Část elitní jednotky armády USA je v roce 1993 poslána do somálského Mogadishu, aby se stala součástí mírové operace Spojených národů. Úkolem mise je unést několik vysokých důstojníků somálského diktátora. Jde o součást strategického plánu na potlačení občanské války, která zuří po celé zemi. Ovšem zdánlivě bezpečně naplánovaná mise se obrátí nesprávným směrem. Rangers i veteráni musí bok po boku bojovat proti zdrcující přesile a prchat za nepřátelskými liniemi dokud se záchrannému konvoji nepodaří vyrazit k jejich záchraně. V těžkém boji umírají přátelé, formují se vztahy, chlapci se stávají muži a vojáci se učí jak vypadá skutečná tvář války a hrdinství.
V první části kultovní sci-fi ságy se setkáváme se Sigourney Weaver v roli statečné Ripleyové, která jako jediná z posádky vesmírné lodi Nostromo zůstává naživu v souboji s hrůznou bytostí, jejíž zárodek se dostal na palubu z líhně na neznámé planetě.
První část jedné z nejpopulárnějších ság v historii science fiction představuje americkou herečku Sigourney Weaver jako ženu ocelových nervů, předurčenou k boji proti nepřekonatelné bytosti z vesmíru. Posádka kosmické dopravní lodi Nostromo, která míří z obchodních cest zpět na Zemi, je palubním počítačem předčasně probuzena ze spánku. Pasažéři zjišťují, že loď zachytila jakýsi vzdálený signál. Zanedlouho přistanou na pusté planetě, odkud signál pochází, a objeví havarované kosmické plavidlo, v němž najdou podivnou líheň se spoustou velkých vajec. Při zkoumání jednoho z nich se náhle vylíhne zvláštní tvor a přisaje se jednomu členovi posádky na obličej. Jakékoli pokusy zbavit se ho jsou marné, a tak se výprava, jež poruší bezpečnostní předpisy, vrací i se záhadným tvorem na palubu lodi. Ten po pár hodinách zmizí, ale pak se stane cosi úděsného. Při společné večeři se z rozervaného hrudníku postiženého muže vyklube mimozemský organismus a ztratí se neznámo kam. Začíná boj o přežití, v němž jsou členové posádky postupně likvidováni, a proti vetřelci z vesmíru nakonec stojí už jen samotná Ripleyová. Režisérem slavného sci-fi hororu je Ridley Scott.
Každé dítě zná ten příběh námořníka z Janova, který vyplul hledat novou cestu do Indie a objevil nový svět. Idylický ráj na zemi, oplývající bohatstvím. Dočkal se poct po svém návratu, ale prožil také mnoho útrap a hrůzy. Ať už je předmětem oslavování nebo zatracování, jedno mu nikdo nevezme. Ukázal svým následovníkům cestu a spustil ohromnou lavinu změn. "1492" je fascinujícím a provokujícím příběhem jedné z nejzáhadnějších postav historie. Nezobrazuje pouze Kolumbovu plavbu, ale také období více než dvaceti let jeho života a úporné snahy získat podporu na uskutečnění dávného snu. Zachycuje muže a ženy, kteří ho podporovali či mu stáli v cestě, i útrapy, jimž byl vystaven v pozdějších letech. Je to příběh jednoho z největších dobrodružství posledních pěti set let, které může být přirovnáváno snad jen k dobytí Měsíce. Na rozdíl od Američanů však Kolumbus nevěděl, kde a zda vůbec přistane. A za to mu náleží obdiv.
Celovečerný debut režiséra Martina Scorseseho rozpráva o konzervatívnej morálke v strete s moderným svetom. J.R. je mladý Italoameričan, neveľmi vzdelaný, zato však bystrý. Žije v uzatvorenej komunite "Malého Talianska" v New Yorku a väčšinu voľného času zabíja poflakovaním spolu s kamarátmi z miestneho gangu. Jedného dňa na trajekte spozná dievčinu, ktorá pochádza z odlišného sveta. Študuje na vysokej škole, zaujíma sa o literatúru, žije sama vo vlastnom byte. Hoci zázemie a výchova týchto dvoch mladých ľudí sú si vzdialené, ich sympatie postupne prerastú do lásky. Keď sa však J.R. dozvie, že jeho priateľka už nie je panna, nedokáže sa s tým vyrovnať a vzťah ukončí. Nepomôžu ani vyznania lásky a vysvetlenie, že v minulosti bola znásilnená. J.R., vychovávaný podľa zásad prísnej katolíckej morálky a vedený k úcte voči ideálu ženy-matky a ženy-panny, sa napriek vlastným citom nedokáže zbaviť predsudkov. V jeho svete totiž jestvujú len dva typy dievčat: cnostné panny a budúce matky, s kto
rými sa muži ženia, a štetky, s ktorými si muži občas môžu užiť.
