Příběh začíná za druhé světové války na francouzském venkově. Berthe je chudá dívka, která má milostný poměr s Hectorem, synem bohatých majitelů místní továrny. Hectorovi rodiče se snaží jejich vztah ukončit i za cenu toho, že Berthe musí uplácet. Během let se bohatí podnikatelé dostanou do svízelné finanční situace, zatímco postavení Berthe se výrazně zlepšuje...
Druhý celovečerní film slavného francouzského režiséra Andrého Téchiné začíná jako průměrné melodrama z francouzského venkova, postupem vývoje děje se ale mění ve zvláštní kombinaci dramatu a černé komedie. Film je sondou do proměny francouzské společnosti od německé okupace do současnosti, přičemž postavy jsou podružné, stěžejním prvkem je zde továrna, na jejíchž osudech se promítá úpadek bohatých podnikatelů a naopak vzestup středostavovských vrstev. André Téchiné měl sice již renomé mezi francouzskými filmaři, ale teprve tímto filmem se výrazně prosadil a teprve po Vzpomínkách na Francii byl do distribuce uveden i jeho první film, starý již pět let, který se však při svém prvním uvedení v roce 1969 setkal s negativními reakcemi. Vzpomínky na Francii se natáčely v režisérově rodišti ve francouzských Pyrenejích a jejich úspěchu napomohlo angažování hvězdné Jeanne Moreau, která zde prokázala schopnost komediální polohy. Francouzská premiéra filmu proběhla v září 1975.
Total, mladý bankovní úředník, dá výpověď v zaměstnání, protože opovrhuje penězi. Svou nenávist vůči bohatství se rozhodne demonstrovat na bohatém řezníkovi, kterého začne terorizovat. Začne mu krást věci. Nejprve jen maličkosti: klobouk, nůž; posléze si však přivlastní i jeho ženu. Řezník si chce Totala koupit, nabízí mu velkou sumu peněz, ten však odmítá. Řezník, unavený z věčného terorizovaní, vidí, že nemá jinou možnost než Totala zabít... Film mapuje historii perzekuce italské levice.
Uvidíme místy překvapivý příběh chlapce, který vyrůstá v duchovně dosti omezené rodině kdesi na montrealském předměstí v činžáku pramálo vábném. Režisér Jean-Claude Lauzon důsledně používá komentáře, jímž chlapec glosuje události i pocity, ale svým stylem odpovídá spíše dospělému, stejně jako hlasem, který nepatří chlapci, nýbrž staříkovi, který vybírá zajímavé věci z odpadu - chlapec tam totiž odhazuje i listy svého deníku (ne zcela vysvětlitelně). (LFŠ 2006)
Françoise (Daniele Gaubert) je ve dne přitažlivá mladá dáma, zatímco v noci využívá své schopnosti bývalé cirkusové hvězdy a stává se z ní neohrožená vlčice - zlodějka vzácných šperků v přiléhavé kožené kombinéze, pro niž neexistuje žádná překážka. V jejím rajónu se ale objevuje konkurence - muž jménem Bruno (Michel Duchaussoy), také odborník na vloupání.
Doktor Soltier, kterého už začíná psychicky zmáhat práce v nemocnici a proto hledá úlevu v alkoholu, má případ, kdy mu přivezou mladíka, který se smrtelně zranil na motorce. Zatímco motorkář umírá, je tady šance pro dalšího pacienta, který nutně potřebuje jeho ledvinu. Soltier však musí žádat o souhlas matku syna, kterému už není pomoci a jelikož se s ní zná osobně, má před sebou těžké dilema.
Jean Gabin v roli venkovského statkáře, který vzal spravedlnost do vlastních rukou. Francouzsko- italský thriller (1970). - Francouzsko-italský snímek režiséra a scenáristy Pierra Granier-Deferrea z roku 1970 připomene Jeana Gabina (vl. jménem Jean-Alexis Moncorge 1904-1976) v období jeho nejvyzrálejšího herectví, kdy měl již za sebou desítky slavných rolí včetně Jeana Valjeana či slavného komisaře Maigreta. Po dobu své 20 let dlouhé herecké kariéry natočil Jean Gabin téměř půl stovky filmů.
