1850 Saint-Pierre, malý francouzský ostrov nedaleko Kanady. Neel - pachatel brutální vraždy, je odsouzen k trestu smrti. Není zde ale mechanismus k vykonání trestu. Francouzská vláda proto rozhodne, poslat na ostrov gilotinu. Než loď s nákladem dorazí, je Neel vězněn v sídle kapitána a jeho manželky, kteří ostrov spravují. Čekání na smrt si Neel krátí prací. Pozvolna se stává nepostradatelným a velmi oblíbeným mužem celého ostrova. Zvláštní slabost pro něj má i kapitánova žena. Když dorazí loď s gilotinou, je třeba vykonat spravedlnost. Kapitán se, z lásky ke své ženě, postaví proti rozhodnutí. Osud všech tří je od té chvíle nevyhnutelný...
Tři barvy: Bílá - tak se jmenuje druhý film z volné filmové trilogie, který natočil polský režisér Krzysztof Kieślowski. Polák Karel Karel a jeho francouzská manželka Dominique stojí před rozvodovým soudem v Paříži. Soud uzná manželčiny argumenty a rozvede je. Karel tímto okamžikem přichází o vše: o svou velkou lásku, o manželku i kadeřnický salón, do kterého vložil své celoživotní úspory, talent a řemeslnou šikovnost. Bez peněz, bez dokladů, hledaný policii pro údajné žhářství, marně hledá způsob, jak se vrátit do vlasti. Ve snaze vydělat si alespoň pár franků koncertuje v podchodu metra na hřeben a zde se také seznámí s tajemným krajanem Mikolajem, který mu nabídne práci placeného zabijáka. Jen díky němu se Karel nakonec dostává do Polska, ukrytý v obrovském cestovním kufru. Doma soustředí všechny své síly k jedinému cíli: rychlému zbohatnutí. S pomocí peněz a důmyslného plánu chce Dominique přilákat z Paříže do Varšavy, aby se jí konečně mohl pomstít? Kromě satiry na dobové poměry v Polsku je film i hořkou výpovědí o mezích komunikace mezi lidmi, o individuální samotě a stavu dnešní společnosti. Hlavní postavy ztělesnili Zbigniew Zamachowski (Ohněm a mečem) a Julie Delpyová (Evropa, Evropa, Homo Faber). Film vznikl ve francouzsko-polské koprodukci v roce 1993, byl rok později oceněn Stříbrným medvědem na Mezinárodním filmovém festivalu v Berlíně.
Posledné dielo trilógie Troch farieb. Vďaka mladej a úspešnej modelke Valentine (Irène Jacob) sa dostávame na fotenie do Švajčiarska, kde ju náhoda privedie k starému sudcovi (Jean-Louis Trintignant). Skrz optiku nevinnej Valentine postupne objavujeme starcove tajomstvá a minulosť...Táto psychologická dráma, mnohými kritikmi označovaná za autorove zhrnutie celej jeho tvorby, bola nominovaná na Oscara v troch kategóriách (réžia, scenár, kamera) a získala Césara za hudbu (Zbigniew Preisner).
Posledním významným filmovým projektem polského režiséra Krzysztofa Kieślowského byla volná trilogie Tři barvy, která vznikla ve francouzsko-polské koprodukci. Společně se scenáristou Krzysztofem Piesiewiczem se v ní inspiroval barvami trikolory a heslem francouzské revoluce Volnost, Rovnost, Bratrství. První částí je film nazvaný Tři barvy: Modrá. Jeho hrdinka Julie při tragické autonehodě ztratí muže, úspěšného skladatele evropského formátu Patrice a dcerku Annu. Julie utrpí silný psychický šok a uvědomí si, že ztrátou rodiny přišla o všechno, na čem jí záleželo. Pokouší se začít svůj život znovu, ale v anonymitě. Chce se tak osvobodit od všech věcí: majetku i vlastní minulosti. Její jediný kontakt s bývalým životem představuje Patriceův asistent Olivier, jenž je do Julie už dlouho zamilován. Aby ji vytrhl ze samoty a izolace od vnějšího světa, rozhodne se dokončit Patriceův "Koncert pro Evropu". Krok za krokem se snaží pomoci Julii zbavit se všeho, co ohrožuje její svobodu... Film získal Zlatého lva a Volpiho pohár za ženský herecký výkon Juliette Binocheové, na 50. MFF v Benátkách a pět Césarů (režie, nejlepší herečka, kamera, hudba, zvuk) za rok 1993.
Jedna žena a tři muži, takový je syžet filmu. Půvabná Nina přijela do Paříže hrát divadlo a zároveň plést mužům hlavy. A to se jí vskutku daří - seznamuje se totiž s realitním agentem Paulotem, který je Ninou uchvácen. Posléze se setkává i s Paulotovým spolubydlícím Quentinem a ten se stává jejím stínem. K Paulotovu zděšení se Nina rozhodne spát s Quentinem, ale s ním se hodlá nadále pouze přátelit. Po Quentinově tragické smrti zůstávají Nina a Pauleto v bytě sami, ona ho však stále odmítá ...
