Filmy online ke shlédnutí zdarma

Druhá sbírka Madonniných nejlepších videoklipů z let 1993 až 1999. Co klip, to jiné téma, to jiný hudební styl, to jiný účes, jiný make-up, jiná image.Seznam videoklipů:1. Bad Girl2. Fever3. Rain4. Secret5. Take A Bow6. Bedtime Story7. Human Nature8. Love Don't Live Here Anymore9. Frozen10. Ray Of Light11. Drowned World/Substitute For Love12. The Power Of Good-Bye13. Nothing Really Matters14. Beautiful Stranger

Dvě videokazety (na DVD zatím nevyšlo, možná v roce 2007) z roku 1997 označované jako Halo 12, tedy 12. oficiální nahrávka americké skupiny Nine inch nails. První zachycuje kompletní videoklipovou tvorbu NIN - od roku 1989 (klip Down in it) až do roku 1997 (klip Perfect drug). Druhá kazeta obsahuje především záznamy z několika turné z 90.let - ze zákulisí,z koncertů, rozhovory apod. Mezi zajímavosti patří např. duet předáka NIN Trenta Reznora a Davida Bowieho v písni Hurt, účast mladého Marilyna Mansona či několik záběrů z ČR.

Kouzelný příběh podle Puškina. Režisér Alexandr Ptuško se tentokrát nechal inspirovat básní "Pohádka o caru Saltánovi, o jeho synu, slavném a mohutném bohatýru Gvidonu Saltánoviči a o čarokrásné carevně Labuti" z pera slavného spisovatele A. S. Puškina a natočil podle ní další ze svých pohádek. V jejím centru stojí car Saltán, který si právě hledá nevěstu. Poslouchá potají rozhovor tří krasavic a vybere si tu, která jej miluje a chce mu porodit syna a dědice. Koná se svatba a brzy je na světě i vytoužený syn. Ale závistivé sestry zařídí, aby bylo dítě i carevna uneseny a hozeny v sudu do moře. Vlny je donesou až na tajuplný ostrov Bujan. Ze syna se brzy stane pohledný mladík a díky nadpřirozeným silám se snaží přilákat otce do svého nového domova. Ten se mezitím dostal pod vládu zlých čarodějnic a bude ještě dlouho trvat, než pochopí, kde se skrývá jeho štěstí.

Ruská pohádka zfilmovaná na motivy ruských bylin. Vypráví o bohatýru Sadkovi, který se vydává do cizích zemí hledat štěstí. Po dobrodružných příhodách se mu podaří získat Fénixe, ptáka Štěstí, ale pozná, že to není štěstí, které slíbil přinést svému lidu. Na zpáteční cestě překvapí jeho výpravu mořská bouře a Sadko musí sestoupit do mořské říše. Odtamtud se mu pomocí dcery mořského cara podaří uprchnout. Když jeho lid oslavuje jeho návrat, Sadko přizná, že štěstí je nutno hledat v rodné zemi.

Knížecí dcera Ludmila je krátce po své svatbě s vyvoleným bohatýrem Ruslanem unesena zlým Černomorem. Ruslan a dva odmítnutí nápadníci Farlaf a Ratmirov se vydávají Ludmilu hledat, neboť její otec jí přislíbí tomu kdo ji přivede zpět. Na své pouti se Ruslan setkává s moudrým starcem Finem, jež mu vypravuje svůj příběh lásky ke krásné Naině. Ta jej stále odmítala, a tak vznítil v jejím srdci lásku za pomoci temných kouzel. Naina se však proměnila v šerednou stařenu. Tuto zkoušku Finova láska nevydržela a Nainu odmítl. Od té doby se mu Naina mstí. Ruslan je nucen zdolat různé nástrahy a utkat se s ukrutným Černomorem, aby Ludmilu zachránil. Nakonec se mu to díky Finovu kouzelnému prstenu, kterým se spící Ludmily dotkne, podaří.

