Jednoho večera je ve své vile na předměstí zavražděna bohatá soukromnice Františka Zuzánková. Už po krátkém čase začne komisař Zdychynec, který spolupracuje na vyšetřování s policejním radou Vacátkem, ze zločinu podezřívat snoubence své dcery Kamilky, mladého poručíka od dragounů - Rudiho Macháčka. To, že v den vraždy přišel pozdě na taneční zábavu a choval se značně podezřele, není jedinou stopou, která ukazuje přímo na něj. Výslech mezi čtyřma očima však skončí hádkou a fackami. Zdychynec se svěří Vacátkovi a tan pošle za Rudim detektiva Brůžka. Ten vypátrá, že pohledný dragoun má pletky i s dalšími dívkami. Všechny jsou s ním v jiném stavu a všechny doufají, že se s nimi ožení. Mezitím Zdychynec přijde na další stopu, kterou je synovec zavražděné paní Zuzánkové, cirkusák Pepa Zuzánek. Který z mužů vraždil, to je otázka, na kterou musí najít odpověď Vacátko se svými detektivy Brůžkem a Boušem, za neocenitelné pomoci komisaře Zdychynce...
Film "Olověný chléb", natočený podle námětu laureátky státní ceny Aleny Bernáškové, chce ukázat dnešním dětem, jak žily v buržoasním Československu dělnicke děti. Vypráví příběh jedné dětské party z pražské periferie, která pomáhala svým rodičům a sourozencům vyhrát stávku vyhlášenou na protest proti propouštění v Kodymově továrně.
Parta se také účastnila slavnosti komunistické mládeže "Rudých letnic", a několik jejích členů bylo raněno při srážce s četníky. Jak ve stávce, tak i při této srážce děti dokázaly, že dobře chápou boj svých otců za právo na práci a že stojí s nimi solidárně. (FILMOVÝ PŘEHLED 16 / 1954)
Český celovečerní umělecký film, čerpající z událostí 14. a 15. března 1939, byl natočen podle divadelní hry laureáta státní ceny Milana Jariše „Přísaha". Malá posádka, kterou stmelila zářijová mobilisace a rozhořčení nad mnichovskou zradou, se nechce vzdát při březnové okupaci republiky nepříteli bez boje. Důstojníci stojí mimo, pokud nestojí vyloženě proti, a tak veškerá iniciativa je závislá na prostých vojácích a poddůstojnících. Vojákům se podaří bránit se několik hodin proti nepříteli, způsobit mu ztráty a nakonec čestně opustit bojiště. Příběh filmu se zakládá na historických skutečnostech, autoři se ovšem nedrželi přesného dokumentárního záznamu o odporu místecké posádky, aby mohli vykreslit charakterové portréty různých lidí té doby. (FILMOVÝ PŘEHLED 46 / 1956)
V době, kdy nacistická vojska se chystají obsadit již okleštěnou československou republiku, se jedna malá vojenská posádka vzepře rozkazu, aby své stanoviště opustila. Nositeli odporu v tomto ideologicky kovaném dílku jsou samozřejmě komunisté.
Na motivy z Řezáčova románu Bitva natočil Jiří Sequens široce rozevřenou, avšak krajně ilustrativní a tezovitou epopej, která zachycuje severočeské pohraničí v létě 1947, zobrazuje rejdy reakce, snažení bezvýhradně čestných komunistů i zákonité směřování společnosti ke konečnému vítězství dělnické třídy vedené komunisty. Jedná se o jeden z výstavních ideologických filmů rané normalizace, který měl zdůvodnit, že jedině komunisté povedou lid ke šťastným zítřkům. Je pozoruhodné, jak postavy (s nimiž jsme se setkali již o dvacet dříve ve Vávrově "Nástupu") stále setrvávají v pozici pouhých hlasatelů příslušných idejí, jak vyznívá směšně každá snaha o jejich polidštění třeba skrze váhání či naopak ukvapenost.
Taxi, prosím...
Taxikář si nestačí v automatu vypít ani kávu, když ho žádá mladá dívka o odvezení. Chce ohromit svého milého, který si pořídil nové auto. Taxikář, který má krásnou novou Tatru 603, jí podle přání na dohled jejímu příteli zastaví, otevře a políbí jí ruku. Dívka vytřeštěně kouká na motorovou tříkolku, zvanou hadraplán, u které čeká její milý. Další zákazníci jsou dva milenci, jejichž hovor ve voze končí roztržkou. Taxikář svým zásahem umožní, aby se opět smířili. Unavenému konstruktérovi elektronkového počítače, který si zoufá, protože už několik dní nemůže najít závadu, poradí taxikář, aby se zaměřil na drobnosti, kontakty a podobně. Vědec usne a zdá se mu, že taxikář v bílém plášti přichází do jeho výzkumné kanceláře a jediným pohybem uvede počítač do chodu. Posledním zákazníkem je pan Kalina, muž v masce Mikuláše, který veze dárky své dceři, bydlící s jeho bývalou manželkou. S milovanou Haničkou se nesetká, žena se s ní kamsi odstěhovala.
Dálky
Pan Kalina, otec Haničky, je zaměstnancem letiště. Vyhoví prosbě své známé - letušky - a ujme se na jednu noc malé osiřelé dívenky z Afriky, která má být umístěna do dětského domova.
