Filmy online ke shlédnutí zdarma

V ženské věznici se s příchodem nové skupiny trestankyň, mezi nimiž jsou i ty odsouzené za závažné zločiny na mnoho let, začíná měnit stávající systém vztahů. Přestává fungovat dosavadní způsob uznávání nadřízenosti a podřízenosti. Začíná se intrikovat, podezřívat a hlavně bojovat o post vůdkyně. Stará přátelství zanikají a nová ne a ne vzniknout.

Příběh nerovné lásky se odehrává na jaře 1968, v době studentských bouří. Středoškolská profesorka Daniele prožívá milostný vztah s jedním ze svých studentů, Gérardem. Gérardovi rodiče podají na profesorku žalobu za znásilnění a oba milenci jsou vystaveni veřejnému pranýřování. Daniele je odsouzena k jednomu roku vězení a poté se vrací do Rouenu, nešťastně zamilovaný Gérard ale mezitím spěje ke svému tragickému konci. Režisér André Cayatte dával svou tvorbou dlouhodobě najevo odpor k francouzskému justičnímu systému, což je dobře znát i na tomto filmu. Při psaní scénáře vycházel Cayatte údajně ze skutečného případu (sám byl bývalým právníkem). Dobová kritika film přijala jako hodnotné psychologické drama, ale zároveň mírně skepticky komentovala zjevné sympatie ke studentům a učitelům v době, kdy ještě nebyly zcela uklidněné emoce rozvášněné dramatickým jarem 1968. Film byl nominován na Zlatý glóbus v USA a získal Velkou cenu francouzské kinematografie. Film UMŘÍT NA LÁSKU (Mourir d'aimer) byl jedním z nejúspěšnějších titulů sedmdesátých let a v kinech jej vidělo bezmála šest miliónů diváků.

Organizovaná banda rozhodnutá přepadnout transport peněz vymyslí zástěrku pro odlákání pozornosti policie. Využije k tomu tři teenagery z okraje společnosti, včetně Nathalie Dufourové, která je postřelena a na následky zemře. Její matka Jean (Annie Girardot) se s tím odmítá smířit a rozhodne se pomstít smrt své dcery.

Miestny lekár kandiduje na post starostu. Chcú mu to znemožniť kompromitovaním manželky tak, že rozošlú po meste fotomontáž orgií na ktorých sa mala vraj zúčastniť.

Ivan pracuje v továrně, ale po zranění musí své zaměstnání opustit. Hledá si novou práci, ale nemá úspěch. Docházejí mu peníze, a když si chce v kavárně na dluh koupit cigarety, modré Gauloisky, seznámí se servírkou Jeanne, s níž naváže milostný vztah. Nakonec se vezmou a Jeanne čeká dítě. Ivan se v té době ve vzpomínkách vrací do svého dětství poznamenaného neurotickou matkou. Michel Cournot, dosud spíše známý jako filmový a divadelní kritik, se výjimečně koncem 60. let pustil do filmové režie, přičemž k filmu LES GAULOISES BLEUES si napsal sám i scénář. Vzniku filmu pomohla navázaná spolupráce se slavným režisérem Claude Lelouchem, který film produkoval. Melodramatický příběh navazoval na tvorbu francouzské nové vlny, ale přes účast Annie Girardot se očekávaný úspěch nekonal. Film měl premiéru 28. května 1968, ale v době tehdejších dramatických událostí ve Francii prošel kiny bez většího zájmu. Byl nominován do soutěžního klání na festivalu v Cannes, ale právě kvůli studentským bouřím byl tento ročník festivalu zrušen.

Tento film v několika povídkách sarkasticky popisuje italské rodinné právo, kdy by měl být v Itálii povolen rozvod v určitých mimořádných případech. V jedné povídce se vrací muž po dvaceti letech z ciziny, mezitím se jeho manželka stala jeptiškou a on se nemůže rozvést, další povídka vypráví o ženě, jejíž muž dostal doživotní trest a zákon jí neumožňuje rozluku manželství.

