Absolvent filozofické fakulty Karel Stržický si v létě přivydělává u statkáře Drahana jako nádeník. Jarča, dcera Drahanových, tráví u rodičů prázdniny a otec s ní má spoustu starostí. Nezdárná studentka totiž propadá z němčiny. Nabízí se ovšem snadná pomoc - k reparátu ji bude připravovat Karel. Rozpustilá Jarča ho považuje za obyčejného kočího, a tak nad ním zpočátku ohrnuje nos. Kultivovanému mladému muži se však podaří získat si její důvěru i srdce. To se vůbec nezamlouvá jeho sokovi v boji o dívčinu přízeň, a ten hned vyrukuje s ošklivou pomluvou: Karel je prý bývalý trestanec! Roztržka na sebe nedá dlouho čekat...
Vědec Pat Jamieson (Spencer Tracy) se náhodně dostane do domu ovdovělé Jamie Rowan (Katharine Hepburn). Protože její sklep vyhovuje jeho záměrům, vnutí se tam jako správce. Ve sklepě si vytvoří laboratoř, kde pracuje na vládní zakázce. Jamie to fascinuje a snaží se mu pomáhat. Pat je po zklamaném románku zapřísáhlý nepřítel žen a je proto v šoku, když mu Jamie, která prožila krátké manželské štěstí, navrhne formální manželství založené na společné spolupráci. Pod její argumentací nakonec souhlasí. Společným úsilím dokončí úkol pro vládu, ale jejich vztah na tom není moc dobře. Navíc Jamie zjistila, že se Patova láska Lily vrátila do Států, a tak začne jednat.
V horách ztroskotá letadlo a dva bratři (mladší Robert Wagner, starší Spencer Tracy) se vydají vysoko do hor k místu havárie. Mladší chce získat to, co v letadle najde, starší pak proti své vůli vyráží za ním, aby zachraňoval, co se dá, bratra nebo přeživší cestující. Robert Wagner předvádí zbrklého chamtivce, který na svou chamtivost doplatí a Sencer Tracy se stává tichým a neokázalým hrdinou, který cestou zpátky bojuje o záchranu jediné pasažérky, která havárii přežila. Působivý film nejen o hrdinství, ale i mezilidských vztazích.
Děj se odehrává v New Yorku na Manhattanu, kde se mladý dobromyslný policista Dan (Spencer Tracy) zamiluje do číšnice Helen (Joan Bennett). Přítel Heleniny sestry Kate je ale shodou náhod vlivný gangster, po kterém pátrá celá newyorská policie.
Komédia o jednom omyle, láske a večnej vojne medzi mužmi a ženami. Nezabudnuteľný Spencer Tracy a famózna Katharine Hepburnová ako dvaja (ne)priatelia na život a na smrť.
Veľmi schopný a výkonný expert na počítače a automatizáciu Richard Sumner (SPENCER TRACY), ktorého znalosti v oblasti ženskej psychiky sú naopak veľmi nedostatočné. A práve ženy mu osud postaví do cesty, najmä výrečnú Bunny Watsonovú (KATHARINE HEPBURNOVÁ), ktorá pracuje ako vedúca výskumného oddelenia jednej veľkej televíznej siete. Bunny sa totiž obáva, že Richardovým úmyslom je nahradiť celé jej oddelenie výkonným počítačom menom Emma, a pretože by tak prišla o prácu nielen ona, ale aj rad jej spolupracovníčok, rozhodne sa konať. Rázna argumentácia a počiatočné nepriateľstvo však majú celkom iný výsledok, ako pôvodne dvaja protivníci zamýšľali...
Dobytkářský magnát, tvrdý rančer Matt Devereaux rozhodně nepatří mezi slabochy a majetek, jenž mu patří, hájí vždy nekompromisně, třeba tím, že občas zákon vezme do svých rukou. Proto jednoho dne také přepadne a zničí důl na měď, který znečistil vodu na jeho pozemcích, kde pase dobytek. Tento čin však zasáhne a rozdělí celou jeho rodinu. Majitelé zničeného dolu, kteří se hlásí o své právo, s pomocí právníků postaví Matta před soud. Ten rozhodne v jeho neprospěch. Přidělený trest, tři roky vězení, ale vezme na sebe jeho nejmladší syn Joe. Zato další synové Denny, Mike a Ben jen čekají na vhodný okamžik, aby stárnoucího Matta obelstili a realizovali vlastní plány...Vynikající western natočil režisér Edward Dmytryk, jenž se do diváckého povědomí zapsal především jako vypravěč silných, dramatických příběhů (Vzpoura na lodi Caine, Raintree County, Mladí lvi, Warlock, Pod kopyty stád). Film, v němž nechybí zpochybnění rasové nadřazenosti bělochú nad Indiány, stejně jako působivé zachycení zániku starého Divokého západu a tradičních hodnot, získal Oscara za nejlepší námět (Philip Yordan). Svérázného Matta Devereauxe ztvárnil Spencer Tracy (San Francisko, Sedmý kříž, Adamovo žebro, To je ale bláznivý svět), jeho nejstaršího syna Bena vytváří Richard Widmark (Polibek smrti, Norimberský proces). Úlohu Joea ztělesnil Robert Wagner (kterého jsme mohli vidět v cyklu televizních filmů s dvojicí Hart a Hartová).
Promotér Smoothie King se potlouká se svými podobně chudými nohsledy Spudem a Limeym hollywoodskými ulicemi. Setkání s bezprizorní dívkou Wandou toužící stát se herečkou vnukne Kingovi znalému neloajálního prostředí filmového šoubyznysu plán - ze Limeye se tak rázem stává britský šlechtic Lord Brocklehurst, který za velkého uměle vyvolaného ohlasu přijíždí spolu se svou dcerou Wandou Galeovou do města. Wanda díky podvrženému dopisu získává velkou roli v novém filmu vlivného producenta Louise Baera. Před kamerou i mimo ni se pak vrhá do náručí herce Hala Reeda - obletovaného ženského idolu Hollywoodu. Zamilovaný Smoothie zatím plánuje, jak Wandu při nejbližší příležitosti požádá o ruku.
Příběh na motivy stejnojmenného románu E.M.Remarqua, který se odehrává na počátku 20. let dvacátého století v Německu. Film sleduje osud tří nerozlučných kamarádů, veteránů první světové války, kteří se společnými silami protloukají životem v těžkém poválečném období. Erich Lohkamp (Robert Taylor), Otto Koster (Franchot Tone) a Gottfried Lenz (Robert Young) si po návratu do civilu otevřou malou autoopravu a taxi-službu (čítající jeden starý vůz), což je jen tak tak uživí. Do života bez přílišné perspektivy jim ale vstupuje výjimečná žena, která je nerozdělí, ale naopak ještě více semkne. Je to Patricia Hollmann (Margaret Sullavan), zchudlá aristokratka, která se zamiluje do Ericha, který v ní vidí svoji životní lásku a následně si ho i vezme. Bohužel nemá přiliš času, protože bojuje se zákeřnou tuberkulózou.
Výpravná adaptace historického románu Henryka Sienkiewicze o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě.
Na sklonku války je stádo vídeňské jezdecké školy rozděleno, klisny se dostanou do Sudet, do ruské zóny, a hrozí, že budou snědeny, podobně jako se tomu stalo v Budapešti. Velitel školy Alois Podhajsky přesvědčí Američany, že koně je třeba získat zpět, a ti provedou spanilou jízdu za demarkační linii s pokusem koně zachránit.
