Jeden z nejslavnějších filmů všech dob, strhující drama odehrávající se na havajské vojenské základně během roku 1941, proslul v době svého vzniku realistickým přiblížením poměrů v americké armádě. Montgomery Clift, Burt Lancaster, Frank Sinatra či Deborah Kerrová zazářili v příběhu několika jedinců, jejichž osudy se fatálně protnou v předvečer japonského útoku na Pearl Harbor. Díky společnosti Sony Columbia má publikum MFF KV možnost zhlédnout velkofilm oceněný osmi Oscary ze zbrusu nové kopie. Výchozím materiálem pro nedávno dokončené restaurátorské práce byl nejstarší dochovaný „master positive“, tedy původní duplikační kopie druhé generace. Podstata prací pod vedením restaurátorského experta Grovera Crispa spočívala v odstraňování jak nedostatků vzniklých při původním vyvolávání duplikační kopie, tak poškození způsobených na tomto materiálu v průběhu let. [44. MFFKV 2009]
Držitel čtyř Oscarů, režisér Fred Zinneman, a Sean Connery, to jsou dvě hlavní hvězdy dramatu natočeného v roce 1982 v exteriérech švýcarských Alp. Právě sem přijíždí v roce 1932 na dovolenou skotský doktor ve středním věku, Douglas Meredith. Společnost mu dělá půvabná Kate, kterou všude představuje jako svoji manželku. Jenže díky vzpomínkám, které se v horské chatě derou na povrch, postupně vyplývá pravda. Tihle dva se znají už dlouho, možná příliš dlouho, ale oddáni nikdy nebyli. Přesto Kate Douglase celým srdcem miluje. Tedy alespoň si to myslí. Potíž je však v tom, že ona je jeho neteř a on její strýc. A jejich cesty následujících pět letních dní rozhodně nepovedou společným směrem…
Kultový politický thriller nakrútený podľa románu Fredericka Forsytha vychádza zo skutočných udalostí okolo pokusu o atentát na francúzskeho prezidenta generála Charlesa de Gaullea. Začiatkom 60-tych rokov 20. storočia považovali bývalí členovia francúzskych légií osamostatnenie Alžírska a jeho odsúhlasenie francúzskou vládou za zradu svojich padlých spolubojovníkov. Vytvorili skupinu sústredenú na likvidáciu de Gaulla, avšak bez úspechu. Prezident sa tak stal najstráženejším človekom na svete. Po dolapení a zabití viacerých dôležitých členov skupiny si preto najali profesionálneho zabijaka s krycím menom Šakal, ktorý mal za úplne samostatnú operáciu zinkasovať pol milióna dolárov. Príbeh sa sústredí na prípravy atentátu a na snahu tajnej polície vystopovať Šakala. Film je klasikou svojho žánru a roku 1997 sa dočkal i remakeu.
Francúzsko-španielske pohraničné mesto San Martin roku 1959. Tu žije vo francúzskom azyle jeden z republikánskych vojakov zo španielskej vojny - legendárny partizán Artigez. Od španielskeho pašeráka - policajného informátora sa dozvie o chorobe matky. I pod rizikom uväznenia (je na neho vypísaná odmena za krádeže) sa matku na smrteľnej posteli rozhodne naštíviť.
Když se Steven Spielberg a Robert Zemeckis rozhodli natočit tento film, vyvstal před nimi nesnadný úkol: vymyslet technologii, která by na plátně pomohla vytvořit iluzi, jakou diváci doposud neviděli. FALEŠNÁ HRA S KRÁLÍKEM ROGEREM vychází z myšlenky, že kreslení hrdinové animovaných grotesek vedou mimo kameru své soukromé životy a prožívají stejné starosti a radosti jako lidé z masa a kostí. Žijí sice v animovaném městečku Toontown (Kreslounov), často se ovšem potulují po hollywoodských studiích. Koexistence "kreslounů" a lidí je roztříštěna ve chvíli, kdy je zamordován majitel pozemků Toontownu a podezření padne na bílého králíka Rogera. Do případu se zaplete i soukromé očko a musí čelit úskokům sadistického soudce, který hodlá Toontown vymazat z povrchu země a místo něj postavit dálnici.
