Catherin je dívka z bohaté rodiny. Její strýc (Malcolm Mc Dowell) i její přítel Jonathan (Paul Rys) jsou uznávaní lékaři. Dívka chce začít samostatně pracovat jako novinářka a požádá o místo u vydavatelky Josephiny Butlerové (Faye Dunaway). Píše se rok 1888 a v ulicích Whitechapelu začal řádit vrah, který se zapsal do dějin zločinu nejen svými zrůdnými činy, ale i dopisy, které poslal do Butlerova vydavatelství. Díky nim se v podstatě stal mediální hvězdou s velmi zvučnou přezdívkou: Jack Rozparovač. Pohlcena případem se Catherin začne k Jonathanovi chovat odtažitě. Počet obětí roste a zpráva policejního lékaře napovídá, že vrah má zcela jistě lékařské zkušenosti. Bezradný policejní komisař Abberline (Wayne Rogers) poté zadrží lékaře, který zbil prostitutku. Dochází však k další, nejkrvavější vraždě…
Francouzský hrabě Thibault (Jean Reno) má ve dvanáctém století těsně před svatbou s milovanou princeznou Rosalind (Christina Applegate). Pod vlivem zákeřného kouzla ji však omylem zabije. V zoufalství se obrátí na mocného čaroděje (Malcolm McDowell) a požádá ho, aby jej i se sluhou Andrém (Christian Clavier) odčaroval zpět před tragickou událost. Popletený mág ale udělá chybu a Thibault s Andrém se místo nazpět přesunou o tisíc let dopředu a o pár tisíc kilometrů jinam - do současného Chicaga. Samozřejmě jsou naprosto zmatení a napáchají mnoho nedorozumění a trapasů. A také potkají Thibaultovu praprapra...vnučku Julii (Christina Applegate), která jako by princezně Rosalind z oka vypadla. Jejich cílem se tedy postupně stane uchránit ji před ziskuchtivým snoubencem a pokud možno i najít cestu zpět "domů".
Jako dítě zůstala Melissa O'Keefe opuštěná a tak vyrůstala v dětském domově, což na ni mělo hluboký dopad. Nyní pracuje jako detektiv na případu pohřešované mladé dívky a její pátrání ji zavede až na Hartlův ostrov, malinký proužek země blízko přístavu. Kdysi tu byla klinika, kam nemocnice převážely duševně choré chudáky, ale ta už zchátrala a tak je dnes ostrov hlavně místem, kam město New York už léta pohřbívá trestance, nemajetné chudáky, bezejmenné bezdomovce i jiné ztracené existence a kde jako hrobníci tu pracují vězňové z blízké věznice. Multimilionář a obchodník Rupert King vystoupí se záměrem vystavět na ostrově Město naděje, obytný komplex pro bezdomovce a životní ztroskotance, který by jim nabídl druhou šanci. Protože má se starostou dobré vztahy a jeho záměr vypadá jako velkorysá nabídka, dostane stavební povolení. King se v doprovodu svého zástupce, starosty a několika jeho úředníků, vydá na ostrov, aby oficiálně odklepli projekt komplexu. Ve stejnou dobu se na ostrově objeví také Melissa se třemi vězni, kteří pro ni mají pracovat při jejím pátrání. Mezi mrtvými skutečně objeví pohřešovanou dívku, takže může svůj případ uzavřít. Krátce nato zmizí za podivných okolností Kingův zástupce. Starosta a jeho muži se rozhodnou odjet, ale King zůstává, aby svého muže hledal. Pomáhá mu Melissa s vězni a policistou, který má na ostrově službu. Dva z vězňů ho skutečně najdou, ale mrtvého. A co je podivné, v mnohem pokročilejším stavu rozkladu, než by mohlo být možné. Vysvětlení na sebe nenechá dlouho čekat. Cestou zpět k přístavu je dvakrát napadne obrovské hejno much, jehož obětí se stane jeden z vězňů, druhý je mouchami poštípán. Musjí se vrátit zpět do budovy. Poštípaný vězeň se navíc začne měnit až vypadá skoro jako zombie. Mouchy napadanou také policistu, jehož zdravotní stav se začne rychle zhoršovat. Navíc Melissa z Kingova laptopu zjistí, že boháčovy plány zdaleka nejsou tak velkorysé a ušlechtilé jak se tváří. Ve skutečnosti totiž hodlá postavit město pro bezdomovce jako obrovskou zásobárnu lidských orgánů pro transplantace, na kterých hodlá začít vydělávat miliony. King se je nejprve pokouší přesvědčit, aby mlčeli, ale když mu ale Melissa dá jasně najevo, že se nedá koupit, je jisté, že nebezpečí už jí nehrozí jen od nebezpečných much a že se z ostrova živá dostane buď ona, nebo King.
Drama Lindsaye Andersona Kdyby je typickým produktem doby, v níž vzniklo, tedy neklidných a revolučních šedesátých let. Prakticky z každého záběru lze cítit obrovský vztek mladé generace, který může zchladit jen bourání hodnot, na nichž v té době stála britská střední třída.
Obsazení vévodí Malcolm McDowell (sígr z Kubrickova Mechanického pomeranče), který hraje Micka, studenta, který vyburcuje spolužáky k revoltě vůči zažitým zvyklostem jejich internátní školy. Tváří v tvář surovým vychovatelům a neschopným učitelům se Mick a jeho kolegové pokusí odstranit překážky, kterými jim pedagogové ztrpčují život, a také zažitou představu o nadřazenosti kolektivu nad individualitou. Pod heslem "Vyberte si, na které straně chcete stát," tak svádí marný boj mladické ideály s nelítostně válcující realitou.
