„Vše,“ zvolá vypravěč, „díky čemu má smysl žít.“ Irma La Douce je nejúspěšnější prostitutkou Paříže. Je moudrá, oblíbená, obléká se do nápadně zelených šatů a na rue Casanova je takřka neomezenou vládkyní. Triumfálně provozuje své řemeslo na nejžádanějším rohu ulice, kde se policisté ochotně dívají na druhou stranu a zákazníci nechávají tučné spropitné. Její ulice žije spokojeně pod heslem „žij a nech žít a užít“. Nový policista-moralista Nester Patou však i malý prohřešek proti zákonu považuje v prvé řadě za trestný čin, a tak nedlouho po svém čerstvém povýšení z dozoru nad dětským hřištěm organizuje na rue Casanova zátah. Přestože je razie v zásadě neoprávněná a je provedena značně amatérsky, Irma i její kolegyně jsou zatčeny. Nad Irmou se Nester slituje, avšak „smlsne si“ na přistižených zákaznících, a to včetně policejního kapitána. Po zátahu je Nester okamžitě propuštěn, ale nedá mu to a vrací se na místo činu a vyhledá Irmu. Poté, co porazí jejího pasáka, získává Nester nevědomky jeho pozici. Bláznivě se do sebe s Irmou zamilují, Nester však brzy začne žárlit na Irminy zákazníky. Převleče se tedy za zámožného anglického šlechtice a stává se Irminým jediným zákazníkem - nakonec však začne žárlit i na sebe sama. Záhy je tento formálně zásadový policista komickým způsobem uvězněn za brutální vraždu. Jak je slibováno v úvodu, film je oslavou života od počátku do konce a otevřeně uctívá chtíč, citovou opravdovost a nadevše pak pošetilost lásky.
Dej komédie z novinárskeho prostredia sa odohráva v Chicagu 30-tych rokov 20. storočia. Hildy Johnson patrí medzi špičkových novinárov v meste. Po rokoch náročnej novinárskej praxe chce odísť a oženiť sa. Ale jeho prefíkaný šéfredaktor s ním má iné plány a snaží sa Hildyho presvedčiť, aby pre neho napísal posledný článok na titulnú stránku... Veselá komédia populárnej komickej dvojice Jacka Lemmona a Waltera Matthaua v réžii majstra hollywoodskej komédie Billyho Wildera.
Podle mnohých kritiků je hnací silou filmu Štístko, další z Wilderových originálních a inteligentních komedií, Oskarem oceněný Walter Matthau v roli vydřidušského právníka Willieho Gingriche. Partnerem mu je další hvězda Jack Lemmon. Ten si zahrál kameramana CBS Harryho Hinklea, jejž nešťastnou náhodou při utkání týmu Cleveland Browns poraní fotbalista Luther Jackson (Ron Rich). Mazaný Willie, Harryho švagr, s vidinou získání spousty peněz zraněného filmaře přesvědčí, aby předstíral, že v důsledku nehody částečně ochrnul. Aby zajistil spolupráci svého klienta, přesvědčí Harryho chamtivou bývalou ženu Sandy (Judi West), aby předstírala oživení jejich romantického vztahu. Ranou pro Harryho svědomí je ale účastné chování fotbalisty, který je z celé kauzy úplně zničený. Mezitím Harryho neustále sleduje soukromý detektiv Purkey (Cliff Osmond), jenž doufá, že jej nachytá v situaci, která by prokázala, že Harry postižení jen hraje, a pojišťovna by se vyhnula vyplacení obrovského plnění. Hvězdný tandem Matthau-Lemmon v dokonalé herecké souhře statečně překonává všechny překážky, i když je jasné, že jejich finta nakonec nemůže vyjít. Pod scénář tohoto úspěšného snímku se podepsala osvědčená dvojice Billy Wilder a I.A.L Diamond.
Billy Wilder se vrátil v roce 1945 do Německa na žádost Úřadu válečných informací. Díky svému předválečnému působení dobře znal většinu pracovníků německého filmového průmyslu a mohl se tedy kompetentně podílet na jeho denacifikaci. Kilometry spojeneckého filmového materiálu, zachycujícího osvobozování koncentračních táborů, ho přitom inspirovaly k vytvoření dokumentu Death Mills (Mlýny smrti), který měl německé obyvatelstvo konfrontovat s vlastní minulostí a odpovědností za ni. Ironií je, že zatímco vedle služebních povinností (marně) pátral po osudu své rodiny, pobyt v Německu mu vnukl i myšlenku na nový film - romantickou komedii. Berlín v ruinách, plný zoufalých hladovějících lidí, byl pro ni podle něj dokonalou kulisou. Souhlas s natáčením získal u vojenského velení argumentem, že němečtí diváci už jsou vůči přímočaré propagandě imunní, zatímco on je zabaví a přitom jim kýžené poselství jakoby mimochodem podsune. Ať už byly Wilderovy osobní pocity vůči Němcům jakékoli (Jeho zkušenost: "Nepotkal jsem jediného nacistu. Každý byl oběť, každý byl v odboji" se po letech objeví i v Raz dva tři), jeho popis situace a vztahů v poválečné metropoli je podle očekávání sarkastický. Na jednom pólu je úchvatná barová zpěvačka Erika von Schlutowová, která byla za války "Goebbelsovou milenkou - nebo Göringovou? Jednoho z nich určitě" a která beze studu přežívá díky náklonnosti spojeneckých důstojníků. Na straně druhé stojí upjatá členka kongresové komise Phoebe Frostová z Iowy, jež přijela do Berlína na vizitaci. K ruce je jí přidělen kapitán John Pringle, který je ovšem Eričiným milencem. Další směřování děje je zřejmé.
