V husitských dobách se náboženská pravda sířila i na hrotech zbraní. Když se husté chystají roku 1430 na výpad do Norimberka tzv. Spanilá jízda., aby tam obhájili své učení, mladý velitel jízdní jednotky zeman Keřský, jemuž zlotřilý křižák kdysi unesl nevěstu, to chápe jako příležitost k osobní mstě. Oldřich Daněk se sice snažil nastolit osobitý výklad historických událostí, přemítá o tom, kam vede zaslepená touha trestat zlý skutek dalším ukrutenstvím, avšak jeho verze působí příliš tezovitě a neživotně, nepovznesla se nad popisně ilustrované výjevy ze starých letopisů českých...
Filmový prepis rovnomenného románu Rudolfa Jašíka. Dej filmu je situovaný do štyridsiatych rokov nášho storočia, do prvých rokov druhej svetovej vojny. Zachycuje politickú a spoločenskú atmosféru jedného zo slovenských mestečiek, ktoré žije zdanlivo v závetrí, ďaleko od sveta a vojny. No zdanie klame. Pod povrchom pokojného, každodenného života prebieha tragický proces urýchľujúci osudy ľudí, rozpad ich charakterov, no aj dozrievanie ich vťahov. Film je príbehom Evy a Igora, ich lásky, násilne prerušenej vplyvom politických udalostí. V tejto epoche osobných i spoločenských tragédií sa z detí takmer cez noc stávajú dospelí, z poctivcov obete a z duševných úbožiatkov vrahovia. Film na osudoch Evy a Igora, židovských povozníkov Samka a Maxiho a kariéristu Flórika podáva vierohodný, presvedčivý obraz doby, poznačenej expanziou fašizmu.
Ludovít Štúr patřil k předním slovenským buditelům, zabýval se zejména spisovným jazykem. Snímek Jozefa Zachara, který o něm pojednává, sice vznikl v roce 1968, avšak ani v nejmenším neodráží jeho kvas. Vznikl uctivý životopis klasického střihu, hlavního hrdinu zachycuje v revolučním roce 1848, kdy Štúr vstoupil jako poslanec do Uherského sněmu. Téměř učebnicově prožívá nejen složitá dilemata v politice, ale také složité zákruty v milostných citech.
Komédia o podiele hriechu na poľudštení diabla je absurdným obrazom paradoxu morálky ľudí, ktorých zloba prevyšuje a marí všetko úsilie pekelníkov, rozhodujúcich sa svet napraviť, aby mali čo kaziť. V starom opustenom kostole sa schádza skupina dávno penzionovaných, ale kvôli preťaženosti mladších síl opäť aktivovaných čertov na procese proti svojmu kolegovi, ktorý sa rozplakal nad osudom človeka. Chátrajúci kaštieľ v Dolnej Krupej, pamätajúci časy Beethovena a jeho Sonáty mesačného svitu, slúži teraz ako blázinec a protialkoholická liečebňa; odvádzajú sem ženu, ktorá zošalela, keď zistila, že pričinením Obžalovaného bol jej muž neverný s inou, zatiaľ čo ona, milujúca Beethovenovu sonátu, sa zviesť nedala. Horkou iróniou je prítomnosť dvoch géniov: jeden chcel hudbou urobiť človeka ušľachtilým a ľudským - a prehral, druhý chcel pravý opak - a tiež prehral. Zlo sa tak rozmohlo, až sa rozplače samo nad sebou a nevidí pre seba iné východisko ako prejsť do opačného tábora. V disproporcii medzi lapidárnou štylizáciou v motívoch nadprirodzeného a naturalistickou vecnosťou v motívoch reálneho sveta zanikajú viaceré nápadité režijné postupy.
Protože potraty vyžadovaly složité schvalování zákroku, jedna podnikavá lékařka si potají vybudovala jakousi soukromou praxi, kde tuto "službu" nabízela ilegálně. Avšak sympatický lékař, jenž se měl stát cenným pomocníkem v tomto podnikání, rozhodně odmítne. Tvůrci nenatočili drama svědomí, nýbrž plochou obžalobu maloměšťáckých sklonů. Lékařka svou činností sleduje jediné - chce své rodině zajistit přepychový život.
Česká filmová parodie na brakové sešitové romány odehrávající se v ponurých šlechtických sídlech plných tajných chodeb, intrik a dávných tajemství. Příběh se "odehrává" v pražském Smetanově divadle, kde si během představení Bizetovy Carmen málo vytížený hudebník čte šestákový román, který má ukrytý mezi notami a prožívá s jeho hrdinou, Sirem Hanibalem Morrisem, neuvěřitelné dobrodružství. Dobrodruh Manuel Diaz je těsně před popravou osvobozen z cely smrti svými kumpány, Dixim, Mikim a Drummondem. Vypraví se do zámku Morrisville, kde se chystá svatba Sira Hanibala s krásnou Clarence. Nikdo z přítomných netuší, že krásná nevěsta dosud je Diazovou manželkou...
Krotká satira pojednává o malých i větších podvodnících, jimž se daří v plánovaném hospodářství. Skvěle využili veškeré jeho přednosti i nedostatky. A režisér Zdeněk Podskalský se táže, zda je člověk více určen svým genetickým vybavením nebo výchovou - na čem záleží, že ze dvou přibližně stejně nadaných dětí může vyrůst vědec stejně jako loupežník, jak naznačuje už sám název. Jednotlivé části vyprávění jsou laděny do různých komediálních stylů, od němé grotesky přes budovatelskou agitku až civilním pohledům začínající nové vlny.
Lékař Dr. Paul Simay (J. P. Belmondo) zastává teorii, že ošklivé ženy jsou pro život lepší než ty krásné a pro jejich získání je nutné používat jiné metody. S jakou lehkostí ženy svádí, tak se stejnou lehkostí je následně opouští. Jednu takovou ošklivou ženu si vezme za manželku a věnem dostane ordinaci. Když se však na scéně objevuje její sestra Martina, doktor Simay po ní okamžitě začne toužit a svádět ji. Jenže Martina je rozhodnutá vdát se, tak má doktor Simay plné ruce práce s odstraňováním jejích manželů a nápadníků, aby ji měl jen pro sebe, až vymyslí vskutku ďábelský plán. Když už se domnívá, že má všechno pod kontrolou, objeví se komplikace z konce, ze kterého by je neočekával.
Spolužačky ze střední školy právě prožívají těžké období. Kluci už pro ně nejsou jen nezajímaví holobrádci a když jdou bez okolků rovnou na věc, tím lépe! A to překvapení, když se objeví kluk, který má holku opravdu rád.
Na hradě krále Leopolda se za podivných znamení narodí princezna, která dostane podle oblíbených květin královských manželů jméno Růženka. Následuje obrovská sláva a král vyšle posly s dary pro dvanáct víl-sudiček, aby daly princezně do vínku tu nejkrásnější budoucnost. Třináctou vílu však pozvat zapomene Na slavnost přijíždí i sousední král Filip s princem Viliamem, kterého chce s právě narozenou princeznou zasnoubit. Víly přisuzují princezně nejlepší vlastnosti, ta dvanáctá přináší růžové poupě jako symbol lásky, v tom okamžiku se však objevuje nepozvaná sudička s temnou věštbou: Růženka se za prince Viliama neprovdá, protože se v patnácti letech píchne o vřeteno do prstu a umře. Dvanáctá víla už může kletbu pouze zmírnit dívka nezemře, ale usne na sto let. Král dá zničit všechny kolovraty, které najdou na zámku, do věže, kde ukrývá třináctá víla svůj kolovrat, se však nikdo z hledajících nedostane
