V hlavním dostihu nedělního odpoledne zvítězí v Chuchli kůň Titan s jezdcem Pečenkou, žokej Sochor je jako obyčejně poslední. Trenér Janoušek druhý den Sochorovi vyčítá, že ze staré slávy žít nemůže. Sochor je přesvědčený, že k tomu, aby byl znovu v čele, mu schází dobrý kůň. Těch je ale málo Sochor běhá, aby snížil váhu, zatímco jeho kamarád, úspěšný Pečenka, se cpe buchtami s koněm, jako je Titan, si je jistý. V dalším nedělním dostihu je opět favoritem Titan s Pečenkou, ale oba se při pádu zraní. Přichází přítelkyně jejich známého herce, ke kterému chodí oba na mejdany, zeptat se na Pečenkovo zdraví, a zůstává přes noc se Sochorem. Tomu láska k ní vlije novou chuť do života a druhý den jde za trenérem, potlačí svou hrdost a vznětlivost a požádá ho, aby mu svěřil do péče zraněného Titana. Kůň se vyléčí a Sochor s ním začíná trénovat. Po čase mu ředitel nabídne, aby s Titanem trénoval na Velkou pardubidckou v příštím roce. Pak se vrací Pečenka z lázní Sochor mu o ředitelově nabídce nestačil říct, když si uvědomí, že s jeho návratem ztrácí Helenu. Zakrátko se oba bývalí přátelé dostávají do sporu o TitanaDěj filmu se odehrává v prostředí mezinárodně proslulé Velké pardubické steeplechase, přičemž představitelé hlavních rolí se jezdeckému sportu věnovali i mimo natáčení.
Historický film tvoří dvě povídky - Dlužný výstřel a Divoký páv. Společným tématem jsou jim slavné souboje dvou významných historických osobností: Alexandra Sergejeviče Puškina a Giovanniho Giacoma Casanovy. Puškinův tragický duel, který mu předčasně ukončil život, je vylíčen ve spojitosti se vznikem jeho povídky Dlužný výstřel, Casanovova historka je pojata spíš ironicky a humorně. Jde o to, že slavný svůdce vlastně nikdy nesváděl, naopak celý život vedl nepřetržitý souboj se ženskými svody. Proto byl tolik rozhořčen Mozartovou operou Don Giovanni, prý částečně inspirovanou jeho osudy, a střetl se s autorem u manželů Duškových na Bertramce. Vyprávění o skutečném souboji, který svedl s polským maršálem Branickým, je pouhou epizodou z mozaiky jeho bohatého života.
Osudy otce a syna Horáčkových, proložené řadou písniček Michala Davida. Tentokrát jim ovšem scénáristé Eduard Pergner (známý také pod jménem Boris Janíček, otec bývalé moderátorky Esa Terezy Pergnerové) a Jaroslav Soukup prohodili úlohy. Jirka se oženil, usadil a dospěl, zatímco s jeho otcem jsou problémy, neboť jej postihla "druhá míza" a s pocitem, že mu ujíždí poslední vlak, naváže vztah se striptérkou Álou, barví si vlasy, ale hlavně se mu líbí hezká a milá zdravotní sestra Lucie. Přestože se chová tak, až se ostatním zdá jakoby mu přeskočilo, všechno samozřejmě dobře dopadne.
Jirka Horáček žije na plzeňském sídlišti se svým otcem a volný čas tráví s partou kamarádů především na diskotékách. Na jedné z nich se seznámí s atraktivní blondýnou Evou, která však patří ke staršímu frajírkovi Cáfovi. Přestože se stejný večer seznámí také s Jitkou, zamiluje se do sebevědomé krasavice Evy. A tak zatímco sympatické Jitce dává okatě najevo svůj nezájem, snaží se vetřít do přízně Evy. Současně se začíná dostávat do stále větších problémů se svým otcem, který nemá nervy na jeho pubertální vylomeniny.
Major Maisner, svérázný policista a v současné době šéf Interpolu pro "střední Evropu a přilehlé asijské oblasti", nejprve brilantním způsobem dostane v Bangkoku asijské mafiány do blázince a poté se vrací do vlasti, aby se opět ujal svého místa ve Svitavách i v Praze, kde je pobočka Interpolu maskována jako psychiatrická léčebna. Před náměstkem ministra vnitra a kapitánem Hrubcem se však musí nejprve prokázat vytetovaným drakem. Ve skutečnosti totiž nejde o majora Meisnera, ale o jeho dokonalého dvojníka. Pravý major sedí ve vězení v Bangkoku, což zařídil právě náměstek s Hrubcem, kteří se ho chtěli nadobro zbavit. Jenže to neznají nezničitelného českého poldu. Tomu se samozřejmě podaří uprchnout a v přestrojení za asijského zemědělce dorazí do vlasti. Ani on, ani jeho dvojník, nemají o tom druhém nejmenší ponětí, což vede k celé řadě omylů, záměn a nedorozumění.