Prvý film jedného z najväčších amerických režisérov predznamenal témy i štýl jeho vyše štyridsaťročnej filmárskej práce. Podobne ako v neskorších dielach Mizerné ulice, Zúriaci býk či Taxikár sa Scorsese v Kto mi to klope na dvere venoval katolíckemu komplexu viny a skrytým vášňam, ktoré ovládajú i ničia jeho hrdinov. Zároveň sa mu podarilo vytvoriť autentický a živý obraz New Yorku šesťdesiatych rokov a verne i zasvätene nahliadnuť do života, mentality a jazyka Italoameričanov.
Travis Bickle je vojenský veterán, který po návratu z Vietnamu trpí nespavostí. Najde si proto práci jako noční taxikář. Během nekonečného popojíždění „špinavými“ ulicemi New Yorku naráží jen na násilí, drogy a prodejný sex. V dlouhodobě traumatizovaném, frustrovaném Travisovi sílí odhodlání k radikálnímu činu. To v osamělém muži nechtěně posílí jak elegantní Betsy, spolupracující na volební kampani senátora Palantinea, tak nezletilá prostitutka Iris.
Portrét boxera Jakea LaMottu, šampióna v strednej váhe, ktorý bol povestný svojou výdržou a odolnosťou v ringu. Film sleduje LaMottove osudy počas dvoch dekád od začiatkov jeho boxerskej kariéry v štyridsiatych rokoch. LaMotta sa preslávil agresívnym štýlom boja a nezlomnou zaťatosťou, vďaka ktorej neraz z posledných síl odolával ranám svojich súperov. Jeho prchký a výbušný temperament mu vyslúžil prezývku Zúriaci býk a doviedol ho nielen k boxerskym výhrám, ale aj k životným prehrám. LaMottu spaľovala žiarlivosť, kvôli ktorej stratil milovanú ženu Vickie i jediného priateľa a spojenca, svojho brata Joeyho. Po ukončení kariéry viedol bar, ale kvôli známosti s neplnoletou dievčinou sa dostal do väzenia a po prepustení skončil ako bavič v nočnom podniku.
Režisér Martin Scorsese nakrútil film podľa LaMottovej vlastnej autobiografie. Z príbehu o vzostupe a páde boxera vyťažil materiál pre ilustráciu svojich obsedantných tém komplexu viny, sebadeštrukcie a problematického vzťahu muža k žen
e. Zúriaceho býka LaMottu zobrazil ako muža neovládateľných vášní, ktorý si zúrivosť vybíja násilím na tých, ktorých najviac miluje, a vykúpenie za svoje viny následne hľadá v ranách utŕžených v ringu.
Robert De Niro kvôli úlohe LaMottu podstúpil intenzívny tréning a neskôr pribral 20 kg. Svoju postavu obdaril nielen animálnou zúrivosťou, ale podarilo sa mu stvárniť aj beznádejnosť boja zúriaceho býka, ktorý musí ísť vždy hlavou proti múru. Za svoj herecký výkon De Niro získal Oscara. Film je povestný bravúrne stvárnenými scénami v ringu, zobrazujúcimi násilnú stránku tvrdého športu. Oscarom bola ocenená aj Scorseseho stála spolupracovníčka, strihačka Thelma Schoonmakerová. Film bol nominovaný na Ceny americkej filmovej akadémie vo viacerých kategóriách a hoci Scorsese cenu za réžiu nezískal, jeho Zúriaci býk je považovaný za najlepší film osemdesiatych rokov a roku 1990 bol zaradený do Národného filmového registra.
Začínajúca speváčka Francine Evansová a excentrický saxofonista Jimmy Doyle sa stretli v deň osláv konca 2. svetovej vojny. Ich láska nabrala od začiatku prudký spád. V atmosfére plnej eufórie a skvelej hudby sa zdá, že nič nie je nemožné. Ale úspech v šoubiznise si vyberá svoju daň aj na láske. Hoci Francine znáša Jimmyho egocentrizmus i rôzne excesy a obdivuje jeho muzikantský talent, on sa nedokáže vyrovnať s jej stúpajúcou slávou. Narodenie dieťaťa je smutným koncom ich vzťahu. Keď sa po rokoch opäť stretnú, môže byť pre oboch už neskoro.
Nostalgický retromuzikál s množstvom skvelých hudobných výstupov a nezabudnuteľnými výkonmi Lizy Minelliovej a Roberta de Nira predstavoval v kariére režiséra Martina Scorseseho pokus nadviazať na úspech predošlého filmu Taxikár v úplne odlišnom a odľahčenejšom žánri. Hoci reakcie kritiky i obecenstva boli zmiešané, New York, New York dnes patrí ku klasickým retrofilmom Nového Hollywoodu sedemdesiatych rokov.
