Milencům Patty a Drakeovi se podařilo splnit jejich velký sen. Společně si koupí na úvěr polorozpadlý viktoriánský dům v poklidné čtvrti Pacific Heights. Aby mohli lépe splatit dluh bance, začnou větší část opraveného domu pronajímat. Jedním z nových obyvatelů domu se tak stává vždy elegantně oblečený a důvěryhodně vyhlížející Carter Hayes. Patty s Drakem ale brzy zjistí, že nezaplatil slíbenou část nájmu předem. A než se oba vzpamatují z prvního šoku, změní se Carter v rafinovaného sadistu, který jim v jejich vlastním domě udělá ze života pravé peklo...
Abbie, zklamaná svými předchozými známostmi, se zaptlete se svým homosexoálním přítelem. A jelikož její biologické hodiny tikají, nezbývá jí než udělat příští správnou věc...
Slavné americké filmové drama režiséra Johna Schlesingera. Film obdržel v roce 1970 Oscary v kategorii nejlepší film, nejlepší režie a scénář. Deziluzivní pohled anglického režiséra na New York jako místo příkrých sociálních protikladů, zklamaných snů a nadějí naivního venkovského kluka z Dalekého západu, salónního kovboje Joe Bucka (Jon Voight). Příběh dvou přátel, které náhoda svede dohromady a které město vyvrhne jako nepotřebné na smetiště lidských osudů, obohatil vynikajícím výkonem také Dustin Hofman v roli chromého tuberkulózního ztroskotance.
Premiérové prolomení oscarové bariéry i pro snímky mládeži nepřístupné (v roce 1970 získal Půlnoční kovboj ze sedmi nominací nakonec tři sošky) zůstane pro Schlesingerův snímek patrně navždy tou nejhlubší brázdou v oficiálních kronikách filmu. Pro okruh tehdy začínajících filmařů mělo zase dílo natolik inspirativní náboj, že se pro Půlnočního kovboje vžilo neskromné označení bible nezávislého filmu. Příběh naivního playboye Joea (teprve třetí role Jona Voighta), který živen přesvědčením o své atraktivnosti pro newyorské solventní paničky opustí zaplivaný texaský bar, aby se mu velkoměsto nakonec odvděčilo zvláštním přátelstvím s dalším životním ztroskotancem (Dustin Hoffman), je obvykle čten jako deziluzivní procitnutí z amerického snu.Do filmu se navíc obtiskla nálada konce šedesátých let, kdy pozvolné skomírání představy o realizovatelné (a zároveň udržitelné řečeno dnešním slovníkem) alternativě vůči stávajícímu establishmentu kopírovala rok od roku stále větší frustrace z blamáže ve Vietnamu. Kombinace pohledu cizince zvenčí (pro Angličana Schlesingera to byla první zámořská filmová zkušenost) s časovým protnutím vzrušivou atmosférou (rok 1969; ani předčasné varování, ani skeptický plakátek s nostalgickým pohledem zpět) nakonec vyústila do jiskřivých obrazů bez sklonu podléhat dobové patině.Napájen iluzemi snad z úplně jiných časů, musí Joe Buck po příjezdu do New Yorku působit jako nemístný anachronismus; stejně tak působí jeho kovbojský obleček, ve kterém loví na rušných křižovatkách dámy ve středních letech. Jeho představy o živnosti gigola nabourá hned první zakázka, která končí scénou, ve které Joe nakonec dává zdrcené ženě deset dolarů na taxi. Krize donutí kovboje i k dočasné změně orientace (mladý chlapec v pornokině) a zároveň se setkává se zmrzačeným zlodějíčkem Ratsem klasický model až do očí bijící nesourodosti dvojice, která je i přes vzájemné trable snoubena pevným poutem, tu zafungoval s čistou průzračností. Bezvýchodnost útěků z reality viděné dennodenně na ulicích ilustruje jak halucinogenní večírek hippie komunity (končící v podivné závrati nad nekontrolovanou haluzí), tak pomatenost cirkusovým překroucením víry (kdy je Joe donucen blouznícím fanatikem k modlitbě před blikající plastovou soškou Krista ukrytou v šatníku jeho bytu). Ratsův rozkládající se příbytek je protipólem světa, ze kterého Joe dostane dlouho očekávanou nabídku právě ve chvíli, kdy drogami a postupující TBC ničený Ratso vycítí poslední šanci splnit si své dlouholeté přání: okrádat boháče na Floridě. Cesta za americkým snem pak končí na zadním sedadle autobusu.
