkých postáv. Rapallo nezabudol na úrážku, ktorú mu uštedril mladý boxer a chystá pomstu. Pošle svojich zabijakov, aby Davyho zmlátili, tí si ho však pomýlia s Albertom, ktorý zakrátko zraneniam podľahne. Keď sa Davy dozvie o Albertovej smrti, vydá sa hľadať Rapalla. Sokovia sa nakoniec stretnú v opustenej továrni na figuríny...
Snímek Stanleyho Kubricka Olověná vesta (1987) patří k vlně filmů, které se v druhé polovině osmdesátých let vyjadřovaly k tématu vietnamské války (např. Četa a Narozen 4. července Olivera Stonea). Mistrovský snímek se odehrává ve dvou stejně dlouhých kapitolách, jejichž hlavním hrdinou je inteligentní voják s přezdívkou Vtipálek. První část se odehrává ve výctikovém středisku námořní pěchoty v Jižní Karolíně, kde sadistický instruktor Hartman psychicky i fyzicky týrá svěřené nováčky. Ne každý je schopen takový dril přežít a zachovat si zdravé myšlení. Druhá část se již odehrává na vietnamské frontě, kde se i Vtipálek musí uchýlit k tomu nejhoršímu činu.
Stanley Kubrick se ve svých dílech vždy zajímal o krajní stavy lidské psychiky a není tomu jinak ani v Olověné vestě. Film lze vnímat jako kritiku či odmítnutí válečné mašinerie. Autor však využil válečného tématu spíše k obecnější výpovědi o tom, do jakého stavu se může i humanisticky založený člověk dostat, ocitne-li se v nelidských podmínkách a beznadějných situacích.
