Sága o bohatej haciende v Yucatáne počas revolúcie (1910-1920). Wilfrido, majiteľ haciendy, posiela syna do boja s "outsidermi" a zároveň vyšle svojich starších mayských robotníkov, aby strážili "bojovníkov" pri obrane jeho pôdy. Popri tom Wilfrido flirtuje s mayskými robotníčkami, čo spôsobuje konflikt s vlastnou rodinou. Jeho arogancia ho sama začína pomaly ničiť.Film rozoberá útržky z knihy Mi actuación revolucionaria en Yucatán od Salvadora Alvarada, vojenského veliteľa, ktorý oslobodil Yucatán a zakázal utlačovanie indiánov. Časti o indiánoch dodávajú historickej dráme autenticitu.
Filmová zběsilost z dílny klasika mexické kinematografie Chana Uruety, jehož filmografie čítá dobře přes stovku položek. Do letošního programu jsme vybrali tu nejbizarnější z nich. Kromě režie se tento všestranný umělec věnoval scenáristice, produkci a herectví (mimo jiné jsme ho mohli vidět v roli barmana v Peckinpahově delirickém opusu Přineste mi hlavu Alfreda Garcii). Osobně si nejvíce považuje, že jeho nejlepší filmy zakoupilo Muzeum moderního umění v New Yorku.
Píše se rok 1661 a v Mexico City odsuzuje inkviziční soud barona Vitelia d'Esteru k trestu smrti upálením za čarodějnictví. Nad hořící hranicí se nečekaně objeví kometa a baron proklíná své soudce a slibuje pomstu na jejich potomcích. Uběhne 300 let. Kometa se vrací a dopadá na Zemi. Z jejích útrob se vynoří baron Vitelius v podobě nestvůrného Mozkožrouta (film byl v USA uváděn pod názvem Brainiac) a vyrazí za pomstou...
Hrůzostrašný baron náleží do oné kategorie snímků, kterou svým neumětelstvím proslavil především Ed Wood Jr. V tomto případě se názory filmových odborníků rozcházejí, zda se jednalo o rafinovaný tvůrčí záměr, či důsledek prakticky neexistujícího rozpočtu. Film byl natočen během dvou týdnů a proslul i na svou dobu neuvěřitelně naivními filmovými triky. Cituje se časté používání očividných zadních projekcí a pozoruhodný kostým Mozkožrouta, vysávajícího rozeklaným jazykem mozky svých obětí. Na druhou stranu se i vzhledem ke zkušenosti tvůrců jedná o snímek poučený, plný odkazů na tehdejší mexickou strašidelnou produkci a citující i proslavenou scénu stínohry z Murnauova Nosferatu (1922). V každém případě nás čeká ta pravá "bad taste" podívaná. V roli nestvůrného barona vystupuje producent snímku Abel Salazar.
Projekci bude předcházet úvod, v němž se diváci seznámí s touto legendou mexického filmu a budou si moci vychutnat ukázku z jiného jeho filmu Znamení smrti (1939).
Dům, který obývá mladá dívka a její postižený otec na vozíku, navštíví trojice násilníků a vrahů. Snaží se zde najít útočiště před policií, která po nich pátrá z důvodu vraždy. Brzy se jejich násilnické sklony obracejí zejména proti mladé Lise, která je však odhodlaná se bránit jakýmkoliv možným způsobem. Film je tradičním typem explotation žánru, který zobrazuje násilí a brutalitu na slabších a jejich následnou odplatu.
Spaghetti western s pistolníkem Djangem, kterého tu představuje další známá herecká osobnost tohoto subžánru, Gianni Garko. Jako lovec odměn pronásleduje banditu Manuela (Claudio Camaso), jenž unesl dceru jednoho z mužů, který ho dostal do vězení. Bandita je obklopen tlupou kumpánů a pomáhá mu také jeho otec (Fernando Sancho). Vizuálně kvalitní western je fanoušky považován za jeden z nejlepších z řady „Pseudo-Django“.
Každá vesmírná střední škola má své studenty z jiné galaxie, ale tento
semestr má MONtgomery STERling opravdu zvláštní hosty. Když se průměrný
americký student Norm Median (DEAN IANDOLI) setkává na začátku zimního
semestru s půvabnou studentkou Candace Cainovou (DIANA FRANK), jsou tak
do sebe zahledění, že si ani nevšimnou nových galktických studentů. A
někteří z nich jsou opravdu divní: oživlý zombie, masožravá rostlina...
Poté přichází jejich vůdce, vesmírný terorista, pan Armageddon, s
myšlenkou zničit Zemi. Norm musí rychle něco vymyslet. A dostává nápad.
Zahrají si basketbalový zápas o osud Země. V sázce je velmi mnoho.
Podaří se pozemskému družstvu porazit tým pana A.? Běžte to rychle zjistit!
Matt Sabo je talentovaný vysokoškolák absolvující na univerzitě. Je vybrán, jako další člen hvězdného fotbalového týmu. Přesto, že by svou účast měl pokládat za čest, Matt podává slabé výkony a o hru, jak si brzy všimnout i jeho spoluhráči, se zdá ani nemá zájem. Jeho postoj ke hře se ale změní ve chvíli, kdy ve městě, ve kterém s týmem hostují, poznává Amy atraktivní, inteligentní dívku, která mu pomůže uvědomit si, že věci se mají dělat naplno.