Zemeckisův a Spielbergův experiment měl prohloubit komunikaci herce s kresbičkou, zdokonalit synchronizaci, umožnit kameře volný pohyb a dodat figurkám trojrozměrnou plastičnost. Animátor, který by něco takového dokázal, byl pouze jeden - Richard Williams. Tvůrci přijali pravidlo, že herci budou pouze "harmonickým doplňkem a součástí animovaného filmu". Každá sekvence byla rozkreslena záběr po záběru a hrané pasáže se musely přizpůsobit možnostem pohybu kreslených postav. Herci natočili "živou" akci, při které hráli "nasucho" a komunikovali s neviditelnými protihráči. Teprve dodatečně byly na každé políčko ručně vkopírovány kreslené postavy.
Zapomenout na konvence animovaného filmu se tvůrcům vyplatilo - jejich komedie je zatím nejlepší symbiózou hraného filmu a animace, kterou překoná asi jen počítačová technologie. Na autenticitě obrazu má obrovskou zásluhu především představitel detektiva Eddieho Bob Hoskins. V prázdném prostoru dokázal vnímat své neexistující partnery a "hrát tak, jako by s animovanými králíky rozmlouval celá léta." Příběh o králíkovi Rogerovi, který byl falešně obviněn z vraždy domnělého milence své nebezpečně smyslné manželky Jessiky, propojuje dva zdánlivě neslučitelné americké filmové žánry 40. let: kreslenou grotesku s kriminálním příběhem "drsné školy". Výprava, kostýmy i nasvícení se podobají klasickým filmům "noir", dialogy jiskří břitkými bonmoty a černým humorem a struktura snímku přejímá modelové principy detektivní šarády. Do krvavého komplotu však nejsou zapleteni lidé - s výjimkou Eddieho a jeho milenky Dolores - ale nevinná disneyovská zvířátka, pro něž je největší tragédií, když se publikum nesměje jejich vtipům...
O ojedinělosti celého projektu svědčí i fakt, že se v něm objevují nejen disneyovské figurky, ale i kreslení hrdinové dalších filmových společností. Mezi elitu se přirozeně začlenila i ústřední manželská dvojice. Králík Roger je sice občas trochu hysterický, jeho mimika je však odzbrojující. Předobrazem pro jeho dráždivě koketující ženu Jessicu se stala mimo jiné rusovlasá Rita Hayworthová. V originále ji namluvila Kathleen Turnerová, která erotickým hlasem šeptá věty typu: "Já nejsem špatná - mě jenom takhle nakreslili."
Na první pohled dokonalé manželství. Ona, Clarie Spencer (Michelle Pfeiffer), žena v domácnosti, která se vzdala kvůli manželově kariéře své hudební kariéry. On, Dr. Norman Spencer (Harrison Ford), univerzitní vědec v oboru výzkumu, nadevše milující svoji nádhernou ženu Clarie a půvabnou dceru Caitlin. Ovšem, když se jednou Clarie zmíní svému muži o záhadných hlasech v jejich domě, které slyšela, a o záhadném zjevení ženy, které v jejich domě viděla, manželství získává první trhlinu na dokonalosti. Norman přesvědčuje ženu, že ji straší její klamné představy s takovou vehemencí, že Clarie začne pátrat po neznámé ženě. Nicméně, jak se Clarie přibližuje k pravdě, je jasné, že zjevení se nedá zapudit. A vrací se zpět k Dr. Spencerovi... i k jeho krásné ženě.
