Ambiciózní student medicíny Lucas March nutně potřebuje peníze, aby mohl dostudovat. Kvůli tomu se ožení s nemocniční sestrou Kristinou, která ho miluje a která mu může školné zaplatit. Své ideály a představy o lékařské profesi dává Lucas přede všemi bez okolků najevo. Neuvědomuje si, že v jeho chování začíná převládat arogance. Muž odmítá připustit myšlenku, že i lékař je jen obyčejný člověk, který může udělat chybu. S těmito představami nastoupí na své první lékařské místo na venkově. Dokáže být tak dobrým doktorem, jak si to vždy představoval?
Významný americký filmař Stanley Kramer (1913-2001) začínal v Hollywoodu u pomocných profesí a postupně se etabloval jako producent. V jeho firmě Stanley Kramer Productions vznikla řada filmů, mj. i klasický western V pravé poledne. Komorní psychologické drama z lékařského prostředí Ne jako cizinec, natočené podle románového bestselleru Mortona Thompsona, je jeho režijním debutem. Film byl nominován na Oscara za zvuk.
Píše se rok 1948. V německém městě Norimberk pokračují procesy s nacistickými válečnými zločinci. Ti nejvyšší již své rozsudky vyslyšeli, teď jsou však na řadě lidé, kteří "jen" sloužili režimu. Jednomu z poválečných tribunálů předsedá penzionovaný americký soudce Haywood (Spencer Tracy). O svém poslání si nedělá žádné iluze: ví, že největší případy už proběhly a lidé v Německu i Americe se raději ohlížejí dopředu než dozadu. Přesto se Haywood svého úkolu chopí s cílem dobrat se objektivního poznání o tom, jakou vinu na zvrácenostech nacistické říše nesou běžní občané. Před tribunálem se navíc ocitli Haywoodovi kolegové, všichni čtyři obžalovaní totiž sami vykonávali soudcovskou praxi. Z moci svého úřadu odsuzovali lidi k smrti na základě jejich politického přesvědčení nebo rasové příslušnosti. Nejvýše postaveným byl Ernst Janning (Burt Lancaster), který se vypracoval až na říšského ministra spravedlnosti. Čtveřice bývalých nacistů má však mimořádně schopného obhájce...
Film režiséra Stanleyho Kramera je již klasickým dílem, které se pokouší vyrovnat s nelehkou otázkou: jaký podíl nesou jednotliví "obyčejní" lidé na zvěrstvech druhé světové války, potažmo na každém totalitním politickém systému? Jako ideální se v tomto směru ukázal žánr soudního dramatu. Třebaže se většina děje odehrává v uzavřeném prostoru soudní síně, neztrácí film ani na chvíli strhující tempo.
Kromě dlouhé řady mezinárodních cen získal Kramerův snímek dva Oscary: za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli (Maximilian Schell jako obhájce dr. Rolfe) a za scénář (Abby Mann). V dalších devíti kategoriích byl na tuto prestižní cenu nominován.
Ukrytý balík peněz z nich udělal dravé šelmy.
Po automobilové nehodě na dálnici se několik náhodných svědků seběhne kolem těžce zraněného muže. Smiler Grogan jim v posledních okamžicích svého života prozradí, že v parku Santa Rosita v Kalifornii je zakopáno velké množství dolarů. Nečekaný "dárek" svědkům pořádně zamotá hlavu. Nejenže se rozhodnou, že policii raději vše zatají, zároveň se každý z nich pokusí peníze získat na vlastní pěst. A tak začíná nikým nevyhlášený, dvě stě kilometrů dlouhý závod s dalšími soupeři, v němž téměř vše je dovoleno...
Komedii natočil známý hollywoodský producent a režisér Stanley Kramer (Kdo seje vítr, Norimberský proces, Útěk v řetězech, Drsná Oklahoma, Domino). Jeho film je nejen pozoruhodným holdem filmařům, kteří v minulosti vytvářeli grotesky a crazy-komedie, ale také dílem, pod jehož bláznivou komikou jsou ukryty motivy vybízející k zamyšlení nad současnou kulturou, morálkou i pomíjivostí lidského konání. Při realizaci pak velký důraz položil jak na vtipné dialogy a situace, tak na výrazné herecké typy. Šéfa policejního oddělení C. G. Culpeppera ztvárnil Spencer Tracy (San Francisko, Sedmý kříž, Adamovo žebro), policistu J. Algernona Hawthornea ztvárnil anglický herec Terry-Thomas.
