Šokující portrét dívky, jejíž život plyne velmi rychle a která musí náhle čelit trestu smrt za vraždu, kterou nespáchala.
Temné, až nesnesitelně strhující krimi drama vypráví o životě a smrti podvodnice, prostitutky a narkomanky Barbary Grahamové (Susan Hayward). Barbara pochází z rozvrácené rodiny a pracuje jako volavka – láká důvěřivé muže k podvodným karetním hrám. Touží po normálním životě, vdá se však za toho nesprávného a má s ním dítě. Když se její život zcela rozpadne, vrací se ke své dřívější profesi a zaplete se do vraždy. Tvrdí, že je nevinná, je však z vraždy usvědčena a popravena. Režisér Robert Wise dosahuje pomocí hereckého obsazení velmi efektního, temného dojmu a příběh vypráví v řadě obratně natočených scén, za což právem obdržel nominaci na Oscara. Film však plně patří Susan Hayward, která za svou úlohu zlatou sošku právem získala, protože zde podává strhující realistický výkon, jemuž není co vytknout. Její pojetí role je místy tak emocionálně naturalistické, že pro slabší divácké nátury mohou být některé scény na hranici únosnosti. Závěr filmu, směřující k její popravě, zobrazuje mistrným způsobem Barbařinu bolest a zoufalství, když po dlouhé bitvě prohrává svůj boj o život. Ať už vnímáme Barbaru jako vražedkyni či nešťastnou oběť společnosti, síla a obnažená reálnost jejího příběhu musí nutně zanechat stopu v každém divákovi.
Pýcha hitlerovského německa, vzducholoď LZ 129 Hindenburg vyráží na svou 37 plavbu z Friedrichshafenu do newyorského Lakehurstu. Nikdo netuší, že mechanik Boerth (William Atherton) umístil na její palubu bombu, která má plavidlo po jeho přistání v USA zničit. Let probíhá klidně, snad jen poručík tajné policie Ritter (George Scott) něco tuší. Komplikace nastávají až ve chvíli, kdy letiště kvůli špatnému počasí odmítne vzducholoď nechat přistát. A čas do výbuchu bomby se nebezpečně krátí... Dodnes ne zcela uspokojivě vysvětlená katastrofa Hindenburgu, jejíž vyšetřování zastavil sám Hermann Göring, umožnila tvůrcům vydat se po dějové linii jednoho z možných důvodů neštěstí, které si vyžádalo 36 obětí.
Mraky šípů rozsévají smrt. Vojáci šplhají vzhůru po kamenných zdech. Meče zvoní jeden o druhý, plameny se vzdouvají. Přesto jsou vlny bojovníků útočících na Tróju pokaždé odraženy. Porazit ty, jenž jsou neporazitelní, nevyžaduje ani tak svalstvo, jako spíše úskočnou strategii. Řekové proto předstírají ústup a před městem zanechají dar na usmířenou: obrovskou dřevěnou sochu koně, která však skrývá jejich spolubojovníky... Prostřednictvím filmu Helena Trójská se na plátno dostává jedna ze zásadních podívaných velkého plátna 50. let.
Skupina meteorologů amerického námořnictva provádí během 2. světové války měření v poušti Gobi. Netuší, že budou brzy usilovat o pomoc mongolských nomádů, aby znovu získali své lodě, které mezitím musí čelit útoku japonského letectva
Tobruk bolo mesto, ktoré malo veľký význam. Ako pre Angličanov, tak i Nemcov. Ako prístavné mesto bolo dôležitou zásobovacou tepnou anglických vojsk v Afrike. Film opisuje veľkú odvahu obrancov Tobruku (medzi nimi boli i Slováci a Češi), ktorých Rommelovi vojaci volali "Krysy púšte", kedže boli dobre zakopaní v množstvách zákopov a bunkrov a kládli útočiacim vojskám Afrikakorpsu veľký odpor.
