Neohrozený Chuck Norris bojuje proti stovkám teroristov.
Terorista Rostov plánuje rozpútať v USA peklo. Najprv sa však chce zbaviť svojho nepriateľa Matta Huntera. Bývalý agent CIA žije teraz na Floride a kedysi mal v rukách Rostovov život, ale nedokázal ho zabiť. Odvtedy Rostov trpí nočnými morami, v ktorých ho Matt zabíja. Rostov nájde Huntera, ale minie. Hunter, ktorý sám seba obviňuje, že nevyužil šancu vtedy, keď mal, sa rozhodne Rostova dostať. Je však sám proti stovkám Rostovových mužov, ktorí pátrajú v celej krajine, aby bývalého agenta našli. Podarí sa Hunterovi tentoraz splniť dávnu úlohu?
Jasonovo tělo je převezeno do márnice, ale už o jednoho mrtvého nadrženého patologa (Fackler z Policejní akademie Bruce Mahler) a sestřičku později se vrací ke Křišťálovému jezeru. Čeká tu na něj nová várka zkažené mládeže (mj. mladý Crispin Glover) a také rodina Jarvisových s malým Tommym (Corey Feldman), který má rád hororové masky a umí se zatraceně dobře ohánět mačetou. Čtvrté, nejhvězdněji obsazené pokračování kultovní slasherové série 80. let tentokrát v režii béčkaře Josepha Zita (Vrah Rosemary, Ztracen v akci, Invaze do USA, Rudý škorpión).
Svět po pádu "železné opony" není zcela v bezpečí. Likvidované atomové zbraně se staly výhodným obchodním artiklem a poptávka po nich je obrovská. Proto je pro boj s mezinárodním syndikátem obchodníků se zbraněmi znovu obnovena činnost zvláštní jednotky "Delta Force One". Ta se ve spojení se silami OSN účastní akce proti arabským pašerákům zbraní, v jejichž čele stojí protřelý gangster zvaný "Ivan". D.F.O. však při operaci záhadně zmizí a navíc přichází informace, že teroristi chystají odpálení atomové rakety. Času k jejich zneškodnění je málo a globální nukleární konflikt může být rozpoután každým dnem. D.F.O. však zcela nezmizela. Prostě má jiné metody, než pravidelné armádní jednotky.
Honák Paddy Carmody (Robert Mitchum) má toulavou krev a nerad se na jednom místě zdržuje déle než je nutné, po vykonané práci nejraději hned zase táhne dál. Takový život už ale omrzel jeho ženu Idu (Deborah Kerr) i jeho dospívajícího syna Seana (Michael Anderson Jr.), kteří se touží konečně usadit a začít hospodařit na farmě. Ke splnění snu však zatím nemají dost peněz...Britský western podle novely Jona Clearyho natočil režisér Fred Zinnemann uprostřed krásné australské přírody, snímek obdržel pět nominací na Oscara.
Filmové zpracování stejnojmenného románu německé antifašistické spisovatelky Anny Seghersové, laureátky mezinárodní Stalinovy ceny míru. Zavádí nás do Německa v době nacistické vlády před druhou světovou válkou. Líčí útěk sedmi vězňů z koncentračního tábora z nichž se zachrání pouze jeden, který po dlouhém hledání a ukrývání dosáhne spojení s illegální antifašistickou organisací, jež mu pomůže za hranice. Film je dokumentem, že mnozí lidé v Německu se nedali zlomit zlovůlí nacistů a zachovali si smysl pro čest, lidskost a spravedlnost.(FILMOVÝ PŘEHLED 31 / 1953)
Po válce se z koncentračních táborů vracejí tisíce lidí, včetně dětí ze všech evropských zemí. Mezi nimi je i devítiletý Karel Malík. Ten však v Osvětimi ztratil řeč a zapomněl i na to, že před válkou měl otce a matku. V rozvalinách německého města jej najde americký voják Steve, který se ujme chlapcovy výchovy. Ani jeden z nich netuší, že Karlova maminka Hana také válku přežila a hledá syna ve všech tranzitních táborech, řízených Červeným křížem. Malý Karel mezitím dostane nové jméno a začne mluvit anglicky...Mimořádně působivý snímek Freda Zinnemanna vznikl jen pár let po skončení druhé světové války. Kromě amerického vojáka, jenž byl jednou z prvních filmových rolí Montgomeryho Clifta, jsou hlavními hrdiny příběhu dva Češi: maminku Hanu ztvárnila Jarmila Novotná, mezinárodně proslulá operní pěvkyně. Jejího syna Karla představoval nadaný chlapec Ivan Jandl, jehož herecký výkon vynesl tehdejšímu Československu Zlatý glóbus a také prvního Oscara. Jandl si však tímto úspěchem v herecké kariéře nijak nepomohl - spíše naopak. Jako chlapec se objevil jen v drobných rolích ve filmech Svědomí a Zelená knížka. V dospělosti se vedle úřednických povolání věnoval amatérskému divadlu. Po smrti matky žil sám v pražské Libni. Zemřel po záchvatu cukrovky v roce 1987, v pouhých padesáti letech. Obě jeho ceny se dnes nacházejí v depozitáři Národního filmového archivu.
Obětovala se Bohu, aby nalezla sama sebe. Film podle skutečného životního příběhu belgické řádové sestry Luke.Mladá Gabrielle (Audrey Hepburn) pochází z prominentní belgické rodiny van der Mal, její otec je vyhlášeným chirurgem po celé Evropě. Nábožensky silně založená dívka vstupuje na prahu dospělosti do kláštera, kde je od počátku podrobována těžké zkoušce vlastních morálních zásad. Náročné povinnosti novicky a dlouhé sebeodpírání z ní postupně činí charakterní osobnost. Gabrielle vyniká nad svými vrstevnicemi ve studiu medicíny, a tak se zdá být její budoucnost na misii v Belgickém Kongu, obecně považovaná za nejvyšší poctu řádové sestry, jako jistá věc. Přísné a k lidské bytosti jako jednotlivci někdy bezohledné povinnosti církevní však nutí Gabriellu postupovat proti své vůli.
Člověk pro každé počasí s Paulem Scofieldem v roli sira Thomase Mora, uznávaného anglického politika, kterého vytrvalé odmítání manželství krále Jindřicha VIII s Annou Boleynovou stálo hlavu.
Na počátku příběhu přijíždí v roce 1934 na radu svého přítele, spisovatele detektivek Dashiella Hammetta do Evropy Američanka Lillian Hellman, aby tu dokončila svou první divadelní hru. Vzpomíná na svou přítelkyni Julii, od níž se dovídá, že byla vážně zraněna při útoku fašistických bojůvek na univerzitní budovu ve Vídni. Sama je vzápětí varována, aby v zájmu vlastní bezpečnosti co nejrychleji opustila Vídeň. V řadě následujících setkání obou žen se tvůrcům podařilo zachytit citlivým psychologickým pohledem vliv Juliina charakteru a politického přesvědčení na vnitřní růst a zrání americké spisovatelky.
Will Kane se právě oženil a chystá se opustit městečko, kde dosud vykonával funkci šerifa, když se k němu donese zneklidňující zpráva - na zastávce čekají tři nechvalně známí muži. Poledním vlakem má totiž do města přijet vrah, kterého Will kdysi pomohl dostat do vězení, aby se Willowi i městečku pomstil. Will se snaží sehnat muže, kteří by se spolu s ním čtyřem zabijákům postavili, nikdo mu ale pomoci nechce a všichni ho přesvědčují, ať raději odjede - pak dají banditi městu pokoj. Will tak proti nim stojí v pravé poledne sám.