Mladý středoškolský profesor Bertram Cates chce své studenty seznámit s učením, podle kterého se člověk vyvinul z opice. V té chvíli však do třídy vstoupí řada ctihodných občanů, kteří Catese odvedou do vazby. Proč? Teorie Charlese Darwina totiž odporuje zákonu. Je rok 1925 a zbožné jižanské městečko Hillsboro se chce stát poslední baštou, která bude proti vědcům bránit učení o tom, že člověka stvořil Bůh přesně tak, jak je to psáno v Bibli. Žaloby proti "drzému" učiteli se dobrovolně ujme elitní právník Matthew Harrison Brady. Hillsborští občané jej přivítají jako národního hrdinu. Pro Bradyho totiž neexistuje pojem "evoluce", nýbrž jen "zlovoluce". Avšak protistrana nezůstane mlčet: pokrokový list Baltimore Herald zaplatí Catesovi obhájce, který se s Bradym může směle měřit. Je to jeho dávný přítel Henry Drummond. V tomto konfliktu jde o mnohé. Na lavici obžalovaných se totiž ocitla přirozená lidská zvídavost, zdravý rozum a právo na vlastní názor. Proces nesledují jen občané Hillsboro, ale prostřednictvím novin a rozhlasu celý americký národ. Začalo to jako docela malicherná pře. Její výsledek však nakonec ovlivní kulturní dějiny celé země...
Vynikající film režiséra a producenta Stanleyho Kramera vznikl podle divadelní hry Jeromeho Lawrence a Roberta E. Leeho. Předlohou pro toto drama se však stal skutečný případ z města Dayton v Tennessee, známý jako tzv. opičí proces. O aktuálnosti jeho tématu výmluvně hovoří i fakt, že hra byla po filmové verzi zpracována ještě třikrát pro televizi, a to v letech 1965, 1988 a 1999. Poslední verze (r. Daniel Petrie), v níž hlavní role ztvárnili Jack Lemmon a George C. Scott, byla u nás k dostání na videu pod zavádějícím názvem Krotitel větru.
Spencer Tracy a Katharine Hepburnová se nemohou smířit s nečekaným partnerem své dcery.
Přitažlivá, sympatická intelektuálka Joey Draytonová jednoho dne oznámí svým liberálně uvažujícím rodičům, že má poměr s lékařem Johnem Prenticem, černochem, za něhož se také hodlá provdat. Je to pro ně pořádný šok, který ustupuje pouze velmi pomalu, i když charakter a vědecká erudice nápadníka jim imponují...
Vietnamský veterán Roy byl nevině odsouzen za vraždu. Jedhono dne se ve vězení objeví mysteriózní osoba - Tagge - a navrhne mu obchod: Roy má vyřídit příkaz tajné organizace a za to dostane svobodu. Spolupracuje tedy s nimi, když však zjistí, že má odstranit špičkového politika, odmítne. Jenomže organizace má dlouhé prsty...
Americký film nezávislého hollywoodského producenta a režiséra Stanleye Kramera Útěk v řetězech je dramatickým a přitom hluboce lidským příběhem dvou mužů prchajících před zákonem. Společný osud bělocha Jacksona a černocha Cullena překlene propast rasových předsudků, která je na počátku jejich útěku odděluje, sblíží je a nakonec mezi nimi vytvoří nové pouto, pevnější než byly jejich ocelové okovy pouto solidarity a přátelství. Jestliže na počátku zachrání běloch život černochovi při přechodu prudké řeky, učiní to jen proto, aby sám s ním nezahynul. Na konci se však dobrovolně vzdá lákavé možnosti bezpečného úniku za cenu černochova života. A jeho černý přítel mu oplatí stejným : třebaže by se mohl sám snadno zachránit, vrátí se s ním dobrovolně do vězení. Film získal na XII: FFP 1961 Cenu v kategorii filmů, usilujících o ušlechtilé vztahy mezi lidmi. Sidney Poitier získal Cenu za herecký výkon na MFF v Berlíně 1958.
V letním táboře se sejde skupina mladých chlapců, loserů, které sem bohatí rodiče odloží na prázdniny v domnění, že se přestanou bát, koktat, pomočovat, nebo se jinak vyřazovat z běžné společnosti. Jejich odlišnost ale v prostředí tábora spíš vynikne a nikdo, ani táboroví vedoucí, jim nedají zapomenout na jejich nedostatky. Při výletu na ranč, kde civilisté za regulérní poplatek střílejí v ohradě uvězněné bizony, se však jejich odlišnost přetaví v sílu, s kterou se rozhodnou dalšímu krveprolití na zvířatech zabránit. Utečou z tábora s cílem dostat se zpět k bizonům a pustit je na svobodu. Po mnoha peripetiích se jim to podaří. Zdá se, že bizonům nic nebrání v útěku, až na jejich tupou odevzdanost a odvyknutí svobodě. K opravdovému osvobození je zapotřebí oběti na životě. Nakonec někdo musí zemřít, aby jiní byli osvobozeni.
Tři povídky ("Zelenáči 1945", "Silvestr 1948" a "Zimní vítr 1951") o příslušnících jednotek SNB střežících šumavskou hranici v poválečných letech. Umělecký dohled nad debutanty měl Ivo Toman. Námět třetí povídky natočil už v roce 1959 pro film "Vstup zakázán" tehdy také začínající František Vláčil.
Nenáročný film pro děti dokazuje, jak se mánie kolem mimozemšťanů přelila i do nejranějšího věku. Malý chlapec se totiž domnívá, že objevil stopy "ufonů" (jak dvojsmyslně naznačuje název), ale ve skutečnosti narazil jen na činnost malých zlodějíčků. Režisér Ota Koval vytvořil nepříliš zábavnou, ba nedbale domýšlenou podívanou dávno zanesenou prachem zapomnění.
