Madame Jouve vypráví příběh Mathildy a Bernarda, který žil šťastně se svou ženou Arlette a jejich synem Thomasem. Jednoho dne se přestěhovala do sousedství dvojice Mathilde a Phillippe Bachardovi. Bernard a Mathilde prožili před lety vášnivý vztah...a ten znovu ožívá.
Dielo Françoisa Truffauta divákovi odhaľuje pohľad na konzumnú spoločnosť budúcnosti, v ktorej panujú prísne pravidlá. Každý človek, ktorý prejaví odklon od skupinového myslenia a tieto pravidlá poruší je odvrhnutý. V tomto zriadení je zakázané čítanie literatúry a požiarnici, ktorí kedysi hasili ohne, spaľujú knihy (451 stupňov Fahrenheita - teplota, pri ktorej začína horieť knižný papier).Montag patrí medzi radových požiarnikov a vzorne si plní svoje povinnosti. Jedného dňa sa rozhodne zo zvedavosti schovať a prečítať knihu, ktorú mal spáliť. Keď ho udá vlastná manželka, jeho rola sa obracia a stáva sa štvancom... Truffaut, podobne ako autor románovej predlohy Ray Bradbury, sa vo svojej tvorbe nezameriaval na žáner sci-fi, vďaka čomu sa máme možnosť pozrieť na jedinečný nadčasový film, ktorý je aktuálny aj mnoho desiatok rokov od jeho vzniku.
Kolem roku 1800 byl v lesích jižní Francie nalezen asi jedenáctiletý chlapec. Nemluvil, nerozuměl jazykům, běhal po čtyřech a neudržel dlouhodobě pozornost. Bál se lidí a chyběly mu základní sociální návyky, nejraději pil a jedl z koryta. O Viktora začal pečovat Jean Itard, který pro něj vypracoval rozsáhlý vzdělávací a výchovný program, který podrobně zaznamenával a později publikoval. Itard byl velkým zastáncem učení Johna Locka a zdůrazňoval proto roli smyslové výchovy ve výuce a vzdělávání. Viktor dokázal za pět let intenzivního tréninku udělat velké pokroky. I když měl v dospělosti stále problémy s řečí a se sociálním chováním, přesto jeho pokroky předčily očekávání mnoha vychovatelů.
Francois Truffaut natočil Viktorův příběh, ve kterém si sám zahrál roli doktora Itarda.
Antoine Doinel – věk 26 let. Ženatý s Christine, učitelkou hudby. Čekají dítě. Ve svém novém zaměstnání se Antoine setkává s femme fatale – šarmantní japonkou Kyoto, která jej okouzlí, a především osvobodí od trivialit manželského života. Antoine podléhá své touze a začne si s Kyoto milostnou aférku. Ve chvíli, kdy Christine odhalí nevěru svého manžela, rozhodne se Antoine opustit domov… [FFF 2009]
Někdy na počátku 20.století potkává Claude Roc – typický středostavovský mladý Pařížan – mladou lady Anne Brownovou. Po několika společně strávených dnech jej Anne pozve do Anglie na prázdniny, kde žije se svou matkou a sestrou Muriel, kterou by chtěla dát s Claudem dohromady. Během prázdnin se mladá trojice velmi sblíží, a Claude s Muriel se do sebe hluboce zamilují. Před uzavřením sňatku se milenci dohodnou na jednoletém „zkouškovém“ období svého vztahu. Vydrží Claude nástrahy mládí?
Retrofilm z divadelného prostredia sa odohráva počas nemeckej okupácie Francúzska za 2. svetovej vojny. Majiteľ parížskeho divadla Montmartre, Lucas Steiner, musí kvôli židovskému pôvodu zmiznúť. Vedenie divadla po ňom preberie jeho manželka a prvá dáma scény Marion. V neľahkých časoch okupácie, vojny a antisemitských nálad pripravuje novú hru podľa manželových režijných poznámok. Hra má názov Stratená a Marion v hlavnej úlohe sekunduje nenapraviteľný sukničkár Bernard Granger. V kritickom období sa divadlo viac ako kedykoľvek predtým stáva obrazom života: každý niečo predstiera, hrá svoju úlohu a nikto nemôže nikomu veriť. Napriek všeobecnému ovzdušiu ohrozenia a nedôvery sa však počas skúšok začne medzi Bernardom a Marion vyvíjať vzťah. Film získal 10 Cézarov - francúzskych národných filmových cien. V hlavných úlohách účinkujú ikony francúzskeho filmu Catherine Denevueová a Gérard Depardieu.
Francúzske malé mestečko na konci dvadsiatych rokov 20. storočia. Julien Davenne (François Truffaut) je žurnalista, ktorého žena Julie zomrela už dávnejšie. Na pamiatku zhromažďuje v malej zelenej izbe všetky predmety, ktoré jej kedy patrili. Keď požiar zničí túto izbu, rozhodne sa zrekonštruovať malú znehodnotenú kaplnku, ktorú zasvätí Julii a iným mŕtvym, ktorých za život poznal.
Antoine Doinel – věk 24 let. Odpykává si trest ve vojenském vězení. Po propuštění (a vyloučení z armády) se vydává za svou dívkou Christine a snaží se uspět v civilním životě. Zaměstnání, která Antoine především kvůli své nestálé povaze poměrně často mění (noční hlídač, soukromí detektiv, prodavač obuvi), jej ale vnitřně nenaplňují. Antoine je však již duševně dospělý muž, který svou povahu zná, tudíž si umí ze života vzít to lepší a netrápit se malichernostmi.
Antoine Doinel (hrdina viacerých filmov a alter ego režiséra Francoisa Truffauta) sa z problémového dieťaťa stal mladistvým delikventom. Prihlásil sa do armády, ale kvôli neposlušnosti ho prepustili. Vracia sa z vojenského väzenia do civilného života a hľadá prácu. Vystrieda povolania nočného strážnika, opravára televízorov, skladníka aj súkromného detektíva. Rovnako zúfalo hľadá smer aj v ľúbostnom živote a svoju náklonnosť prenáša z vážnej študentky hudby Christine na atraktívnu, no vydatú Fabienne...
Jako by François Truffaut chtěl tímto dílem publiku poskytnout dvojitou porci povzbudivé laskavosti: jednak evokací sousedské a vstřícné atmosféry v malém městě, jednak zaujatým pohledem na svět dětí, od batolat až po adolescenty. Spolužákům z místní základní školy je ovšem věnováno více místa než těm nejmenším a film se nenápadně člení na epizody, když jednotlivé děti ze školního kolektivu vystoupí na chvíli do popředí a režisér upře pozornost na jejich osobní problém. Osamělost, neúspěch, nesmělost, neporozumění dospělých, trápení se zamilovaností – žádná z těchto starostí zde není zlehčena. Naopak, načrtnuté příběhy naznačují, že život dětí je neméně dramatický než ten, který vedou jejich rodiče. Truffaut neokázale skládá hold citlivosti, vitalitě a vynalézavosti svých malých hrdinů a diváka dokáže opakovaně dojmout jejich mistrovsky zachycenou spontaneitou.
Příběh jménem Antoine Doinel pokračuje… Nyní je třicátník a právě se rozvádí s Christine. Živý se jako korektor a je zamilovaný do prodavačky gramodesek Sabine. Colette, jeho dávná láska z mládí, v současné době právnička, právě čte Doinelův autobiografický román. Znovu se potkají… na nádraží… Běží snad život po spirále?