Francouzský umělecký film, jehož mottem je citát Voltaira: „Jediný ženský cit má větší cenu než všechna mužská mudrování." Ve třech povídkách zachycuje vztah žen k válce v nejrůznějších epochách lidských dějin. Současnou ženou je mladá Američanka Eliška. Několik let po druhé světové válce přijíždí do Italie, aby odvezla tělesné pozůstatky svého manžela do Ameriky. Z vyprávění mladé italské venkovanky Angely pozná, že její muž se krátce před smrtí stal otcem Angelina dítěte. Eliška cítí, že nemá právo odvézt ostatky svého chotě z míst, kde vyrůstá jeho syn, a vrací se do Ameriky osamělejší, než sem přijížděla. Druhá povídka přenáší diváka do středověku. Její hrdinkou je Jana z Arcu. V době, kdy po počátečních úspěších její moc a síly ochably, učiní Bůh zázrak a Jana opět slyší Hlasy. Ví, že se blíží její zajetí, avšak její poslání není ještě skončeno a Jana se vydává v čele svých věrných do posledního, předem ztraceného boje. Třetí povídka se odehrává ve starém Řecku. Lysistrata, manželka athénského generála Callia, přemluví athénské ženy, aby odpíraly svým mužům plnění manželských povinností do doby, než bude uzavřen mír se Spartou. Mužům se sice nechce vzdáti se své válečné záliby, ale nakonec jsou nuceni kapitulovat a tak je vytrvalé úsilí athénských žen korunováno plným zdarem. (FILMOVÝ PŘEHLED 19 / 1957)
Farebná feéria o potrebe zázraku v ľudskom živote, impresívne očarenie prírodou a radosťou zo života a pohybu. Mozaikovité rozprávanie o krčmárke Márii, večnej neveste, vytrvalo a márne vodiacej k oltáru otca svojich ôsmych dcér Pištu a o Pierrovi, ktorý svojím príchodom naruší pokoj vinárskej dediny Babindolu a naučí jej obyvateľov vychutnávať život.
Titul filmu Divoká svině je vlastně ironickým označením velké pátrací akce pražských kriminalistů, kteří ve spleti trestné činnosti nejrůznějšího druhu zbytečně ryli jako divoká svině kolem, než se jim podařilo komplikovaný případ vyřešit. Příběh se odehrává v nejrůznějších sociálních sférách od rómské spodiny přes svět pražských prostitutek a veksláků po prominenty.
Desetiletá Julie, která žije se svým otcem v Berlíně, je otrávená, že stráví prázdniny u své matky na Šumavě. Nemůže matce odpustit, že ji kdysi opustila, ani to, že vystěhovala její pokojíček kvůli nějakému bohatému lovci z ciziny. Naštvaně a unuděně pozoruje malý německý cirkus, který měl nehodu, a bude se tu proto muset na nějakou dobu usadit. Ani netuší, jaké dobrodružství ji čeká. Cvičeného cirkusového medvěda totiž chtějí dospělí obětovat jako divoké zvíře, určené k odstřelu.
Když se geniálnímu vědci podařilo stvořit superpočítač na biologické bázi, byl velmi hrdý. Tento výtvor obsáhne veškeré vědomosti lidstva a bude jeho velkou oporou. Ale neuvědomil si, že takto inteligentní stroj - vlastně supermozek - si brzy uvědomí vlastní omezení a jeho jedinou touhou bude stvořit své pokračování, které bude mít nejen geniální mozek, ale i tělo.
Poetický snímek s pohádkovými rysy, který chce okouzlit hlavně obrazovou stránkou, je určen i dětskému publiku - vypráví o ostrově štěstí, kam dospělí nemají přístup, protože již ztratili dětskou bezprostřednost. Patří mezi početné koprodukční projekty, která slovenská kinematografie v 60. letech upřednostňovala.
Poviedkový film, ktorý sa odohráva v slovenských horách na konci druhej svetovej vojny. Jeden zo zlatého fondu slovenskej kinematografie. Na svoju dobu modernými prostriedkami filmového rozprávania v kinách oslovovil aj v zahraničí. Film Pieseň o sivom holubovi je celovečerným režijným debutom Stanislava Barabáša. Ako predloha pre film poslúžil scenár Alberta Marenčina a Ivana Bukovčana ktorý získal prvú cenu v štátnej súťaži k pätnástemu výročiu oslobodenia Československa.
Pieseň o sivom holubovi pozostáva zo šiestich poviedok, ktoré však vytvárajú kompaktný a súdržný celok. Dej filmu tvorí filmu šesť príbehov - prvý sa začína v lete 1944, posledný sa končí na jar 1945 - no tieto príbehy na seba nadväzujú, ich hrdinami sú vždy predovšetkým tí istí traja vidiecki chlapci rozličného veku, Rudko, Vinco a Martin. Práve skrz nich vnímame všetky udalosti prezentované vo filme. A to aj napriek faktu, že základnou a nosnou témou filmu je Slovenské národné povstanie. Pôsobivo prostredníctvom detských hrdinov vypovedá o hrôzach a nezmyselnosti vojny.
Osudové milostné vášně ženy z vyšší společenské vrstvy. Významný advokát odhalí, že jeho lehkomyslná manželka způsobila tragédii v rodině lékaře, jehož podváděná žena spáchala sebevraždu. Paní Eva si musí uvědomit svojí vinu…
Na území kmeňa Dakotov sa objavuje stále viac bielych mužov. Zlatokopovia Pat a Chat tu totiž objavili ložiská zlata a náčelník Šedý Medveď sa obáva, že to Indiánom spôsobí veľké problémy. Šéf výpravy, pán Bludgeon, dostane diabolský nápad - nechá bizóny jednoducho vystrieľať, aby Indiáni nemali čo jesť a museli odtiahnuť inam. Keď Indiáni nájdu vyzabíjané bizóny, rozhodnú sa z pomsty prepadnúť vlak. Proti dobre vyzbrojeným belochom však majú len veľmi malú šancu. V noci sa im ale podarí aspoň ukradnúť pušky a muníciu. Bludgeon zúrivo pátra po zlate a neštíti sa ani vraždy. V prestrelke zabije Chata a ťažko zraní Pata. Náčelníci sa radia a rozhodnú sa rokovať s belochmi o mieri. Iba Bystrooký Sokol zásadne nesúhlasí a chce s bielymi dobyvateľmi bojovať a vyhnať ich z územia Dakotov...
Tak jako každý rok šli přátelé do lázní, aby se, podle tradice, očistili od všeho špatného a přivítali Nový rok s čistým štítem. Akorát, že se „čištěním" dostali do takového stupně (pivem a vodkou), že do Leningradu vypravili jiného. A tak se Andrej Mjagkov dostal do cizího, ale úplně stejného bytu, na stejné adrese, se stejným nábytkem, kde se potkal s nádhernou ženou.