Klasická ruská pohádka o zkoušce lásky a oddanosti se v roce 1946 natáčela v Praze na Barrandově, protože moskevské filmové ateliéry byly po válce ještě zničené. Poutavý příběh byl mimo jiné oceněn na festivalu v Cannes. Snímek, který natočil mistr ruských pohádek Alexandr Ptuško, vypráví o lásce Kateřiny a Danila. Danila je brusič a je zaujat myšlenkou vytvořit malachitovou vázu, která by byla jako živá. Nemůže toho však dosáhnout. Proto touží po kamenném kvítku, který by jeho dílo oživil. Náhle se Danilovi zjeví Paní Měděné hory, která ho přivede do svého království. Nadšen z toho, že právě zdě objevil vysněný kamenný kvítek, nechá se zlou vílou zlákat do služby. Brzy je však proměněn v kámen a jediný, kdo ho může osvobodit, je oddaná dívka Kateřina.

Film na motivy dávné ruské báje o udatném bohatýru Iljovi Muromcovi, který uchránil ruskou zem před Tatary. Tatarský nátlak v zemi roste. Teprve když je téměř celá země vydána na pospas Tatarům, rozpomene se kníže Vladimír na Ilju Muromce a žádá ho o pomoc. V rozhodující bitvě zachrání Ilja nejen město Kyjev, ale také celou ruskou zem a Tataři jsou poraženi. Nakonec se statečný bohatýr po letech setkává s ženou Vasilisou a synem Sokolíkem, kteří byli celou tu dobu drženi v zajetí.

Třetí velký mezinárodní úspěch, korunovaný mimo jiné cenou Mezinárodní federace filmových kritiků pro nejlepší film roku, či fantastickým úspěchem a pěticenovou žní na filmovém festivalu v Benátkách, zaznamenal uznávaný íránský režisér Jafar Panahi v roce 2000 s koprodukčním snímkem Kruh. A stejně jako v případě pozdějšího filmu Offside se Panahi rozhodl v Kruhu soustředit na problematiku potlačování ženských práv v rodné zemi. V případě tohoto snímku jsou hlavní hrdinky z teheránských ulic, sedm žen, z nichž každá se nějakým způsobem dostává do střetu s oficiálními úřady. Tři z nich jsou právě na útěku z vězení, další je pak prostitutka, ale nechybí ani čerstvá matka Solmaz, jež se právě dozvěděla, že namísto očekávaného chlapce přivedla na svět holčičku, a bojí se reakce ze strany prudérního manžela a jeho rodiny. Všechny tyto ženy nechtějí nic jiného než normální život, ale všechny postupně zjišťují, že ve světě, kde vládnou jen absurdní rozkazy a nařízení, se svobody nikdy nedočkají.

Tento film získal v Cannes zlatou kameru a poté obletěl snad všechny festivaly. Na příběhu děvčátka, jež v den oslav Nového roku vymámí na mamince peníze na nákup zlaté rybky, ale cestou do obchodu je ztratí, je podepsán jako scénárista slavný Abbas Kiarostami. Jeho vliv se odráží i na rukopisu režiséra Jafara Panahiho, který byl ostatně nějakou dobu jeho asistentem. Film, který je takříkajíc o ničem: jedinou hádankou je, zda malá Razieh dostane své peníze ze škvíry, kam zapadly, do té doby, než krám s rybkami zavře. Ale kolik postřehů o městě, o životním stylu jeho obyvatel, o jejich lidské podstatě se vyjevuje v řadě setkání malé protagonistky, kolik poetického půvabu má tenhle malý velký film, který by u nás pochopitelně v kinech naprosto propadl?

Snímek íránského režiséra Jafara Panahiho využívá tradiční vyprávěcí schéma (cesta někam, odněkud, v kruhu, v tomto případě městem), při níž se hrdina či hrdinové setkávají s různými dalšími lidmi současného Íránu. Tentokrát jde o příběh malé holčičky, která se rozhodne jít sama domů ze školy, ale nezná cestu. Bloudí proto ulicemi, potkává různé lidi, objevuje současný svět íránského velkoměsta. Abychom v polovině filmu zjistili, že jsme sledovali film ve filmu a holčička - vlastně herečka - se rozhodne opustit štáb a sama na vlastní pěst projít město. Štáb ji zpovzdálí stejně sleduje a natáčí její nová, autentická setkání.