Postava starého patriarchálního farmáře Augustea Maroilleuera, kterou ztvárňuje v tomto kriminálně laděném thrilleru, je Jeanu Gabinovi doslova "ušita" na tělo. Jeho hrdina je despotickým, ale svým způsobem spravedlivým vládcem své půdy v tradiční farmářské rodině v Normandii, ve které společně hospodaří dvě dcery i jejich manželé. Ve chvíli, kdy Auguste zjistí, že jeho vnuk Henri je zapleten do nebezpečného obchodu s pašeráky drog a že jeho farma se dokonce stala úkrytem pro ilegální látky, neváhá vzít spravedlnost do svých rukou. Když je však prolita krev, nebezpečná hra se mění v nevyhlášenou krutou válku bez zákona a pravidel.
Mladá dívka Marie žije se svou matkou v chudém dřevěném stavení na pokraji puritánsky uzavřeného společenství malého městečka. Marie je přehlížena jako nemanželské dítě, zaměstnavatel ji zneužívá a lidé se jí posmívají. Když Mariina matka zahyne při autonehodě, dívka vezme osud do vlastních rukou. Svou sexuální vyzývavostí a milostnými avantýrami s muži nejen nabourává četné rodinné vztahy, ale jako placená milenka místní honorace se brzy stává velmi bohatou. Maloměstská společnost se ji snaží vypudit ze svého středu, Marie se ale nevzdává...
Film PIRÁTOVA SNOUBENKA je dílem režisérky argentinského původu Nelly Kaplan a patří k významným počinům francouzské kinematografie, který nejen reflektuje sociální a politické změny v tehdejší společnosti, ale také zdůrazňuje feministický prvek ovlivňující vztahy na přelomu 60. a 70. let. Ve své podstatě se jedná o drama s důrazem na sociální kritiku, ale obsahuje v sobě i komediální prvky. V hlavní roli excelovala Bernadette Lafont, pohybující se v typově podobných postavách již od počátků francouzské nové vlny a kritici považují tuto kreaci za nejlepší v její kariéře. Ve Francii měl film premiéru 3. prosince 1969.
Claudia Marchetti se po patnácti letech vrací do Tangeru, nikým nepoznána, aby vyrovnala účty za smrt své rodiny...
„Láska je neskrotný pták, kterého nikdo nedokáže ochočit. Marně ho budeš volat, když se odmítá přispůsobit. Nemají smysl prosby ani vyhrůžky ... Láska je dítě cigánskeho života, vysmívá se pravidlům. Budu tě milovat i když ty mně ne. A když tě miluji, měj se na pozoru! ... Ten pták, co jsi myslel, že ho nalákáš, zamával křídly a odletěl.“ (Habanera z opery Carmen)Španielsky vojak Don José obetuje všetko kvôli vášnivému zväzku s andalúzskou cigánkou Carmen a aj napriek tomu, že jej vrtkavá láska po čase vyprchá, stáva sa dezertérom a sprevádza ju. Temperamentná cigánka si dokáže podmaniť svojím spevom a tancom nielen Dona Josého, ale aj matadora Escamilia a ďalší zástup ctiteľov. Zvodná no prelietavá Carmen, pre ktorú je svätá prirodzenosť a voľnosť, volí radšej smrť ako pripútanie sa k jednému jedinému mužovi...
Naši přátelé budou v tomto filmu vystaveni nelehké situaci. Do vesnice se vloudí podvodník, vydávající se za věštce, kterému většina vesničanů věří vše (mimo Asterixe). Do toho hodí omylem Obelix druidu Panoramixovi na hlavu kámen. Ten si poté nevzpomíná ani kdo a kde je, natož na recept kouzelného nápoje. A tak zatímco Asterix s Obelixem hlídají druida, při jeho neuvěřitelných pokusech o stvoření kouzelného nápoje (testováno Římany), velitel Římanů hořečně přemýšlí, kterak využít důvěry vesničanů v podvodníka ve svůj prospěch...