Dustin Hoffman v roli studenta, který se nevědomky připlete do smrtící hry, kterou rozehrál nepolapitelný válečný zločinec. Laurence Olivier v roli sadistického katana, který jde tvrdě za svým cílem, jímž je zásilka drahocenných diamantů.
Vic a Ingrid jsou spolupracovníci v jedné anglické firmě a mají spolu milostný poměr. Když Ingrid otěhotní a vezmou se, musejí žít v téměř nesnesitelných poměrech v domě Ingridiny matky. To je však pouze začátek jejich potíží. Tvrdá realita je pro jejich vztah těžkou zkouškou.
John Schlesinger, jenž se proslavil Půlnočním kovbojem a Maratóncem, debutoval filmem, který není tak divácky vděčný jako jeho následující Billy lhář, ale i přes svou předvídatelnost dokáže strhnout mistrnou režií a hereckými výkony. Tento černobílý, po formální stránce skromný film, je považován za jedno z nejzdařilejších děl proudu "free cinema". Snímek vychází z britského sociálního realismu 60. let, kterému nechyběla nadsázka a ironie. Vážná témata jsou odlehčena typickým ostrovním smyslem pro humor a vyznění filmu je stále aktuální. Alan Bates - představitel Vica, se stal jedním z nejvyhledávanějších herců charakterních rolí.
Karen McCannová si čekání v dopravní zácpě zkrátila telefonickým rozhovorem se svou dcerou, když vtom do domu vrazil záhadný útočník a dceru zabil! Absolutní hrůze však zdaleka není konec - policie sice vraha dopadla, ale díky procedurální chybě musela pustit na svobodu. A s tím se Karen nehodlá smířit!
Hollywood, město snů, se mění v děsivou noční můru v adaptaci legendárního románu Nathanaela Westa. Mladý nadějný režisér se zamiluje do začínající herečky a chce z ní udělat hvězdu. Čím blíže ji poznává, tím horší je pro něho přihlížet jejímu soužití s otcem alkoholikem ve společnosti náboženských fanatiků…
Citová rozpolcenost a vlastní slabost ji dovedly až na okraj hluboké propasti. Držitelka Oscara Julie Christie v příběhu londýnské hvězdičky Diany Scott - ženy, jež hodlala přijímat více, než sama dokázala unést.Dianu už dále nebaví život s jejím stále ještě příliš nevyzrálým manželem. Seznámení s úspěšným televizním žurnalistou Robertem (Dirk Bogarde) jí otevře oči, románek s vlivným producentem Milesem (Laurence Harvey) jí zajistí kontakty a práci filmové herečky. Diana však nebojuje se svou vzrůstající popularitou, místo toho svádí tvrdý boj sama se sebou. Mladá a pohledná bezskrupulózní žena si užívá života plnými doušky a nemyslí při tom na zadní vrátka. Ztrácí tím nejen konzervativního Roberta, ale i silně promiskuitního Milese, který jí ve všem oplácí stejnou mincí. Diana vnitřně toužící po silném rodinném zázemí ze zoufalství nad vlastní osamoceností přijímá nabídku stárnoucího italského prince a stává se jeho chotí. Ani nová velká rodina jí však nepřináší kýženou spásu.
Dvacetiletá Flora Postová (Kate Beckinsale) přijala pozvání své sestřenice Judith (Eileen Atkins) k pobytu na venkovském statku rodiny Starkadderů, aby tuto svéráznou rodinu postupem času změnila k lepšímu. Služku zasvětí do tajů antikoncepce nebo např. místnímu kazateli v "kostele Třesoucích se bratří" poradí, aby jel rozšiřovat svá učení do světa v dodávce od Forda.
Billy Fisher (Tom Courtenay) je povaleč a snílek. Pracuje sice v pohřebním ústavu, kam pravidelně přichází s notnou dávkou zpoždění, žije však ve svém vlastním světě - ve světě fantazie, ve kterém je absolutistickým vládcem a vůdcem, za nímž jdou s nadšením davy. Jeho skutečný život je pravým opakem jeho snových výletů. Rád by se stal scénáristou a pracoval pro věhlasného komika Boona, není však schopen pro svůj cíl nic udělat. Jeho rozpolcená osobnost se zmítá mezi touhou splnit si svůj sen a strachem z téhož. Proto lže nejen svému okolí, ale především sám sobě.