Zaza
Koketní dívka z kloboučnictví váhá mezi namlouváním plachého střihače módního salónu a obstarožního seladona Hadraby, vedoucího salónu. Zaza se pokusí o roli manekýnky, ale spadne z předváděcího mola. Zatímco Hadraba jí veřejně vynadá, mladý muž ji utěší a po odchodu všech pro ni uspořádá novou přehlídku. Dívka pochopí, kde hledat lásku.
Režisér Jiří Sequens, vždy věrně hlásající ideje vládnoucí komunistické strany, se v tomto filmu pokusil o jakousi obrodu svých vypravěčských postupů, avšak neuspěl, nadále prosvítá strnulá inscenační linie. Příběh pojal ve dvou časových rovinách: tu současnou zastupuje mladá dokumentaristka, tu minulou pobyt indického politika Džaváharlála Nehrúa v předválečném Československu, což ona se pokouší ve svém snímku zachytit. Ve Švýcarsku sice havarovala a byla vážně zraněna, přesto usilovně pracuje dál. Hořký podzim s vůní manga vznikal v mezinárodní koprodukci a režisér měl k dispozici velkorysé finanční zázemí.
Muzikálovou verzi úspěšné hry Oldřicha Daňka převedl v roce 1986 na filmové plátno režisér Jiří Sequens. Odehrává se ve 14. století v Čechách za panování krále Václava IV. Jejími hrdiny jsou tři žoldnéři, kteří bojují vždy na nesprávné straně a vždycky jsou nakonec biti, přesto jsou ale morálními vítězi všech konfliktů a šarvátek.
Vlasta Tomešová se vrací ze stavby mládeže do rodné vsi rozhodnuta stát se traktoristkou. Její otec jako jeden z mála nevstoupil do zemědělského družstva a dceřin plán odmítá. Tomeše ovlivňuje a bezohledně zneužívá nejbohatší sedlák ze vsi Fulín. Vlasta i za cenu konfliktu s otcem nastupuje do traktorové stanice. Garážmistr Karásek má námitky, protože i jeho vlastní žena se emancipuje. Vlastino přátelství s traktoristou Oldou přerůstá v láskyplný vztah. Vlasta se stává traktoristkou a má před sebou první důležitou orbu - právě u Fulína. Zlomyslný kolega Pepek jí však tajně vypustil naftu a Vlasta uvízne na poli. Fulín situaci využije a odmítne Tomešovi půjčit slíbený pár koní. Vlasta s pomocí přátel v prodloužené noční směně zorá otcova pole. Tomeš už pochopil Fulínovu zákeřnost a poté, co se smířil s dcerou, vstoupí do družstva. Vlasta přesvědčí družstevníky o nutnosti scelit malá políčka. Nakonec se všichni zúčastní slavnostního rozorání mezí.
Český film o dramatických událostech kolem útoku na jednoho z nejmocnějších mužů Třetí říše Reinharda Heydricha.Od podzimu 1941 vládne nad okupovanými územími Čech a Moravy zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich. Jeho krutost vyvolává v zemi velkou nenávist. Exilová československá vláda ve Velké Británii proto na jaře 1942 vybere několik československých parašutistů a pověří je úkolem historického významu. Do rodné země se vydá několik dobře vycvičených paradesantních skupin. Jednu z nich vede nadporučík Král (Radoslav Brzobohatý). Jejich hlavní úkol je nebezpečný, ale jasný: provést atentát na Reinharda Heydricha. Koncem května 1942 se rotmistři Strnad (Rudolf Jelínek) a Vyskočil (Ladislav Mrkvička) připraví v ostré zatáčce v pražské Libni, kudy má projíždět Heydrich v otevřeném mercedesu. Přes potíže se zaseknutým samopalem se nakonec přece jen podaří Heydricha smrtelně zranit. Následují kruté represe, popravy nevinných a zběsilé pátrání po pachatelích...Český film Atentát natočil režisér Jiří Sequens jako pečlivou rekonstrukci událostí, díky nimž Spojenci a světová veřejnost uznali, že Československo s nacistickou okupací nesouhlasí a že jeho legitimní vládu tvoří exilový úřad prezidenta Edvarda Beneše. Provedení atentátu a následné události jsou ve filmu zachyceny věrně podle skutečnosti. Atentátníci ve filmu vystupují pod krycími jmény, která jim byla přidělena ve Velké Británii a na která zněly jejich falešné osobní doklady.
Hlavní postava, kolem které se vše točí, je špion Gabriel Shear (John Travolta). Ten má jistou vizi světa, a v mnohém byste s ním určitě souhlasili, ale způsob, jakým ji chce uskutečnit už tak obvyklý není. Proto je také záporným, ale jak už to tak bývá, zároveň charismatickým a inteligentním hrdinou. Jeho plán je vcelku jednoduchý: trochu korupce, jeden ze dvou nejlepších hackerů na světě a ilegální vládní fondy s bilióny dolarů. Tak přichází na scénu onen jeden ze dvou, vyhlášený hacker Stanley Jobson (Hugh Jackman). Protože měl již v minulosti opletačky se zákonem a jeho jediná dcera Holly byla soudem přiřknuta jeho bývalé ženě, žije mimo společnost a poslední, co by ho napadlo, je nabourávat se do nějakých systémů. Ale přeci jenom se najde něco (někdo), co (kdo) jeho názor změní. Svůdná partnerka Gabriela Ginger (Halle Berryová) mu nabídne, že když on něco udělá pro ně, pak oni, na oplátku, něco udělají pro něj. Třeba mu umožnit žít znovu s Holly. A to je pro Stanleyho zatraceně dobrá motivace.