Podzim 1989: Student Petr Soukup se ničím podstatným neliší od svých spolubydlících z vysokoškolské koleje. Bouří se proti režimnímu konformismu rodičů, prožívá aktivně své lásky i svoji účast na studentské stávce. Autoři dodatečně zapojili do roztočeného filmu reakci na aktuální politický vývoj. Původní námět se vytratil, zobrazení listopadových událostí je povrchní a nepřesvědčivé.
Z Markýtky a Honzy je milující se a milovaný královský pár. Vychytralá princezna Eufrozína omámí Lucipera svým půvabem a pomocí sedmimílových bot i s tatíčkem prchá z pekla, aby se opět dala dohromady s králem Brambasem a zbavila Honzu trůnu. Také zlá sestra Dora využije nepřítomnosti Honzy, který je na tažení proti nepříteli, a vetře se na zámek, kde málem připraví o život Markýtku i jejího právě narozeného syna, jen aby potom sama Honzu mohla získat. Na straně zamilované dvojice stojí ale tentokrát vedle Kujbaby, Hnipírka, Valihracha či prozíravé kmotřičky a dvojice čertů i sám Luciper, tříhlavá saň s malým dráčetem a další postavičky. V humorné podobě se tu oproti prvnímu dílu setkáme i s novými pohádkovými rekvizitami, jak je vedle zmíněných sedmimílových bot představují tři přání plnící zlatá rybka, kašička z kouzelného hrníčku nebo nápoj zapomnění. Zlo je podle zákonů pohádky nakonec potrestáno a královský tatíček s Eufrozínou, Brambasem a Dorou se tísní v pekle ve společném kotli...
Pohádka natočená podle námětu Jana Drdy vypráví o poctivém a čestném chasníkovi Honzovi, jenž na útěku před verbíři pozná cenu lásky i kamarádství. Díky kouzelným darům (mošna, z níž na povel vyskákají bojovníci, pláténko, na němž se prostírá hojná krmě, a plášť, který učiní neviditelným každého, kdo se jím přikryje) přemůže hrozivého draka, ale namísto odměny se setká jen s intrikami panovníka a jeho rozmazlené dcery. Režisér Zdeněk Troška zahájil vyprávění impozantně: hned úvodní sekvence zápalného blesku a splašeného spřežení se vyznačuje dynamickým poskládáním záběrů do jakési drobné apokalypsy, avšak ústřední milenecká dvojice (Michaela Kuklová, Miroslav Šimůnek) nemá co hrát, pokud nepočítáme ustavičné Honzovo utíkání a dívčiny dojemné pohledy či nářky. Bezdůvodné je užití jihočeského nářečí (s tvary jako "nemuším", "v ňom", nebuj").
Všechno začíná v okamžiku, kdy se do jihočeské vísky Hoštice přichází student vysoké zemědělské školy Šimon Plánička, aby nastoupil v místním JZD na brigádu a současně se pokusil prověřit v praxi svůj experiment na téma "dojivost krav v závislosti na kultuře prostředí." Vedení JZD však nechce o pochybném experimentu ani slyšet. Všechno se však změní v okamžiku, kdy se po vesnici rozkřikne, že je Šimon synem předsedy krajské zemědělské správy, také se totiž jmenuje Plánička. Blažena, dcera paní Škopkové u níž je Šimon ubytován dostane za úkol vypátrat, jak se věci mají. Všechno však komplikuje žárlivost Blaženina kluka Vency. Film musel být před uvedením do distribuce pro kina zkrácen o deset minut.
Ve třetím pokračování bláznivých letních komedií se podíváte nejen do známé jihočeské vísky Hoštice, ale s jejími svéráznými obyvateli také do Itálie. Tam se totiž vypravili na pozvání družebního italského zemědělského družstva, jehož zaměstnanci se na oplátku chystají do Hoštic. Zatímco v první části filmu se můžete bavit neochotou přizpůsobit se místním poměrům či nezdařenému únosu naplánovaném zhrzenou Milenou a Evíkem, ve druhé části se rozjíždí ztřeštěná snaha zvelebit zanedbanou vesnici a "přiblížit" ji světu, čehož se má dosáhnout především zbudovaním nudistické pláže. Jak už to ovšem bývá, objeví se italská delegace v nejméně vhodnou chvíli. Kupodivu se jim zanedbané hospodářství družstva zalíbí natolik, že navrhnou uchovat jej jako skanzen.