Snímek Den, kdy se zastavila Země vypráví příběh mimozemšťana Klaatua, který jednoho dne přistane na Zemi. Hlásá příchod v míru a vyžaduje si setkání s představiteli všech států světa, před kterými hodlá přednést své poselství. Když se však dozví, že to je věc zhola neuskutečnitelná, opustí své dosavadní obydlí a vydá se do světa na vlastní pěst...Film vznikl v době rozpuku Studené války a strachu z nové hrozby- možnosti rozpoutání atomového konfliktu. Autoři snímku se v něm jasně vymezují proti dalšímu vývoji této nesmírně ničivé zbraně. Z filmu je tak cítit kritika postoje tehdejších politiků, kteří namísto mírové dohody zvolili zbrojení a udržování paranoidní atmosféry strachu před podlým nepřítelem.
Ve volném pokračování klasického hororu KOČIČÍ LIDÉ pokračují osudy několika postav, stižených podivnou kletbou. Šestiletá Amy Reed je dcerou Olivera Reeda a jeho druhé ženy Alice. Amy má velkou představivost a někdy není schopná rozlišit fantazii od skutečnosti. Protože nemá žádné opravdové přátele, vytvoří si kamarádku ve svých představách. Otce to patřičně vyděsí, neboť dívčinou přítelkyní je jeho předčasně zemřelá první manželka Irena, která se za svého života měnila v dravou kočkovitou šelmu...
Ústředním hrdinou příběhu je muž jménem Sam Wild, který ze žárlivosti chladnokrevně zavraždí svoji bývalou přítelkyni a jejího milence. Jednoho dne se ve vlaku do San Franciska setkává s krásnou Helen. Zamilují se do sebe a jejich vztah přetrvá, ačkoli se Sam kvůli penězům ožení s její nevlastní sestrou. Temná minulost však hrdinu nadále pronásleduje. Kriminální drama je klasickým snímkem ve své době velmi populárního žánru noir.
Edinburgh, 1831. Šéf lékařské fakulty doktor MacFarlane kupuje mrtvá těla pro školní pitvy od drožkáře Johna Graye. Dobře ví, že Grey vykopává čerstvě pohřbené lidi z hrobů. Zákonným způsobem by totiž fakulta nemohla získat dost "preparátů" pro výuku. Grey je však ve skutečnosti surovec bez špetky svědomí a v případě potřeby obstará mrtvolu i jiným způsobem než ze hřbitova. MacFarlane však nedokáže nic namítnout, protože je Grayovi z minulosti zavázán. Nový asistent doktora MacFarlanea, poctivý mladík Donald Fettes, se ovšem kvůli podezřelým obchodům svého nadřízeného zaplétá do sítě událostí, z nichž není úniku...
Klasický hororový příběh režiséra Roberta Wise vznikl podle stejnojmenné povídky Roberta Louise Stevensona. V hlavní roli padoucha se zaskvěl legendární Boris Karloff (mj. představitel monstra ve Frankensteinovi). Ve vedlejší roli se objeví i jiný proslulý herec té doby Bela Lugosi (Dracula).
Oživlá by se dala označit jako "horor pro přemýšlivé", což bylo pro tento film ve své době svým způsobem nešťastné, protože v záplavě klasických hororů konce 70. let neprávem zapadl. Marsha Mason a John Beck v něm hrají Janice a Billa Templetonovy, štastný manželský pár, rodiče způsobné dívky jménem Ivy. Jejich rodinné bezpečí je ale narušeno příchodem záhadného cizince Elliotta Hoovera. Ten je nejprve mylně považován za devianta se zájmem o děti, ale Hoover vysvětlí, že jeho posedlost malou Ivy je vlastně rodičovská. Tvrdí totiž, že jejich dcera je reinkarnací jeho vlastního dítěte, které zemřelo při strašlivé nehodě. To rodiče samozřejmě okamžitě odmítají, ale pak se začnou dít podivné věci. Závěr filmu je potom - poměrně netypicky - šťastný a zároveň tragický. Snímek je adaptací vlastního románu koproducenta Franka De Felitty a Robert Wise jej režíruje se stejně obdivuhodnou zdrženlivostí, kterou dokázal prodchnout svůj předchozí psychologický thriller The Haunting.