Martinovi, hlavnímu hrdinovi filmu, je osmnáct let a je studentem VŠMU. Do školy ovšem už delší dobu nechodí, protože se musí vyrovnávat s vlastními problémy. Doma je svědkem věčných hádek mezi rodiči a jeho otec se navíc rád napije. Alespoň částečné porozumění nachází u své neukojené sestřenice Hemy, ovšem ta od něho očekává něco, čeho Martin není schopen. Až náhodné seznámení se starou sousedkou Theodorou z protějšího domu pro něho znamená zlom v životě. Ta o něm ví více, než si myslí, a donutí ho zformulovat jeho zásadní problém v životě. Martin se rozhodne, že bude hledat přítele pomocí inzerátu. Mezitím se ale v kabaretu setká s klukem, který si říká Hana a jejich životní cesty se zkříží
Postavu Hany psal Adásek pro sebe: Ale ani zdaleka to není hlavní postava tohoto filmu, upozorňuje. Spíš taková šedá eminence, která zpoza rohu všechno pozoruje. Ačkoliv je téma Adáskova filmu vážné - osamělost mezi lidmi a neporozumění mezi nejbližšími - režisér ho všemožně odlehčuje a dává mu místy až groteskní ráz. Film získal na přesvědčivosti a autenticitě tím, že většinu úloh v tomto filmu ztvárnili neherci.
Je to jako blesk z čistého nebe. Němci okupují Francii a jejímu nezdolnému obyvatelstvu začínají ty nejbídnější časy. Avšak i v této době může zazářit dobré srdce člověka
Henri Fortin je chudý a negramotný bývalý boxer. Ziman je bohatý židovský právník z Paříže. Během 2. světové války se jejich cesty setkají: když Fortin souhlasí s tím, že odveze Zimanovu rodinu do Švýcarska. Fortin žádá Zimana, aby mu během cesty předčítal Bídníky od Victora Huga. Ještě než se jejich cesta skončí, zdá se, že příběh z knihy a tahle cesta mají hodně společného
Ten samý den, co po svém strýci zdědila peníze, Lily ztratí přítele, který rád provozuje akrobatické milostné hrátky. Zakoukal se totiž do její oslnivé spolužačky. Lily však nehodí flintu do žita a s pomocí dvou dobrých kamarádek rozjede akci, v níž jde o jediné: získat Tota zpátky. A to znamená úplně změnit vizáž, vydržet drastickou dietu (neobyčejně zdravou, samozřejmě), zhubnout a vyhrát válku nervů, která vyřadí z boje dívčinu rivalku. Ale na konci této nelítostné bitvy čeká velké překvapení
Hrabě de Bourget vybírá ve vesnici daň a tyranizuje vesničany. Udavač v marné naději, že dostane odměnu, mu prozradí, že na jeho pozemcích viděl dva Sasy. Hrabě se svými zbrojnoši se vydá do lesa, kde se prohánějí na koních Ivanhoe a jeho přítel Tuck. Ivanhoe se snaží jezdce odlákat, vojáci ale Tucka odvedou. Lesem projíždí kočár, který veze mladou šlechtickou dívku a její společnici, Ivanhoe se před pronásledovateli schová v kočáru, jehož osazenstvo pořádně vyleká. Král Richard odjel do Svaté země a jeho manželka mezitím proti němu kuje s hrabětem Bourgetem pikle. Ivanhoe se vrací domů k otci, kde najde ke svému překvapení onu dívku, která jela v kočáru. Je to lady Rowena, schovanka jeho otce sira Cedrika, jinak dcera krále Alfréda, která po smrti svého otce odjela ze země. Ivanhoe vysvobodí Tucka a ostatní vězně a je pronásledován Bourgetovými žoldnéři. Bourget pak uvězní i sira Cedrika v přesvědčení, že ho syn přijde osvobodit a pak zajme i jeho
Bezproblémové přátelství zpravidla trvá tak dlouho, dokud je neprověří zátěžová situace. Přesvědčí se o tom i hrdinka tohoto příběhu, která se v těžké životní situaci obrátí na své kamarádky, když odhalí manželovu nevěru, ale s překvapením zjišťuje, že je obtěžuje už jen vyslechnout ji, natož pomoci. Režisér Štefan Uher však nedospěl dál než ke zjednodušující, zbanalizované historce, která není s to postihnout niterná dilemata, nepomohlo mu ani obsazení dvou oblíbených českých hereček.
