Filmy online ke shlédnutí zdarma

Harry Fabian je londýnský podvodník, který se svému řemeslu věnuje s neobvyklým zanícením. Jednoho dne se rozhodne, že konečně zbohatne a stane se důležitým mužem. K tomu potřebuje ovládnout veškeré londýnské řecko-římské zápasy. Podvodem dosáhne přátelství bývalého mistra světa Gregoriuse a společně se pouští do organizování zápasů, Gregorius z lásky k zápasu, Fabian aby získal peníze a prestiž.

Jim Slater svojho otca, ktorý zomrel pri prestrelke v Gila Valley´s Apačmi, nikdy nepoznal. Jim sa však po rokoch vydáva hľadať jediného muža, ktorý si pod zámienkou privolania pomoci zachránil život. V skutočnosti však utiekol s veľkým množstvom zlata. Na ceste po stopách svojho otca a v túžbe po zlate naráža Jim na mnohé prekážky. Najviac problémov mu spôsobuje nevraživosť Apačov a stále pretrvávajúce boje medzi bielymi a červenými mužmi...

Na začátku 70. let se třídní boj v plné síle rozhořel i na filmovém plátně - hrdinou tohoto snímku zasazeného do meziválečného období je neochvějný komunistický novinář, jenž přijede na Ostravsko v době hospodářské krize, aby tam podnítil stávku. Ožebračování i beznaděj horníků totiž přesáhly všechny meze...

V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost.

Paní hraběnka slaví šedesátku v okamžiku, kdy má opustit svůj zámek. Nová dělnická vláda totiž chce šlechtu bez milosti zlikvidovat. Ale protože si Elizabeth Anna Marie, hraběnka z Lansdorfu a ze Scheinbergu a později domácí dělnice Lansdorfová, uvědomuje, že "člověk musí dodržovat své zvyky a sliby, i když jsou směšné a zbytečné", chce uskutečnit pošetilý plán oslavit sedmdesátiny na rodinném sídle navzdory režimu i protivníkům ve městě...

Tragický príbeh o osudoch mladých priateľov, Slováka Viktora Lesu (Roman Luknár) a českého žida Ticháčka (Vladimír Hajdu), po vzniku vojnovej Slovenskej republiky a Protektorátu Čechy a Morava. Najprv utekajú pred gestapom preto, lebo zdržali nemeckú vojenskú poštovú zásielku, za čo ich obvinili zo sabotáže. Napokon ich k úteku cez hranice donúti aj to, že v sebaobrane zabili tajného policajta. Počas svojej cesty sa stretávajú s ľuďmi rôznych charakterov, od ktorých závisí ich ďalší život... Snímka získala na 30. Medzinárodnom festivale televíznych filmov v Monte Carle (1990) Cenu Červeného kríža Monegasque osobitnú cenu monackého princa (Prix de la Croix Rouge Monegasque) za film bojujúci za mier, myšlienky humanizmu, tolerancie a znášanlivosti. Film vznikol podľa námetu Vladimíra Körnera, na scenári okrem režiséra a spisovateľa spolupracoval aj Marián Puobiš. Pre kvalitu filmu je rozhodujúce, že tvorcovia využili emocionálnu silu a napätie dramatickej záchrany vlastného života bez toho, aby sa vzdali ucelenej filozofie ľudskej existencie. Hoci je v snímke veľa akcie a napínavých situácií, kde ide obom postavám o život, najpodstatnejším je shakespearovsky tragický, baladický obraz šialenej doby. Mimoriadne vydarený film vďačí za mnohé aj obom ústredným hrdinom. U Viktora dominuje bezstarostnosť a ľahkomyseľnosť, ktoré so sebou takmer automaticky prinášajú utrpenie a bolesť pre iných. Ticháček sa zase vyznačuje úzkostlivou opatrnosťou, takmer úplná strata vlastnej hrdosti a ceny.

Joy Millerová je půvabná, chytrá a vtipná mladá dáma, která sní o tom, že si svými schopnostmi jednoho dne podmaní celý New York - ve zkrášlovacích procedurách a tajemstvích se vyzná jako žádná jiná. Místo slávy se jí však lepí smůla na paty a vrcholem všeho je požár ve večerní škole "krásy", kde Joy vyučuje. Než však mohlo být dokonáno dílo zkázy, způsobené nedopalkem cigarety a hořlavým sprayem, Joy se stihla ukázat světu a hlavně novinářům jako neohrožená zachránkyně všeho živého, zvláště laboratorních zvířat z kabinetu. To natolik zaujalo vyslance diktátora z jistého východního totalitního státu, že právě tuto mladou dámu najme jako učitelku k diktátorovým dětem. Joy vycítí, že je to možná životní šance a vydá se směrem na východ. Boris Pochenko vypadá jako naprostý neotesanec s obrovským knírem a rázným krokem, bez smyslu pro humor a moderní svět vůbec. Profese Joy je tady zbytečná, ale bystrá žena se brzy "naučí" být dobrou učitelkou. Diktátorovy tři děti rozkvetou a neotesaný panovník dostává první rafinované ženské lekce.

Pokračování filmu Šejk z roku 1921. Šejkův syn Ahmed se bezhlavě zamiluje do krásné tanečnice Yasmine. Při jedné tajné půlnoční schůzce Ahmeda unese Yasminin otec s úmyslem získat od šejka výkupné. Ahmedovi se podaří díky věrnému sluhovi uprchnout, přičemž uvěří, že za jeho únosem stojí i Yasmine, která ho podle něj na schůzku vylákala záměrně. S vidinou pomsty ji unese a drží v zajetí, dokud ho otec nepřiměje ji propustit. Teprve později Ahmed pochopí, že se Yasmine ničím neprovinila… Roli Ahmeda i jeho otce hrál Rudolph Valentino, jenž si zahrál hlavní roli už v původním Šejkovi.

Camille je parížska kurtizána. Zamiluje sa do sľubného mladého muža Armanda Duvala, no Armandov otec odmietne svadbu svojho syna, pretože tvrdí, že Camille zničí jeho kariéru. Dievča sa podvolí a odchádza od svojho milého. Keď ju však zlomí chudoba a choroba, Camille zisťuje, že Armand ju neprestal milovať...

Rudolph Valentino v klasické romantické tragédii o vzestupu a pádu matadora.