Rámec, který Wilder pro tento klasický model "muže mezi dvěma ženami" zvolil, je pro romantickou komedii velmi atypický, však je také Zahraniční aféra více politickým filmem než romancí. Jako romance popravdě příliš nefunguje, už proto, že postava Eriky je podstatně životnější a přitažlivější než rigidní Phoebe, vztahové rozuzlení je tudíž diktováno více potřebou než logikou. Daleko přesvědčivější je snímek coby režisérův pohled na viníky a spravedlivé, přičemž jednoznačnost tohoto hodnocení se (pro Wildera typicky) záměrně a významně rozostřuje. Snad proto byl tento původně propagandistický film v Německu poprvé uveden až v roce 1977! - Iva Hejlíčková
V júni 1942 ustupuje britská armáda v Afrike pred víťaznými nemeckými vojskami. Desiatnik John Bramble sa po nehode ocitne v opustenom hoteli uprostred púšte. Následne sa do neho nasťahuje aj nemecká armáda na čele s Rommelom, ktorá si tam spraví hlavné veliteľstvo. Bramble sa vydáva za hotelového sluhu a snaží sa odhaliť nemecké plány.
Filmová hviezda Fedora spáchala samovraždu, skočila pod vlak. Na poslednú rozlúčku s ňou prichádzajú stovky ľudí, medzi nimi aj hollywoodsky producent Barry Detweiler, ktorý začne spomínať na posledné týždne, kedy sa s ňou snažil skontaktovať a ponúknuť jej hlavnú úlohu v snímke Anna Kareninová.
Na dvoře císaře Františka Josefa I. se koná ples, na který tajně proniká i neznámý muž. Jeho cílem je promluvit si s hraběnkou a vyjevit jí své city, ona ho však nechce vidět. Dva hlavní aktéry zaznamená několik šlechticů a jejich vyprávěním se pak retrospektivně začíná odvíjet příběh milenecké dvojice. Na jeho počátku stojí onen muž, když jako americký obchodník přijíždí do předválečného Rakouska-Uherska, aby tu císaři prodal gramofon.
Vypočítavá Phyllis Dietrichsonová (Barbara Stanwyck) a její milenec - úlisný pojišťovací agent (Fred McMurray) donutí pana Dietrichsona uzavřít životní pojistku na dvojnásobné odškodnění. Phyllisin manžel netuší, že podpisem pojistné smlouvy na svůj život zpečetil svůj další osud. Oba spiklenci naplánují dokonalý zločin a po Dietrichsonově smrti se chystají vyinkasovat pojistku. Vražda je zdánlivě perfektní, jenže nekompromisní vyšetřovatel pojišťovny (Edward G. Robinson) cítí zradu. Napjatá atmosféra ještě zhoustne, když dosavadní milenci a komplici zjistí, že si navzájem nemohou důvěřovat.Temný thriller podle skutečné události patří k mistrovským dílům režiséra Billyho Wildera. Film získal šest nominací na Cenu Akademie včetně kategorie Nejlepší film a Nejlepší herečka pro Barbaru Stanwyck.
Tady by se tak krásně vraždilo, kdyby se zrovna ve vedlejším pokoji nesebevraždilo…
Walter Matthau v roli nájemného vraha Trabucca, kterému ze tří korunních svědků velkého soudního procesu s kalifornskou mafií zbývá zabít už jen toho posledního. Přísná ochrana klíčových svědků je k smíchu, Trabucco elegantně zlikviduje dva práskače, aniž by si hloupá policie čehokoliv všimla. Do soudního přelíčení zbývají už jen hodiny, a hotelové okno naproti budově soudu se zdá být ideálním místem pro ostřelovače… jen kdyby si sousední pokoj pronajal někdo trochu víc „normální“. Victor Clooney (Jack Lemmon) je ztroskotanec, jehož manželka Celia (Paula Prentiss) utekla s doktorem Zuckerbrotem (Klaus Kinski), ředitelem kalifornské sexuologické kliniky. Zhrzený Victor se v hotelovém pokoji pokouší spáchat sebevraždu, a dělá při tom takový hluk, že se Trabucco raději rozhodne svému sousedovi „trochu pomoci“.
Příběh neúspěšného novináře, který začne pracovat pro okresní noviny v Novém Mexiku, protože už ho jinde nechtějí. Když náhodou objeví ve skalním indiánském sídlišti zasypaného člověka, ucítí velkou příležitost k návratu mezi žurnalistickou elitu. Věrný heslům "dobrá zpráva, žádná zpráva" a "špatná zpráva se prodává nejlíp" zorganizuje záchrannou akci takovým způsobem, aby mohl exkluzivními materiály co nejdéle zásobovat lačné noviny. Na opuštěném místě staré indiánské památky vypukne obrovský mediální cirkus s podporou tisíců čumilů, kteří se přijedou podívat i s rodinami na cizí neštěstí a hrdinskou práci záchranářů a tisku".