I když Slovenské národní povstání sledovalo hlavně osvoboditelské cíle, ani líté boje nezabránily horoucí lásce dvou mladých lidí, jejichž osudy jsou úzce spojeny s partyzánskou skupinou.
Veselohra z druhej polovice 19.storočia o histórii červeného dáždnika, ktorým podľa legendy ochránil svätý Peter osirelú sestru glogovského farára pred prudkým lejakom. O niekoľko rokov neskôr je zo siroty krásna Veronika, o ruku ktorej sa uchádza švárny Juraj Vibra.
Vychovávat cizího chlapce je náročné, protože sbližování s novými rodiči probíhá složitě, každý v rodině má své představy a různá očekávání...
Válečné příběhy někdy sahaly k modelovým situacím, avšak na úsvitu nastupující politické normalizace se veškeré ambice zúžily na schematickou ilustraci třídních pouček. Proto nucené soužití skupinky k smrti odsouzených partyzánů s nachystanou popravčí četou v zavaleném dole vede jedině ke zjištění, že nacisté jsou zrůdy, zatímco hnutí odporu obklopuje svatozář. Partyzáni totiž za žádných okolností neklesají na mysli a úsilovně hledají cestu ke svobodě.
Partia šoférov platených podľa výkonu zápasí s tvrdou robotou vo veľkom kameňolome, kdesi, kde líšky dávajú dobrú noc. Do kolektívu predáka Petra Hoťku zvaného Maco (KAROL MACHATA) nastupuje nový pracovník Marek Orban (VLADO MÜLLER). Vo svojom vnútri je to hlboko morálny človek, hoci ho podmienečne odsúdili za ublíženie na zdraví. Zbil totiž milenca svojej ženy (ELENA ZVARÍKOVÁ-PAPPOVÁ), ktorému musí navyše splácať odškodné. Marek to pred ostatnými členmi party tají, lebo sa hanbí. Maco z priateľstvo voči Markovi pripisuje partii neexistujúce fúry, čo sa, samozrejme, prevalí. Kolektív však napokon ukáže svoju silu a dodatočne odpracuje nezaslúženú odmenu. V ťažkej životnej chvíli práve medzi chlapmi Marek nájde svoju skutočnú rodinu, pretože jeho nestála žena ho znovu podvádza..
Téma pracovného hrdinstva sa v uvoľnenej atmosfére 60. rokov celkom stratila. Až snímka Dosť dobrí chlapi scenáristu Jána Soloviča (mimochodom, scenár ležal v dramaturgii nepovšimnutý sedem rokov) a režiséra Jozefa Režuchu nadviazala na túto líniu a zároveň predznačila normalizačné hodnotové smerovanie desaťročia. Tézovitosť snímky spočíva najmä v tom, že zlyhávanie spoločnosti sa interpretuje ako zlyhanie jednotlivca, stačí iba šibnúť čarovným prútikom vzorného pracovného kolektívu, a labilný hrdina sa zázračne napraví.
V snímke sa síce takmer nepolitizuje, ale práve skrytá ideologická reklama pravdivo pôsobiaceho životného príbehu sa stala pre normalizáciu ideálnym modelom nenápadnej prevýchovy občana. Napriek tomu však je snímka cenným príspevkom pre milovníkov slovenského hereckého umenia, ako ho predviedli také osobnosti ako Vlado Müller či Karol Machata.