Natáčení začalo jen pár dní před studentskými bouřemi v Paříži a Andersonovi se díky tomu podařilo poměrně přesně zachytit náladu mezi příslušníky mladé generace, fotkami Che Guevary a Mao Ce Tunga na stěnách pokojů počínaje a naivními přípravami na revoluci konče.
Film se stal kultovním především díky tomu, že se Andersonovi podařilo příběhu dodat surreálný nádech, za což vděčí zejména formálnímu zpracování a vynikající kameře Miroslava Ondříčka. Ve chvíli, kdy revoluční události nabírají obrátky, film se anarchisticky rozpadá do jednotlivých záběrů, neustále mění svou barevnost od sépiové po plnobarevnou, střídání reálných a fantazijních záběrů je stále rychlejší.
CIA stojí pred ťažkou úlohou. Stratila sa nová tajná zbraň, neviditeľné lietadlo, a je podozrenie, že sa dostala do rúk teroristom. Pátraním po lietadle poveria superagenta Alexa Scotta (Owen Wilson) a neporaziteľného boxerského šampióna Kellyho Robinsona (Eddie Murphy). Osud ľudstva leží v ich rukách, ale až keď sa zbavia vzájomnej antipatie.
Když Zlá Královna umřela, Sněhurka se se svým milovaným Krásným Princem vydala na cestu domů. Jenže netušila jednu věc, a to že Královna měla bratra, který nebyl o nic lepší než ona a navíc se ještě dokázal proměňovat v odporného oheň chrlícího draka. A ten drak se za smrt své sestry Sněhurce pomstil strašlivým způsobem. Jejího milého Krásného Prince unesl a zaklel do odporného skřeta, o čemž však panna neměla ani ponětí a tak se jej vydala osvobodit. A protože trpaslíci šli po předchozím vítězství nad zlem oslavovat a ještě se z tripu nevrátili, musela na pomoc přibrat jejich sestřenice trpaslinky. A znáte ženské, tvrdé avšak hádat se se sestrami nikdy nepřestanou...
Drama o americkém sportovci, kterému se povedl husarský kousek v podobě útěku ze sovětského zajateckého tábora GULAG poté, co byl do něj za pomocí intrik tehdejší KGB uvězněn. Mickey Almon (David Keith), sportovní hvězda a novinář, dorazí do Moskvy na mezinárodní turnaj. Tam ho osloví zdejší vědec nastrčený KGB, aby propašoval ze země dokumenty vědeckého výzkumu. Po zvážení celé věci se svou ženou (Nancy Paul), Mickey souhlasí, ale při předávání těchto dokumentů v moskevském parku se objeví KGB a po krátké honičce je Mickey zadržen a uvězněn. Je fyzicky a citově mučen po dobu několika týdnů v páchnoucí díře až souhlasí s tím, že podepíše doznání a výměnou za toto doznání bude propuštěn. Namísto propuštění je však odsouzen k 10-ti letům vězení a ocitá se ve vlaku směřujícím na Sibiř. V Gulagu je v sekci pro zahraniční vězně, šije rukavice a myslí na útěk. Mickey se brzy rozhodne uniknout než aby tam zemřel. K tomuto účelu využívá cynického britského špiona (Malcolm McDowell) a skupinu sovětských zajatců,a díky jejich pomoci utíká přes vlakové zásobování (ve falešné stěně nákladního vagónu) blíže k západu. Ještě však nemá vyhráno…
Detektivky Kelly a Iris jsou nejlepší kamarádky. Iris však náhle záhadně zmizí a oficiální vyšetřování skončí ve slepé uličce. Kelly se vydá po Irisiných stopách a pátrání ji přivede k Benovi, uznávanému botanikovi, který ve své zahradě pěstuje nádherné květy a je přímo posedlý čistotou. Žije úplně sám a Kelly z něj okamžitě získává divný pocit. Čím více se dozvídá o jeho minulosti, tím víc v ní roste podezření o zmizelých ženách. Policistka chce Bena usvědčit z vražd, ale nemůže tušit, že sleduje falešné stopy. Ben jí navíc zachrání život, a tak její pátrání uvízne opět na mrtvém bodě.
„Nezáleží na tom, koho znáš, ale koho zabiješ“ – tak zní podtitul druhého hraného filmu Paula McGuigana z roku 2000. Do té doby nepříliš známý Paul Bettany vytvořil strhující kreaci bezejmenného mladého gangstera, jenž odstraní svého bosse (David Thewlis) v krví prosyceném londýnském podsvětí konce šedesátých let. Jedna zvlášť nezapomenutelná scéna: Bettanyho narcisistní gangster si svléká a pečlivě skládá svůj módní oděv. Poté se obrací ke své oběti, aby ji zmučil a zabil. Mučení je nafilmováno z pohledu oběti, která střídavě ztrácí a znovu nabývá vědomí. Jedná se o skutečně husarský kousek, mistrovsky pojmutou, originální scénu. V této poutavé sondě do psychiky zločince se ve vedlejších rolích objeví například Malcolm McDowell či Saffron Burrowsová.
Dvojice zběhů prchá nepojmenovanou zemí v Jižní Americe a snaží se překročit státní hranici, při tom je ale neustále pronásledována helikoptérou a armádou vojáků. Ti dva, MacConnachie a Ansell, mají ruce spoutané za zády, nemůžou se zastavit, nemůžou si odpočinout. Doufají, že ten děsivý sen, který prožívají, brzy skončí. Jsou to zločinci, nebo jen dezertéři? Proč musí dlouhé kilometry utíkat pustou krajinou bez jistoty, že se dožijí zítřka?