Představte si, že vám zazvoní telefon, vy ho zvednete a zbytek života se vám promění v nekonečnou noční můru. Šílené, že? Právě takový moment se stal výchozím bodem thrilleru, pod kterým je coby výkonný producent podepsaný hollywoodský mogul Steven Spielberg. Dva úplně obyčejní mladí Američané se kvůli jednomu takovému telefonátu stanou součástí hry, která je nebezpečnější než ruská ruleta. Ten, kdo utvářel její pravidla, totiž vložil náboje do všech komor revolveru.Rachel (Michelle Monaghan) je svobodná matka osmiletého syna. Právě ho pustila na výlet se školním orchestrem, takže ji upřímně vyděsí telefonát od neznámé ženy, která jí nabídne jednoduchý obchod - život dítěte za plnění jejích příkazů. Jerry (Shia LaBeouf) je drzý výrostek, který jednoho dne ve svém původně prázdném bytě objeví zásoby středně velké teroristické buňky. Než ho telefonát téže neznámé ženy, která si vynutila poslušnost u Rachel, stačí varovat, vtrhne k Jerrymu FBI a zatkne ho. Zkušený agent FBI (Billy Bob Thornton) Jerryho báchorkám, podle nichž to na něj někdo narafičil, ani trochu nevěří. Pak ale přijde čas na jeden povolený telefonát a tentýž ženský hlas dá Jerrymu druhou šanci na útěk. Tentokrát se jí úspěšně chopí a díky tomu potká Rachel. Dva zcela neznámí lidé, spojení jen hlasem v telefonu, záhy pochopí, že moc nad jejich osudem převzal někdo, kdo sleduje
každý jejich krok a dokáže je přimět i k těm nejšílenějším akcím. Otázkou je, proč to vlastně dělá.Bylo by chybou cokoliv prozrazovat, stačí, že koproducent Alex Kurtzman řekl, "proč to vlastně udělal" Steven Spielberg. "Steven si přál vyvolat v
divácích stejné mrazení, jaké měli, když se po premiéře Čelistí vyrazili koupat do moře. Tentokrát by jim měla naskakovat husí kůže z prostého zazvonění telefonu." Tahle myšlenka ve tvůrci klíčila řadu let, než ji současný svět moderních technologií, v němž je všechno propojené se vším a kdokoliv se dá kdekoliv vystopovat, pomohl uzrát. "Donedávna by byl takový film sci-fi, teď je to příběh ze žhavé současnosti," dodává Kurtzman. Spielberg chtěl Oko dravce původně točit sám, ale když ho pohltila práce na
pokračování Indiany Jonese, přenechal otěže mladému režisérovi D. J. Carusovi, jenž nejen jeho příjemně překvapil thrillerem Disturbia, ve kterém si hlavní roli zahrál rovněž Shia La Beouf, tehdy slibný mladý herec, dnes obrovská hvězda, která má na kontě hlavní role v trhácích jako Transformers nebo Indiana Jones a Království křišťálové lebky.
Film je prostřední částí trilogie režiséra Leose Caraxe, jednoho ze zástupců tzv. francouzského neobaroka, jenž prostřednictvím centrální postavy Alexe propojuje snímky KDYŽ CHLAPEC POTKÁ DÍVKU a MILENCI Z PONT-NEUF.
Paříží se šíří virus, který zachvacuje milence, vyznávající lásku založenou na tělesném prožitku bez přítomnosti pravého citu. Alex, přezdívaný Mlčoch, má hbité ruce. Proto je podsvětím najat k odcizení vakcíny. Poměrně banální příběh je zastřen vizuální koncepcí filmu, jejíž háv pootvírá prchavou krásu okamžiku, skrývající se v kýženém pohledu na svět moderní doby. Jazykově filmové prostředky promlouvají skrze filmový obraz, podobně jako malířské dílo komunikuje s otevřenou myslí. Kontrasty krásy a modernity jsou přítomny v dvojjediném přístupu k hudbě, která spojuje vážný styl spolu s popem 80. let, v pojetí barev obrazu, stejně jako v poklidném tempu filmu, jež je narušováno vpádem dynamických scén. Jedna z nich s dlouhou jízdou kamery zachycuje zběsilý běh Alexe na píseň Davida Bowieho „Modern Love“, verifikuje specifický půvab momentu, jakožto i samotného filmu.
Film rozpráva príbeh vášnivej, ale deštruktívnej lásky dvoch najvýznamnejších predstaviteľov svojej spisovateľskej generácie. emancipovanej spisovateľky George Sandovej a dekadentného básnika Alfreda de Musseta.
Snímek se soustředí na tři osoby: francouzskou herečku Anne, rumunskou žebračku Marii, která musí obstarávat peníze pro svou rodinu, a Amadoua, afrického učitele neslyšících. Každá z postav zastupuje určitý sociální stereotyp a příběh, který svede hrdiny dohromady, začíná, když Annin bratr odhodí papír od jídla na žebračku Marii, sedící na ulici. Tím spustí proces, v němž se do té chvíle poloprůsvitní fantomové ulice začnou zhmotňovat, získávají obrysy a barvy...
Romanca z dielne režiséra francúzskeho filmového neobaroka, Leosa Caraxa, rozpráva príbeh spaľujúcej lásky dvoch outsiderov, ktorí sa stretnú, zamilujú a žijú na parížskom moste Pont-Neuf. Alex je bývalý cirkusový akrobat, bezdomovec závislý na alkohole a sedatívach. Michelle je maliarka, ktorá skončila na ulici kvôli sebadeštruktívnej láske a postupne prichádza o zrak. Alex a Michelle sa stanú párom, oporou jeden pre druhého a záchranou v bezútešnej existencii. Keď je most kvôli rekonštrukcii uzavretý, nasťahujú sa naň. Ich romantická idyla však netrvá dlho - stavebné práce na moste sa čoskoro začínajú. Michele úplne stráca zrak a Alex ju zo strachu pred stratou drží ako svojho zajatca. Silný príbeh o živote na hrane, o plnokrvných a skutočných citoch, ktoré vedú človeka až na kraj priepasti, získal viacero cien na medzinárodných festivaloch.