"One owner" - nápis na autě, které visí nad autobazarem New Deal mluví za vše! Rudy Russo (Kurt Russell) jako prodejce aut je jedinečný, prodá cokoliv, i když auta, které prodává, za moc nestojí. Jack Warden ve dvojroli jako jeho nadřízený Luke ve filmu svádí bratrovražedný boj s Royem, který vlastní poněkud "lepší" autobazar naproti přes ulici. Luke je ovšem slabší na srdce... Naštěstí se objeví jeho dcera, kterou deset let neviděl. Ta společně s Royem zachrání autobazar před zánikem. Konec ještě okoření divoká honička dvouset "vraků" aut.
Když je její sestra unesena lupiči hledajícími neocenitelný klenot v kolumbijské džungli, vlastní život spisovatelky románů (Kathleen Turner) se brzy dostane do nebezpečí. Rozhodne se sama proto na vlastní pěst zachránit svoji sestru a setkává se s příjemným dobrodruhem (Michael Douglas) který ji přesvědčí, aby spolu s ním bandity napálila.
V sobotu 8. 2. 1964 vystupuje na newyorském letišti z letadla čtveřice kluků, známých jako Beatles. O den později mají vystoupit ve známé TV show Eda Sullivana. Propuká "Beatlemánie". Pro sedmnáctiletou Rosie jsou Beatles smyslem života, a tak vymyslela s kamarádkami výlet do New Yorku. Cestou se k nim přidal ještě drsňák Tony. V New Yorku je ale čeká zklamání. Hotel, ve kterém jsou jejich božstva ubytována, je policií hermeticky uzavřen, aby dovnitř nepronikla ani myš. Jenže vynalézavost fanynek nezná mezí. Začíná hon na Beatles...
Zemeckisův film je brilantním shrnutím dosavadních režisérových poznatků o možnostech "comicsového" vyprávění. Formálně i obsahově nejméně konvenční z jeho snímků přesvědčuje komediálními gagy i naléhavě patetickým tónem. Jeho hrdinou je prosťáček Forrest Gump, typický obyčejný muž, který od dětství dělal, co se mu řeklo. Do života si tak odnesl několik ponaučení své pečlivé maminky a osvědčené pravidlo, jež se mu hodí mnohokrát v nejrůznějších situacích: Když se dostaneš do problémů, utíkej. Forrest proutíká školou, jako hráč amerického fotbalu i univerzitou, potom peklem vietnamské války a zoufalstvím nad matčinou smrtí. Vždycky je totiž někdo nebo něco, co po něm skutečně či obrazně "hází kameny". Nakonec však Forrest poznává, že jsou i jiná řešení situací než útěk. Svůj život spojuje s kamarádkou ze školy Jenny, která pro něj zůstane provždycky jedinou láskou, s přítelem z vojny, černochem Bubbou, který dá směr jeho úvahám o lovu krevet a s poručíkem Taylorem, jemuž ve Vietnamu zachrání život. Forrestova životní pouť od 50. do 80. let je koncipovaná jako totálně "bezelstné" vyprávění hrdiny, neschopného obecnějšího hodnocení situace. Forrest jako sportovec i jako válečný hrdina se setkává se slavnými lidmi, které nakonec vždycky někdo zastřelí (J. F. Kennedy, J. Lennon). Také jeho bližní umírají, ale on sám zůstává. Empiricky se dopracovává od impulsivního útěku před životem k úvahám o lidském osudu a o Bohu. Soukromý hrdinův osud zároveň postihuje třicet let poválečných amerických dějin.
Snímek je doslova prošpikován nejrůznějšími kulturními i společenskými odkazy, viděnými ovšem bizarně naivním pohledem hlavního hrdiny, úzce soustředěným na několik hlavních nehodnotících hledisek. Film vedle výjimečného citu pro metaforu a brilantních humorných scén překvapuje patetickým tónem a nezvyklou melancholií. Důležité místo zde mají technicky dokonalé triky ve stylu Allenova Zeliga, dovolující hrdinovi vstoupit do dobových dokumentů a setkat se tak s význačnými osobnostmi.