V jižní části afrického kontinentu leží překrásná země plná kontrastů zvaná Namibie. Poušť, která se rozkládá na tomto území, patří k nejstarším na světě a její okraj tvoří nehostinné pobřeží, opředené mnohým tajemstvím.A právě na tomto vzdáleném a nedostupném místě žijí nádherní divocí koně, prohánějící se mezi písečnými dunami. Nikdo netuší, jak se sem dostali, ale podařilo se jim přežít. Ví o nich jen pár lidí a jen výjimečně se je podařilo vyfotografovat. Režisér Sergej Bodrov a scenáristka Jeanne Rosenbergová zasadili do tohoto rámce příběh o přátelství osiřelého chlapce a koně, který volí svobodu před otročením pro lidi a proto uteče do pouště.
V inspiraci stejnojmennou povídkou Lva Nikolajeviče Tolstého je vyprávěn příběh ze současnosti odehrávající se na blíže neučeném místě Kavkazu. Dva ruští vojáci se dostanou do zajetí v domě starého horala, který je chce vyměnit za svého syna, uvrženého do ruského vězení. Filmová událost roku 1996.Do současnosti zasazený přepis klasické povídky Lva N. Tolstého Kavkazský zajatec (před 11 lety zvítězil na karlovarském festivalu) jen dokazuje, že některé příběhy jsou věčné, že se mění jedině vnější reálie. Snímek vypráví o dvou vojácích ruské armády, zajatých kavkazskými horaly. Jedním je starší, notně již zcyničtělý důstojník Saša (Oleg Meňšikov), pro něhož se armáda stala jediným domovem. Druhým je sotva odvedený mladíček Váňa (Sergej Bodrov ml.). Únosce, majestátně vyhlížející patriarcha Abdul (Džemal Sicharulidze), naivně věří, že tak dosáhne snaze propuštění svého syna, zajatého ruskými vojsky.V inscenačně úsporných tazích načrtává režisér Sergej Bodrov nejen vztahy mezi oběma zajatci, ale také konfrontuje ruskou "velkopanskou" mentalitu s kavkazskými horaly a jejich rodovým uspořádáním. Nezajímá jej pouze dobrodružná zápletka, související třeba s pokusy o útěk. Zjišťuje, že se střetávají dva rozlišné světy, které si nemohou porozumět. Bodrov sice nechce démonizovat či naopak obhajovat ani jednu stranu, spíše jej zajímá osudová spirála narůstajícího násilí, kdy jedna odvetná akce probouzí ještě ostřejší odezvu, avšak ruská armáda je přece jen vylíčena (aspoň ve svém důstojnickém sboru) jako figurky ovládané představou imperiální nadřazenosti. Hrdí a mlčenliví Kavkazané, jejichž svět ovšem také není přiblížen víc než v několika vnějších frázích (muslimská modlitba), však své konání motivují odedávnými zvyklostmi a není v něm prvek akutní osobní nenávisti (třeba později zabitý hlídač zajatců, kdysi odsouzený za zabití své nevěrné ženy na Sibiř a tam zbavený jazyka, by měl všechny důvody nenávidět Rusy, ale komunikuje s nimi bez jakékoli zášti, dokonce přechází i výzvy, aby si s nimi zazpíval - a notuje mručením).Svůj podíl na konečném vyznění má i kameraman Pavel Lebešev. Silné působivosti dosahují přírodní scenérie kavkazských hor, kde vesnička z leteckého pohledu připomíná vlaštovčí hnízda přilepená na příkrém úbočí. Také průhledy do aulu, jehož život tepe svým vlastním rytmem, obsahují hodně emocionality, prostředí, kde se svým způsobem zastavil čas a kde tradice krevní msty náhle narážejí na anonymitu viníků (ruská armáda), je ovšem postiženo velice krevnatě a s nepochybnou pokorou vůči lidem, jejichž klid narušila imperiální politika velkého souseda. (Jan Jaroš, LFŠ 2007)
Snímek Stopa kamenů (Spur der Steine, 1966) Franka Beyera natočený na základě románové předlohy uznávaného spisovatele Erika Neutsche. Tento film reprezentuje rozsáhlou skupinu snímků, které byly cenzory uloženy v trezorech a odsouzeny k zapomnění. Film oscilující od klasické sorely přes drama morálky až po dobovou mozaiku byl stažen jen pár týdnů po své premiéře a svého uvedení do kin se dočkal znovu až v listopadu 1989. [FF Der Film]
Děj se odehrává v poklidné čtvrti Perrysburgu v Pennsylvánii. Váleční veteráni Corbin Bernsen a Dee Wallace Stone se dají dohromady s mladým zabijáckým sborem nové generace X. Tři nevyřešené případy vražd, které se udály před patnácti lety, začnou představovat veřejnou hrozbu. Jenningsom Willhitom je vlivný muž, se kterým se ředitelka firmy Cornell Foods, Sarah dostane do konfliktu kvůli odhalení kauzy s pozemky přírodovědce - Dr. Matthewa Hacketta. Příběh navazuje na vraždu osmi studentů, kteří založili "dare klub" a snažili se navzájem vystrašit. Jejich fantazie se ale změní v tvrdou realitu, když jsou jeden po druhém zavražduni kreativním a vždy předem pečlivě promyšleným způsobem - podle všeho Hackettovým duchem. Zavražděná nebyla v azylovém domě pouze studentka Wendy. Policie na ni přijde až později a zároveň zjistí, že je Hackettovou dcerou. Děj prostoupený hrůzou a strachem pokračuje odhalením spojitostí vražd, ke kterým došlo před patnácti lety. Při sledovaní tohoto hororového snímku se budete cítit jako na horské dráze, která vám v průběhu celého filmu nedovolí si ulehčeně vydechnout.