Ruský režisér S. Solovyev rozohral pestorfarebnú drámu o potrebe zmeny a hodnotovom úpadku v Rusku konca 80. rokov. Na ústrednom motíve ľúbostného trojuholníka medzi krásnou dievčinou, mafiánskym šéfom (meno postavy i jej charakter boli inšpirované skutočnou postavou) a mladým anarchistickým hudobníkom spievajúcim v divokej punkrcokovej kapele autor deklaroval najpálčivejšie problémy vtedajšej spoločnosti a mentality mladého človeka sužovaného dobou a zastaralou ideológiou. Symbolicky názov ASSA je v úvode vysvetlený ako "prvé, čo Noe povedal, keď po potope vystúpil na pevnú zem." čiže akési posledné memento, posledný prežitok z "čias pred potopou . . ."
Adaptace Shakespearovy tragédie vypráví o králi, který rozdá království dvěma úlisným a krutým dcerám a zapudí třetí, jejíž lásku pochopí, až když se sám dostane na dno lidské bídy. Kozincev zde předestírá apokalyptický obraz světa, který se vymkl mravnímu řádu a řítí se do propasti.Jedna z nejznámějších Shakespearových „královských“ tragédií vyrůstá z pohádkového půdorysu, u nás třeba známé ve variantách Soli nad zlato (např. ve filmu Byl jednou jeden král). Pošetilý král totiž nepochopí cenu pravdy, podlehne pochlebování, a proto vydědí svou dosud nejoblíbenější dceru Kordelii, která neodpoví podle jeho představ na otázku, jak jej má ráda. Shakespeare ovšem toto téma povýšil na úroveň podobenství o pošetilém stáří i bezohlednosti, jaká může panovat i v nejužší rodině, zvláště přistupují-li do hry (vel)mocenské aspekty.Král Lear rozdělí zemi i vládu mezi dvě dcery, které mu dokázaly zalichotit – jenže vděku se nedočká. Nakonec je potupně vyhnán a bloudí, provázen věrným šaškem, po širé zemi. Končí mezi chudáky v bědných chatrčích, nucen poslouchat trpké šaškovy výčitky. Pozvolna se k němu přidávají další nešťastníci, vyštváni svými bezohlednými příbuznými. Zcela se stírá rozdíl mezi někdejšími urozenci a žebráky, všichni ztratili jakákoli práva. Jedině Kordelie svého nešťastného otce nezatratí a tiše se připojí po jeho bok, i když tuší, že ve střetu s arogantní mocí mají bezbranní sotva nějaké vyhlídky.Ruský režisér Grigorij Kozincev pojednal svůj černobíle, avšak na širokoúhlý formát natočený přepis jako působivou souhru potemnělých scenerií s pustotou lidských duší. Protagonisté se jakoby ztrácejí uprostřed pustoty, v šedavých odstínech studených příbytků, natáčených na skutečných tvrzích, nikoli v ateliéru, i nehostinných končin – třeba dramaticky důležitá scéna bouře vznikala na Sibiři a v dagestánských stepích. Kozincev, jenž cenné zkušenosti načerpal již ve svém předchozím shakespearovském projektu Hamlet, se sice přidržuje výchozí dějové osnovy, ale nenechává se jí spoutávat. Chce především vyhmátnout ponuré vyznění, proto takový důraz pokládá na obraz, který vynalézavě a s majestátní tragikou nasnímal Jonas Gricjus, proto omezuje verbální složku, pro potřeby filmového vyprávění příliš košatou a proklamativní.Král Lear (Korol Lir, 1970) se opírá o vynikající práci všech, kteří se na něm podíleli – počínaje mistrným překladem Shakespearova textu z pera dosud proskribovaného Borise Pasternaka, šaškovy písně přebásnil Samuil Maršak, hudbu složil Dmitrij Šostakovič. V titulní roli exceluje estonský herec Juri Järvet, jenž svému nešťastnému starci vtiskl monumentalizující vzryv, aniž by upadl do zneživotňující sošnosti. Kordelii ztělesnila začínající leningradská herečka Valentina Šendrikovová. V tuzemské distribuci byl Král Lear uveden v roce 1971 a opatřen českým dabingem, který režíroval K. M. Walló.(Jan Jaroš, LFŠ 2007)
Na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského byl natočen čtyřdílný příběh, který vypráví o nejtragičtějších stránkách Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi Zářím 1941 a Lednem 1943, o velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel Leningradu v obléhaném městě. Toto jsou první dva díly, Luga - hranice obrany a Pulkovsky meridian.
Na motivy stejnojmenné knihy Alexandra Chakovského byl natočen čtyřdílný příběh, který vypráví o nejtragičtějších stránkách Velké vlastenecké války při obléhání Leningradu mezi Zářím 1941 a Lednem 1943, o velké bitvě o město, dění na velitelství, každodenním životě v první linii a heroických pracovních výkonech obyvatel Leningradu v obléhaném městě. Toto jsou druhé dva díly, Leningradský metronom a Operace 'Jiskra'