Již podruhé jsme zavítali do jihočeských Hoštic, abychom sledovali osud Konopníků a Škopků. Nahlédneme do vztahu mezi těhotnou Blaženou a Vencou, kolem kterého zhrzená Milada z hospody rozšíří fámy. Vzniká skandál a hotová bitva mezi jejich rodinami. Ve stejném duchu probíhá vztah mezi živočichářem Bédou a účetní JZD Evičkou.
Příběh mimořádně úspěšné české filmové pohádky Princezna ze mlejna I tvůrce přímo vybízel k pokračování. A tak se skutečně zrodila další pohádka - neméně půvabná. Princezna ze mlejna II. Diváci se mohou těšit, že téměř ve všech hlavních rolích opět spatří své oblíbené herce - Andreu Černou (Eliška), Radka Valentu (Jindřich), Yvettu Blanarovičovou (čertík), Jakuba Zindulku (vodník), Oto Sevčíka (knížepán), Ladislava Županiče (Žán), Aloise Švehlíka (mlynář) aj. Jen Lucii Bílou v roli čarodějnice ve druhém pokračování nahradila Monika Absolonová. A svého nelehkého úkolu se zhostila skvěle. V tomto díle přibudou i postavy nové - zlý velitel v podání Jana Přeučila a generál Lukáše Vaculíka.Natáčení probíhalo, tak jako před šesti roky, v jihočeském Bavorově a jeho okolí, na zámku v Dobříši a nově v kaolínovém dole v Kaznějově, kde se točily působivé scény bitvy s Turky.
Rok 1781. Stárnoucí a životem zklamaná hraběnka Marie Karolina Chamaré (B. Bohdanová) poskytuje na svém zámku pohostinnost abbému (E. Cupák), jenž se u katolických obyvatel panství těší značnému vlivu. Ve skutečnosti je to bývalý jezuita a fanatický odpůrce jakohokoliv pokroku. Jediný, kdo mu dokáže v názorech na víru a vzdělání odporovat, je mladý vídeňský lékař Kamenický (P. Svoboda). Právě díky němu najde zatrpklá hraběnka novou radost ze života. Její manžel se totiž o ženu ani o panství nestará a věnuje se jen hledání podzemního pokladu a svádění hraběnčiny chráněnkyně Renáty (P. Havlíčková). V té době se do kraje vrací českobratrský emigrant Václav Horák (T. Hanák), který se v jeskynním úkrytu tajně schází se svou milou Frantinou (M. Kuklová). Žárlivý nápadník Tomáš (I. Jiřík) však jejich skrýš odhalí a s pomocí abbého rozpoutá na "kacířského" nepřítele krvavý hon...
Pohádka o mladém ševcovském tovaryšovi Jírovi, který si vyrobil z jemné kůže křídla, s jejichž pomocí vysvobodil z věže královského hradu princeznu Jasněnku, kam ji zavřel její otec v marné snaze zabránit věštbě zlé čarodějnice, a posléze ji vymanil i z moci samotné čarodějnice a její dcery Černavy.
Prvního září začíná nejen školní rok, ale také mozaika více či méně úsměvných příhod, které prožívají žáci i učitelé jedné pražské školy. Ať už je malý prvňáček Honzík, který má plán, jak s pomocí pětek na vysvědčení propadnout zpět do školky, jeho starší sestra Jolanka, které se líbí vtipem sršící spolužák Radim a neúmyslně se stane podezřelou z krádeže luxusních bot nebo mladá učitelka Adamová, která není schopna přinutit školníka k odvozu nasbíraných kaštanů a smůla se jí nepřestává lepit na paty. Neustále jí totiž padají sešity, poláme nový botník, na který omylem sedne a neustále je kárána ředitelem za to, že při přecházení tříd z jedné budovy školy do druhé zapomíná zamykat dveře. Situace neprakticky řešeného školního areálu, nutící žáky i učitele několikrát denně přecházet z jedné budovy do druhé, se stane ještě vážnější v okamžiku, kdy se začnou ztrácet odložené bundy. Naštěstí je tu Honzík, který v areálu školy zahlédne neznámou paní. Když se mu nepodaří informovat Radima, pustí se do pronásledování sám.