Křik je první celovečerní hraný film Jaromila Jireše, kterým se tento tvůrce zařadil mezi úspěšné a talentované debutanty šedesátých let. Jeho generačními souputníky byli tehdejší spolužáci z pražské filmové fakulty AMU Miloš Forman, Věra Chytilová a Jiří Menzel. Inspirací pro jejich tvorbu byla francouzská filmová avantgarda, která se vyznačovala především dokumentaristickým přístupem v oblasti hrané tvorby. Zřetelný vliv dokumentaristické praxe ovlivnil i prvotinu Jaromila Jireše, která vznikla podle scénáře Ludvíka Aškenazyho. V četných reminiscencích autoři vyprávějí příběh jednoho důležitého dne v životě mladé dvojice - je to den, kdy má na svět přijít jejich první dítě. Jaromil Jireš použil nekonvenční metodu snímání skrytou kamerou. Pro zvýšení autentičnosti zde hrála také řada neherců. Film získal Zvláštní uznání za dílo mladého režiséra na XVII. MFF v Cannes 1964.
Problematika stereotypu všedního dne je téma, jimž se Vladimír Páral zabývá prakticky ve všech svých románech. V novele Katapult je ústředním motivem. Mladý třiatřicetiletý inženýr Jacek Jošt má hezkou ženu a malou dcerku. Těžce však nese, že všechno je denně k uzoufání stejné. Nikterak vzrušující práce a rodina, kde se denně opakují stále stejné scény a jsou vyslovovány stále tytéž věty. Proto se nemůže nikdo divit, že začarovaný kruh chce protrhnout za každou cenu. Na scénu vstupuje pět žen, vybraných počítačem na základě inzerátu...
Příběh se odehrává v severoněmeckém městečku koncem roku 1918. Na konci první světové války zapomínají tři němečtí chlapci na militaristickou výchovu a zjišťují, že existují jiné životní hodnoty. Zbavují se sociálních i národnostních předsudků, takže jsou posléze ochotni pomoci dvěma vojenským zběhům... Režisér Jaromil Jireš sice vnáší do vyprávění zevnějšek, avšak ve spojení s konvenčním politickým pojetím příliš nefunguje.
Helimadoe je lyrický příběh z počátku našeho století, s atmosférou maloměstského prostředí, s rázovitými figurami a jemnou analýzou lidských povah. Odehrává se v jihočeském městečku, v němž vnímavý dospívající chlapec prožije první citové okouzlení i hlubokou krizi. Helimadoe jsou i počáteční písmena jmen pěti osobitých dcer drsného venkovského lékaře Hanzelína, který nejen že léčí těžce nemocného chlapce, ale svou moudrostí mu pomáhá bolestný citový zásah překonat.
Sci-fi snímek o lidské identitě na půdorysu experimentu dvou mladých lékařů. Hlavu dívky Ivetty - krásné a hloupé volavky zlodějské party bytařů - vybaví při jedné z nočních služeb oba doktoři mozkem starší intelektuálky, jejíž oborem byla historie Dálného východu. Sám režisér film charakterizuje jako zápas vědomí s hmotou, duše s tělem, mládí se stářím a pruderie s erotikou. "Pánu Bohu by se lidé neměli vrtat do řemesla," shrnuje krátce téma filmu Moserová. A nakonec stejně zvítězí příroda.
Známý pražský advokát JUDr. Oldřich Lukášek má byt s výhledem na Vltavu, a přátele v pražské kavárně Slavie. Přesto uposlechne svého lékaře, aby se přestěhoval z Prahy na venkov. Jeho novým působištěm se tak stává malé městečko Mezihoří a prvním případem stará venkovská babička Márová, které synovec dluží sedm a půl tisíce korun a odmítá je vrátit. Jako odměnu za pomoc obdaruje vděčná babička Lukáška králíkem. Přestože je brzy zavalen dalšími případy, od vykradače aut Pastyříka až po žárlivce Vránu, který v hádce bodl svou družku, jeho hlavním zájmem zůstává causa králík, tedy babička Márová...
„Nežila bych dnes jinak. Leda že bych se vyhnula chybám, kterých jsem se dopustila.“
Marušce zbývá 99 dní života. Odsouzená německým soudem za velezradu, čeká v cele smrti na popravu. 99 posledních dní života další oběti fašistické mašinérie. 99 posledních dní, během kterých člověku proběhne před očima celý život od prvních krůčků až po ilegální boj proti fašismu... Komorní drama z cely smrti s mladou Magdou Vašaryovou v hlavní roli.
Film vypráví příběh gynekologa doktora Geralda Boyera a jeho ženy Beverly. Ačkoliv je Beverly spokojenou ženou v domácnosti, nedokáže odmítnout velkorysou částku, kterou jí nabídnou za reklamu na mýdlo Happy. Nejprve se jí to moc nedaří, ale publikum si ji oblíbí a ona se stane skutečnou celebritou. O to větši problémy má ale s mužem. Gerald žárlí na úspěch své ženy a chce, aby všechno bylo jako dříve. Vymyslí proto zdařilý plán, jak svou ženu získat zpět.
Thomas Crown (Steve McQueen) má dost peněz k tomu, aby si mohl dovolit víc než pohodlný život. Jen proto, aby vyzkoušel něco nového, zinscenuje důmyslné přepadení banky, kterému mu vynese 2,6 milionu dolarů. Peníze uloží na číselné konto ve Švýcarsku. Policejní vyšetřovatel Eddy Malone (Paul Burke) si s případem neví rady, zato půvabná Vicky Anderson (Faye Dunaway), pracující pro pojišťovnu, která musela částku zaplatit, brzy ví, za kým jít...
Na tři Oscary nominované, emocionálně silné drama režisérské legendy Normana Jewisona, jež bylo natočeno dle Pulitzerovou cenou ověnčené hry Charlese Fullera, odkrývá dlouho tajená zákoutí rasové segregace v americké armádě během druhé světové války. Jeho hlavní hrdina, černošský vojenský vyšetřovatel kapitán Davenport, přijíždí do základny Fort Neal v Louisianě, určené pouze pro afroamerické rekruty, aby zde vyšetřil případ podivné a brutální vraždy seržanta Waterse. A hned na první pohled je mu jasné, že pátrání po pravdě zde bude mnohem složitější než kdekoli jinde. Na základně totiž panuje oficiálně nevyhlášená, přesto zuřivá válka mezi černými vojáky a jejich bílými důstojníky. A zabitý seržant byl tmavé pleti. Davenport se ale odmítá smířit s jednoduchými odpověďmi, a rozhodne se proto situaci na základně prozkoumat do hloubky, čímž se stane nevyhnutelným jeho setkání s největší, dobře zamaskovanou špínou, s níž měl během své kariéry doposud tu čest. Toto vojenské zařízení je skrz naskrz prolezlé nenávistí a záští, jakých může být schopen pouze člověk. V hlavní úloze kapitána Davenporta exceluje v Česku téměř neznámý, přesto vysoce talentovaný Howard E. Rollins, v jedné z vedlejších rolí pak v tomto snímku začínal svou kariéru i mladičký Denzel Washington.
