Film Bažiny online
Lovec nájde utečenca, ktorý žije so svojou dcérou v bažinách. Zamiluje sa do nej a prehovorí utečenca na návrat do mesta...
Lovec nájde utečenca, ktorý žije so svojou dcérou v bažinách. Zamiluje sa do nej a prehovorí utečenca na návrat do mesta...
Tímto filmem se režisér Jean Renoir rozhodl upozornit na přetvářku a snobství dobové francouzské společnosti. Sám Renoir si dokonce zahrál jednu z postav. Při premiéře se ovšem film nesetkal s žádným vřelým přijetím, dalo by se spíše mluvit o kasovním propadáku a přes všechny nesporné klady filmu byl dokonce vládou zakázán. Děj se odehrává z převážné většiny na venkovském zámečku zbohatlíka z vyšší společenské vrstvy. Na zámek je pozvána smetánka, která si zde všemožně snaží ještě vylepšit své společenské postavení, jenže v podstatě se tak zabývají svými směšnými rituály a snaží se zamaskovat své chyby až situace začne být neúnosná a vše musí dříve či později "prasknout" a pravidla hry vyplavou na povrch. Film se vyznačuje neustále se pohybující kamerou a dalšími na svou dobu nadčasovými záběry.
Oddíl pěti set dobrovolníků z Marseille táhne do Paříže, aby tam bránil revoluci v rozhodném boji proti hroutící se monarchii krále Ludvíka XVII. (Pierr Renoir) a Marie Antoinetty (Lise Delamareová). Píseň dobrovolníků z jižní Francie Marseillaisa se stala uznávanou hymnou revolucionářů. Útok na Tuilerie skončí vítězstvím lidu, král je sesazen a jak už všichni dobře z hodin dějepisu víme, Francie je prohlášena republikou. Film vznikl pod záštitou odborového svazu CGT, který také dodal mnoho neplacených statistů. Novinkou pak byla úhrada výrobních nákladů ve výšši 5 miliónů franků vydáním podílových listů.
Čoskoro po smrti svojej prvej ženy (ktorej veno bolo nepostačujúce) sa Charles Bovary (Pierre Renoir), vidiecky lekár v Normandii, ožení s Emmou Rouaultovou (Valentine Tessier). Emma je veľmi bohatá v každom zmysle. V jej novom domove sa Emma dostáva do konfliktu so svojou svokrou (Alice Tissot), s manželovým nezáujmom o spoločenské akcie a celkovo je nespokojná. Preto sa ukazuje ako ľahký cieľ pre záletníka Rodolpha (Fernand Fabre). Po ňom nasledujú ďalší milenci... A vo vzduchu visí tragédia...
Dva francoužští důstojníci, kapitán de Boieldieu (Pierre Fresnay) a poručík Maréchal (Jean Gabin), jsou sestřeleni nad bojovou linií nepřítele a posláni do zajateckého tábora. Tam díky vzájemnému porozumění s ostatními vězni pomáhají budovat tajný podzemní východ. Osud je k nim však nemilosrdný. Den před plánovaným útěkem dochází k přesunu zajatců. Hlavní myšlenkou Renoirova snímku je víra v dorozumění lidí různých národů, ras a vyznání.
Potom čo Virginii zomrie jej otec a strýko prepije celé dedičstvo, dievča zostáva opustené. Odchádza od násilníckeho strýka a pridáva sa k cigánom, no roztržky medzi mladým cigánom - zlodejom a domácimi sedliakmi ju prinútia znova utekať. Zachráni ju mladík Raynal, ktorý sa do nej zamiluje, no je príliš nesmelý vyznať jej lásku...
Vlivná polská princezna Elena (Ingrid Bermanová), která žije v Paříži těsně před první světovou válkou, se stává cílem chtíče člena radikální strany, generála Françoise Rollana (Jean Marais). Ona sama ale miluje Henriho (Mel Ferrer), mladého cynika. Když Henri zjistí, že generál je zamilovaný do Eleny, obětuje své city kariéře a politickým ambicím.
Profesor Etienne Alexis je vědec podporující umělé oplodnění pro sociální zlepšení a terapii na odstranění vášně. Jeho zámožná rodina, vlastnící chemické podniky, je ztuhlá, intelektuální a sterilní. Při jednom výletu do přírody však Alexis podléhá svodům krásné vesničanky. Zvítězí příroda nad vědou?
Tato méně známá satirická komedie nezapře Renoirův rukopis stejně jako jeho vztah k přírodě.
Amédée Lange je úředníkem ve vydavatelství, které vede bezohledný šéf Batala. Lange ve volném čase píše dobrodružné příběhy, které Batala začne vydávat pod cizím jménem, aby dostál svým smluvním závazkům a splatil dluhy. Batala je následně zavražděn a zatímco jeho zaměstnanci pokračují v práci, Lange s přítelkyní Valentine odjíždí na venkov k belgickým hranicím.
Film ZLOČIN PANA LANGA natočil slavný režisér Jean Renoir podle vlastního scénáře, na němž se podílel neméně slavný Jacques Prévert. Ve filmu není ani tak podstatný samotný příběh, jako spíše vykreslení soudobé atmosféry Francie a rozdílů mezi různými sociálními třídami. Díky tomu se film zařadil mezi nejvýznamnější díla francouzské meziválečné kinematografie. Film se natáčel v průběhu října a listopadu 1935, exteriéry byly pořízeny v městečku Treport v Normandii. Francouzská premiéra proběhla 24. ledna 1936.