Príbeh malého gangstra Charlieho, ktorý sa snaží prežiť v prostredí mafie a zároveň zápasí s vnútornými démonmi. Charlie vyrástol v newyorskom "Malom Taliansku" a jeho profesionálna dráha mu bola od začiatku predurčená. Pracuje ako výpalník pre strýka, mafiánskeho bossa, ale snaží sa robiť všetko správne a nikomu neublížiť. Hoci mu už ťahá na tridsiatku, žije u rodičov a rešpektuje nepísané zákony svojej komunity. Od detstva sa priatelí s bratrancom Johnny Boyom, problémovým výtržníkom a zlodejom. Johnny Boy kradne skôr zo zábavy ako pre peniaze, je impulzívny a bitkár, neprejavuje úctu k miestnym autoritám a odmieta sa zaradiť. Charlie ho z priateľstva, ale i z lásky k jeho sestre Therese, chráni. Hoci Theresa jeho city opätuje, Charlie sa snaží svoju lásku skrývať. Theresa totiž trpí epilepsiou, kvôli ktorej ju bigotné katolícke prostredie považuje za blázna. Charlieho navyše vo vnútri sužuje komplex viny a pocit, že nech urobí čokoľvek, nedokáže sa očistiť z vlastných hriechov. Hrie
chov, ktoré nemôže nepáchať na mizerných uliciach "Malého Talianska". Hlavné úlohy vnútorne rozorvaného Charlieho a impulzívneho Johnny Boya stvárnili Harvey Keitel a Robert de Niro, dvorní herci režiséra Martina Scorseseho.
Dokument o posledním koncertu skupiny The Band a jejích hostů, jenž je také svědectvím o divokém rockovém životě 70. let.
Na Den díkuvzdání roku 1976 pořádala rocková skupina The Band, jenž doprovázela Boba Dylana, ve Winterlandu v San Francisku svůj koncert na rozloučenou. Rozloučit s touto vlivnou formací se přišli také nejslavnější hudebníci konce 60. a první poloviny 70. let, a tak snímek nepředstavuje pouze strhující dokument o tomto historickém večeru, ale také vyprávění o rocku dané doby. Většinu filmu tvoří záběry z koncertu The Band a jejich hostů, vystupuje zde Eric Clapton, Ringo Starr, Neil Young, Joni Mitchell a mnoho dalších. Vrcholem snímku jsou pak rozhovory se členy skupiny, při nichž můžeme být přímými svědky jejich nekompromisního rockového života, názorů a zážitků. Režisér Martin Scorsese, který je v žánru hudebního dokumentu jako doma (jeho zatím poslední je o Rolling Stones) ukázal své velké filmové umění, když dění na pódiu i mimo něj bez citlivě a zbytečných exhibicí zaznamenal. Jeho režie si prakticky nevšimnete, ale přesto se Poslední valčík hned od svého vzniku stal doslova vzorem, jak správně natočit živý koncert.
Amerického režiséra Martina Scorceseho oslovila kniha natolik, že s nemalými obtížemi prosadil její filmový přepis u společnosti Universal za neuvěřitelně nízkou sumu šest a půl milionů dolarů. Distribuce filmu pak vyvolala nepokoje náboženského rázu a hrozby bombových atentátů na kina. Potíže se projevily nejen v USA, ale i ve světě. Čeští duchovní protestovali proti uvedení snímku v televizi.Poslední pokušení Krista pojednává o duševně rozpolceném člověku, hledajícím životní poslání, což je časté téma Scorseseho hrdinů (Taxikář, Zuřící býk, Alice tu už nebydlí...). Ježíš pochybuje o sobě samém a vzpírá se úkolu, k němuž je předurčen Bohem. Nechce být vyvoleným, a když se rozhodne přece jen naplnit svůj osud, dopustí se řady omylů a chyb. Ani na kříži není bývalý tesař zcela přesvědčen, že zvolil správnou cestu; musí ve snu prožít zbytek života jako obyčejný člověk, aby se s konečnou platností přesvědčil, že je a že chce být Mesiášem. Navíc pochopí, že sebeobětování bude mít smysl, jen pokud bude dobrovolné.Představitel Ježíše Willem Dafoe dokonale vystihl rozporuplnost postavy: jeho tvář se přízemně rozkošnicky usmívá a vzápětí má mystický výraz, bojovné chování se střídá s křehkou, takřka dětskou zranitelností a bezbranností. Z postavy tryská nadpozemská síla a hned ji obcházejí mdloby z vyčerpání.Scorseseho snímek skutečně může provokovat věřící, je však neobyčejně působivým a obohacujícím dílem.