Náměstek s Hrubcem se sice pokusí dvojníka přinutit, aby skutečného Meisnera zabil, ten to však nedokáže. Místo toho zřídí na policejní stanici tajný nevěstinec, kam se mu podaří naverbovat nejen věčně neukojenou psychiatričku Kudlákovou, ale také starostovu ženu. Bláznivé situace a překvapivá odhalení se kupí takovým tempem, že občas ztrácí přehled i sám Meisner. Přesto však dokáže dotáhnout celou záležitost s dvojníkem do absolutně nečekaného a pochopitelně zdárného konce.
Vše začíná na pražském letišti, kam američtí agenti dopravili v želízcích majora Maisnera vyhoštěného ze Spojených států. Vrací se do svého působiště, Střední policejní školy, a to přesto, že byl za svůj "výkon" degradován na poručíka a jeho funkci velitele školy převzal čerstvě povýšený kapitán Hrubec. Maisner se ve škole shledá s bývalými studenty, kteří tu teď vyučují. Všichni jej vítají s nadšením a všichni od něj dostanou nějaký dárek. Zatímco psycholožka Kudláková, kterou přitahují velitelské typy, ztratila o degradovaného Maisnera zájem a vášnivě teď miluje Hrubce, pozornost na něj zaměří Boženka Vinklářová, která se rozešla s cikánem Štefanem a učí teď na škole daktyloskopii.
Maisner vypráví, jak v Americe skočil z mrakodrapu, aby se ubránil návrhům Simony Ptáčkové. Také vypráví o tom, že dívku vyhodili v USA od policie. Skutečně Simona nyní provází po Praze americké turisty. Je mezi nimi i podezřelá trojice tvořená uhlazeným Profesorem, jeho tlustou pomocnicí Ofélií a mladý gangster. Maisner však není pronásledován jen ženami, ale také podezřelou trojicí vedenou Profesorem. Chtějí po Maisnerovi počítačový čip, který nevědomky propašoval ze Spojených států. Major však dá pašerákům najevo svůj nezájem, protože z nich má menší strach než z žen a jejich milostných intrik.
Jak už to ovšem v podobných komediích bývá, vše směřuje v lavině více či méně bláznivých a vtipných epizod k závěru, ve kterém je major Maisner opět povýšen.
Film, v jehož úvodu nastupují do výuky frekventanti střední policejní školy, je bláznivou komedií, která je spíš sledem ztřeštěných epizod a vtípků než uceleným příběhem. Dohromady je spojuje jednoduchá zápletka, kdy velitel policejní školy major Maisner pátrá mezi svými nováčky po údajném špiónovi FBI a dostává se po nepříliš jemném kanadském žertíku do sporu se svým podřízeným, do sporu, který končí nefalšovaným přepadením banky.
Dvacátá léta 20.století byla zlatou érou dobrodruhů a Egypt jejich zaslíbenou zemí. Za tajemstvím zmizelého města Hamunaptry, pokladem faraonů a Knihou mrtvých se ve variaci na Indiana Jonese vydávají pohledný dobrodruh Rick, krásná egyptoložka Evelyn a její poněkud výstřední bratr Jonathan.
Píše se rok 1935 a manželé Rick a Evelyn O´Connellyovi se vydali znovu do Egypta. Provází je tentokrát i jejich osmiletý syn Alex, který, jak konstatoval jeden z rodičů, je chytřejší než maminka a statečnější než otec. Podnětem k výpravě se stal Evelynin podivný sen, který se jí zdál právě v noci, kdy podle starého kalendáře začal rok škorpiona. Výprava je mimořádně úspěšná, protože nadšená egyptoložka se v podzemních prostorách někdejšího chrámu pohybuje s jistotou, jakoby tu nebyla poprvé. A tak se jim téměř bez problémů podaří nalézt vzácný zlatý náramek boha Anubia, jemuž před více než 3000 lety př. K. zaprodal svoji duši, výměnou za záchranu života, král Škorpion, vůdce válečníků, kteří padli v boji s Anubiovým vojskem do posledního muže. Svůj vzácný nález dopravili do svého honosného domu v Londýně, ale záhy jsou zde přepadeni nevítanými hosty, kteří ví, jakou zázračnou a nevídanou moc jejich nález má. V první chvíli náramek zachrání malý Alex a právě on se záhy stane rukojmím těch, co neváhají znovu oživit mumii egyptského velekněze Imhotepa a riskovat i zánik celé civilizace. Rick, Evelyn i její bonvivánský bratr Jonathan se neprodleně vydávají na cestu za záchranou malého Alexe a na jejich straně stojí i strážce Města mrtvých Ardeth Bay se svými muži. Pokračování filmu MUMIE (1999).
Populárny dobrodružný príbeh Rudyarda Kiplinga o dieťati z džungle Mauglim sa dočkal svojej ďalšej filmovej verzie. Z Maugliho vyrastie silný mladý muž, ktorý sa vydáva do civilizovaného sveta hladať svoju lásku Kitty, dcéru anglického dôstojníka. Tam pri strete so zlým kapitánom Boonom zistí, že civilizácia môže byť ovela nebezpečnejšia než džungla.