Adaptácia románu Franza Kafku Zámok. Zememerač K. prichádza do neznámej dediny, kde má nastúpiť do služieb v zámku. No nie je to také jednoduché, ako sa mu zdalo – do zámku sa nedá dostať. Hľadá pomoc u obyvateľov dediny, no riešenie neprichádza. V dedine sa cíti ako úplný cudzinec a vyvrheľ. Ničomu poriadne nerozumie a ľudia s k nemu divne správajú. Žije v stave neustálej neistoty. Vôbec nevie na čom je a čím viac sa snaží veci vyjasniť, tým viac sa zamotáva do klbka útržkovitých informácií a domnienok. Časom sa mu podarí zistiť, že v dedine je iba omylom. Došlo k úradníckej chybe a v skutočnosti ho vôbec nepotrebujú – nemá tam čo robiť a uvedomuje si, že ani nezapadá medzi ostatných obyvateľov. Nikam nepatrí a jediné riešenie celej krízy – zámok – sa ešte vzdialil. No K. sa nevzdá. Snorí a hľadá ďalej. Ani nezhody medzi ním a jeho milou Frídou, v ktorej videl možnosť ako sa dostať na zámok, ho nezastavia. Tvrdohlavou snahou sa dopracuje až k rozhovoru s dôležitými úradníkmi, ktorých pracovná náplň je zároveň zbytočná i dôležitá – rozhodujú o živote ľudí na základe malicherností...
Mladý ruský vojak Ivan sa dostal do čečenského zajatia a v neľudských podmienkach prežíva iba vďaka tomu, že vie po anglicky a môže čečenskému veliteľovi prekladať správy z internetu. Okrem neho povstalci väznia a týrajú britský pár - Johna a Margaret - a ťažko raneného ruského kapitána Medvedeva. Čečenci Johna prepustia, aby v zahraničí získal 2 milióny libier ako výkupné za život Margaret. Ivana už ako tlmočníka tiež nepotrebujú a tak ho pustia na slobodu. Zatiaľ čo si Ivan zvyká na bežný život v rodnom Petrohrade, John sa márne snaží získať peniaze na výkupné. Naráža na neochotu politikov aj medzinárodných organizácií. Napokon prijme ponuku televíznej stanice, aby za 200 000 libier nakrútil záchranu Margaret. Obráti sa preto na Ivana a spolu sa vydajú na samovražednú misiu do čečenských hôr. Režisér Alexej Balabanov vo svojom kontroverznom filme radikálne odsudzuje neľudské správanie čečenských povstalcov, ľahostajnosť zahraničných veľmocí a všetkých tých, ktorí by najradšej na čečenský konflikt zabudli.
Danila je úplně obyčejný mladík. Na svém milovaném discmanu Sony nejraději poslouchá rockovou skupinu Nautilus. Dokončil vojenskou službu v ruské armádě a je nezaměstnaný. Zrovna dorazil do Petrohradu, aby se podíval po svém starším bratrovi Viktorovi, ale zatím neví, že ten se zde uchytil jako nájemný vrah. Bez jakéhokoliv uvítání zatahuje Viktor svého mladšího a méně zkušeného bratříčka do "rodinného podniku".
Rod Baskervillů je proklet. Od doby, co bezbožný, násilnický sir Hugo zabil svou manželku, kterou neprávem obvinil z nevěry, od chvíle, co její věrný pes prokousl vrahovo hrdlo, visí nad touto rodinou prokletí násilné smrti. Přízrak oddaného zvířete se prohání po blatech a nikdo z Baskervillů mu neunikne. A zdá se, že na této pohádce, jak se o dávné legendě poněkud pohrdavě vyjádří Sherlock Holmes, přece jen něco bude. Proč by jinak na tváři sira Charlese, jehož mrtvé tělo bylo nalezeno před branou rodinného sídla, utkvěl tak zoufalý výraz hrůzy a děsu? Proč a před kým by utíkal? A proč by poblíž jeho mrtvoly byly objeveny stopy obrovského psa? Sherlock Holmes je ovšem mužem moderní doby a v záhady a nadpřirozeno nevěří. A se sebedůvěrou sobě vlastní je přesvědčen, že se mu podaří ochránit nového majitele před vším, co by mu mohlo hrozit. Jenže nehostinná blata, uprostřed nichž se rozkládá baskervillské panství, ještě nevydala všechna svá tajemství...
Nejnovější verze jednoho z nejslavnějších případů Sherlocka Holmese vznikla v produkci britské BBC, která při natáčení (pro vytvoření legendární psí příšery) použila metodu počítačové animace, osvědčené v cyklu Putování s dinosaury.
Příběh natočený podle povídky Ernesta Thompsona Setona, vypráví příběh vlka na Arizonských pláních. Film se z téměř dokumentárního stává nádherným dobrodružstvím sledujícím vlče od narození až po souboj o vůdce smečky. Když je jeho družka chycena do pasti zlodějem dobytka, vydává se Lobo se smečkou na záchrannou misi. Musí překonat všechny nástrahy a nebezpečí, které mu zkušený lovec klade do cesty, aby ji osvobodil. Dojemné a dobrodružné vyprávění pro celou rodinu. V celém filmu nezazní jediný dialog.
Dokumentární film je vlastně kronikou života samice jaguára v jihoamerické džungli.
