Kouzelný příběh o Krabatovi, pocházející původně z Indie a objevující se později v různých obměnách souboje čarodějova učně a mistra v mnoha zemích světa, je příběhem chlapce, který se na prahu dospělosti přiblížil temným silám a je jimi fascinován, dokud nepozná, že jej mohou zahubit. Převyprávění lužickosrbské legendy o Krabatovi (Krawatovi, Chorvatovi) z přelomu 17. a 18. století ze slezské Horní Lužice, již nám svým nenapodobitelným způsobem předkládá mistr českého filmu Karel Zeman na motivy knihy liberečáka Otfrieda Preusslera. Čarodějův učeň je o silách srdce, jež nelze změnit a jež ovládají naše city a jednání a mohou být zdrojem nenávisti i lásky, zloby, závisti či radosti. Je možné je využívat k dobrému či zlému (neboli k bílé i černé magii, jak se kdysi říkávalo). V tomto věčném souboji vede k osvobození z osidel zla jen cesta pevné vůle a víry v lásku.
Vizuálně experimentující film, prolínající dávné rytiny do filmového obrazu, zasadil Karel Zeman do vichrů třicetileté války. Protagonisty učinil čerstvého odvedence a jeho na válečných polích zkušenějšího kamaráda, kteří pak spolu táhnou do dalších bojů i milostných dobrodružství. Dva kamarádi táhnou společně po bojištích třicetileté války. Píše se rok 1625. Oráče Petra odvedli k vojsku přímo od jeho pluhu. Matěj byl už značně ostřílený voják... Náhoda ty dva spojila, a tak společně táhnou slavnými i těmi zapomenutými bojišti třicetileté války v osobitém zpracování kouzelníka filmového plátna Karla Zemana.
Tento film inspirovaný knihou R. E. Raspeho z roku 1785 je skutečnou pastvou pro oči, uši a mysl. Příběh zacíná v 18. století v malém městečku, které je neustále okupováno Turky, a kde hraje malá herečka společnost na zakázku pro ministra války a jeho přátele hru o fiktivních dobrodružstvích Barona Prášila. Běhěm představení však do sálu vstoupí starý voják tvrdící o sobě, že je pravým Baronem Prášilem. Tento Baron Prášil pak začne předváděnou hru uvádět na správnou míru. Vyprávění Barona Prášila tak spojuje jednotlivá pozoruhodná dobrodružství, která Baron prožil společně se svými kamarády. V NFA se dochovaly nepoužité záběry o délce 2626, 8 metrů.
Fotbalový rozhodčí nemá jednoduchý život. A pro hrdinu české filmové komedie, to platí dvojnásob. Příhody vedoucího holičsko-kadeřnické provozovny, který je ve svém volnu neohroženým fotbalovým rozhodčím. Jeho na zážitky bohatý staromládenecký život mu komplikují vdavekchtivé kolegyně...
První film Karla a Bořivoje Zemana. Ukazuje, jaká může být škoda vzdát se svých starých lásek - hraček. Co všechno dokáže odhozený plyšový panáček během jednoho Vánočního večera.
Hudební pohádka Šíleně smutná princezna je určena především malým - ovšem ne těm nejmenším divákům. Vypráví příběh prince a princezny ze sousedních spřátelených zemí, kteří mají uzavřít sňatek, o čemž rozhodli jejich moudří otcové se svými rádci. Královské děti však o svém osudu chtějí rozhodnout samy a samy si také touží vybrat životního partnera, který se bude líbit jim, a ne takového, kterého určí státní důvody...
Česká filmová komedie o tom, že i ono zbytečné "páté kolo", dokáže občas nejen pořádně rozhýbat zdánlivě spořádanou rodinu, ale také v pravý čas a na pravém místě zasáhnout a zabránit neštěstí. Ačkoli emancipovaná redaktorka jednoho ženského časopisu hlásá, aby se hlavně prarodiče nenechávali zneužívat svými dospělými dětmi, bez zábran přijímá skutečnost, že její matka, dosud čiperná důchodkyně, pracuje v její domácnosti jako pomocnice pro všechno, aniž by se dočkala nejen jakékoli mzdy, ale ani uznání. Babička se však poučí z jednoho článku, který napsala právě její dcera - a vzbouří se. Navíc je natolik moudrá, že zabrání rozpadu manželství jejích nejbližších. Výrazné moralizátorské tendence jsou naštěstí drženy v přijatelných mezích a nabádavé ponaučení je docela humorné.
Filmová pohádka pro děti Pyšná princezna byla natočena podle jedné z nejkrásnějších pohádek Boženy Němcové Potrestaná pýcha. Pohádka vypráví o tom, jak dobrý král Miroslav, vládnoucí moudře a spravedlivě ve své zemi, probudil v pyšném srdci krásné princezny Krasomily, dcery vladaře Půlnočního království, úctu k práci a lásku k lidem. První československá filmová hraná pohádka podává dětem uměleckou formou poučení, jak je nutno chápat smysl života v práci; v tom je výchovná cena tohoto zdařilého filmu, který znamená také thematické rozšíření současné filmové tvorby. Film Pyšná princezna byl předváděn na VII. Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech v r. 1952 a byl vyznamenán cenou za film pro děti.
(FILMOVÝ PŘEHLED 35 / 1952)
Tato dobře napsaná, zahraná i odvyprávěná veselohra byla dlouho vydávána na příklad takzvané konstruktivní satiry: měla dokládat, že i závažné problémy lze vylíčit optimisticky. A nedlouho po válce byla takovým problémem bytová krize. Ale i společně sdílený byt může napomoci sblížení dvou mladých lidí, mladého českého herce a pohledné slovenské dívky, takže navíc zazněla idea česko-slovenské vzájemnosti. Nesympatický byrokrat se sice mihne i tady, ale žádné škody napáchat nestihne.
Pohádka o tom, že neprohloupí, kdo srdce má a není skoupý. Nejoblíbenějším hrdinou českých pohádek je vedle odvážného prince a krásné princezny bezpochyby Honza, který často vůbec není hloupý, ale naopak odvážný, chytrý, hezký a veselý...