Jean-Philippe se třemi přáteli přijíždí z Alžírska do Paříže. Jsou mladí, nadšení, plni ideálů a jižního temperamentu. Hodlají si užívat života v jarních ulicích Paříže a spoléhají na finanční pomoc otce jednoho z nich, který vlastní luxusní restauraci. Jean-Philippe se setkává s osudovou ženou, bohatou a rozvedenou Sandrou. Jejich vztah provázejí další komplikace a cesta do Cannes... Komedie DÉCLIC ET DES CLAQUES (Spoušť a pohlavky) vznikla v režii Philippe Claira, který byl také spoluautorem scénáře a zahrál si i jednu z hlavních rolí. Očekávaný úspěch filmu byl založen na participaci stoupající hvězdy Annie Girardot, nicméně v dobové konkurenci dodnes slavných filmů se tato veselohra příliš neujala. Natáčení probíhalo od dubna do října 1964 a premiéra proběhla 5. března 1965. Do francouzských kin přilákal film jen něco málo přes 600.000 diváků.

Ošklivost jako ziskový podnikatelský záměr! Tulák najde svoji zlatou žílu v kuchyni jednoho kláštera, objevuje tam dívku krásné postavy, ale neskutečně zarostlou. Po celá staletí se lidé bavili pohledem na zmrzačené děti i podivné dospělé. Show se zrůdičkami táhne publikum. Tak si tulák založí výnosný obchod, vezme si zarostlou dívku za ženu a platícím divákům otevírá dveře s nápisem „vousatá žena“.

Tak je tu máme obě. Mladičkou Isabelle Huppert a již vyzrálou, skvělou Annie Girardot. Obě se sešly ve více filmech, naposledy ve skvělé Hanekeho Pianistce. Doktorka Gaillandová (A. Girardot) si užívá života a stejně tak nechává žít své dvě děti i manžela. Jako primářka v nemocnici má spoustu práce a nasazené tempo - milenec, práce i rodinné starosti - už nestíhá, jako zamlada. Kvůli zdravotním potížím se nechává vyšetřit ve své nemocnici inkognito a stanovená diagnóza je hrozivá - rakovina plic. Bilancování dosavadního způsobu života, jakož i zápas se zákeřnou nemocí je skvělá herecká příležitost a Annie Girardot nám opět předvádí, že hrát umí náramně. Vynikající film nepodlehl ani času ani změnám vkusu a je stále silným psychologickým dramatem dnešní doby.

Obyčajný večer zo života obyčajného muža môže mať neobyčajný záver. Glauco pracuje ako inžinier v zbrojnom priemysle. Jeho najnovší vynález - plynová maska chrániaca pred toxickým plynom - práve úspešne obstála v testoch. Po náročnom dni v továrni sa vracia domov. Jeho ženu sužuje neznesiteľná migréna a preto musí večer stráviť sám. Nemá chuť na jedlo, ktoré mu uvarila slúžka Sabina a tak sa rozhodne, že si pripraví nejakú mäsovú pochúťku. Pri práci v kuchyni sa mu do rúk náhodne dostane predmet zabalený v novinách. Sú to staré denníky Chicago Daily Tribune a Il Messaggero z roku 1934. Glauco si v oboch so záujmom prečíta správu o smrti Dillingera, nechvalne známeho gangstra, ktorý bol postrachom celej Ameriky. Kuriózny je aj obsah balíčka, ktorý ukrýva starý revolver. S vášňou technického inžiniera ho Glauco rozmontuje, namaže, zloží a... večer sa môže začať. Film Dillinger je mŕtvy predstavuje významný medzník v tvorbe talianskeho režiséra Marca Ferreriho. Hoci už svojimi prvými filmami narúšal filmové i spoločenské konvencie, až týmto podobenstvom o anarchistickej vzbure proti vyprázdnenosti existencie moderného človeka spečatil svoju orientáciu na provokatívne spoločenské alegórie, plné surreálnych fantázií, čierneho humoru a absurdných situácií.