Klaus Dritteman, zpěvák a politický aktivista, musí opustit Východní Berlín a celou rodinu a odejít na Západ. V demokratické polovině Berlína už na něho čekají zástupci americké nahrávací společnosti, pro něž je oblíbený disident a bojovník proti komunismu šancí ke slušnému výdělku. Klaus má ale jiné plány. Vydává se do Cambridge hledat svého otce, koncertního mistra, který opustil rodinu a emigroval, když byl Klaus ještě malý chlapec. V pátrání mu pomáhá francouzská novinářka Emma, která mapovala osudy jeho otce, dokud před téměř deseti lety nezmizel. Nicméně i přes veškerou její pomoc je jasné, že tato žena ví víc, než říká...
Cathy a Reg byli šťastní novomanželé, těšící se nejen z krásného vztahu, ale i ze svých malých dětí. Zlom v jejich spokojeném životě nastal v okamžiku, kdy se Reg vážně zranil v zaměstnání. Rodina začala být pronásledována sérií neúspěchů. Dobrá životní úroveň byla vystřídána chudobou, dluhy začaly narůstat, mladý pár ztratil i střechu nad hlavou. Film graduje mrazivou scénou, ve které jsou Cathy odebírány děti, aby byly umístěny do Ústavu sociální péče. Televizní drama má politický rozměr upozorňující na soudobé sociální problémy a otázky ubytování. Několik dní po vysílání byla založena organizace Shelter pomáhající bezdomovcům. Ačkoli tento snímek spadá do oblasti televizní tvorby, režisér narušuje pravidla a stylistiku studiového natáčení. Originálně pracuje s narativní formou, kterou kombinuje s nápodobou filmových zpravodajství. Film tak získává neobyčejnou autentičnost, k uzavřenosti dramatu přispívá mimo jiné i to, že Loach záměrně obsahuje neherce, jejichž neškolený projev a improvizace jsou příčinou silné naturalistické atmosféry. Film byl podle reportáže Jamese Sandforda vytvořen pro sérii pořadů stanice BBC The Wednesday Play.
Inteligentní a pohotová Maya přechází ilegálně mexické hranice a vydává se přímo do Los Angeles, kde žije její starší sestra Rosa. S její pomocí zde záhy nalezne i práci údržbářky. Jenže tato branže nemá ve Městě andělů rozhodně na růžích ustláno. Pracovníci údržbářského servisu, které nechrání odbory, jsou najímáni na podřadné práce, a ať zákazník nebo šéf, každý si k nim může dovolit téměř cokoli. Jakákoli forma odporu naráží pouze na okázalý nezájem a pohrdání. Jeden člověk, Sam Shapiro, se to ale snaží změnit. A Maya, které se muž zároveň líbí, je jeho ochotnou posluchačkou. Jenže Rosa se příliš revolučním náladám brání - přece jen má nemocného manžela a tuší, že vyhazov z práce by mohl její rodinu přivést do těžkých existenčních potíží. Jenže to už na pracovišti dávno hoří otevřená válka mezi zaměstnanci a vedením, které se snaží rebely za každou cenu rozeštvat a podrobit si je. Maya a Rosa se brzy dostanou do fatálního střetu idejí v sociálním dramatu známého britského režiséra Kena Loache, nominovaném na Zlatou palmu z festivalu v Cannes.
Rodina nie je len slovo... je to celá veta. Ak ovšem všetko dobre funguje. My sa v rodinnom filme Bodka a Anton dostávame hneď do dvoch rodín. Tá, v ktorej žije Bodka (Elea Geisslerová), je kompletná a úspešná. Matka je väčšinu roka v zahraničí a otec je uznávaný a - samozrejme - zaneprázdnený lekár. Bodka má všetko, čo potrebuje, ale najviac zo všetkého jej chýba prítomnosť, pohladenie a vnímavosť mamy. Ešte že má Bodka dobrú opatrovateľku a najmä úžasného kamaráta Antona (Mak Felder). Ten zase pochádza z nekompletnej rodiny. Mame sa veľmi nedarí a ešte ju zmáha aj choroba, takže Antonovi neostáva iné, ako ju nahradiť v práci. Im zasa chýbajú finančné prostriedky a nádej na lepšiu budúcnosť. Možno práve neutešená situácia priomäje Antona k tomu, že na večierku ukradne práve v byte Bodkiných rodičov drahý zapaľovač. Urobil to s dobrým úmyslom chcel mame pomôcť, aby sa čím skôr vyliečila. Tá však takúto pomoc odmieta a zapaľovač vráti majiteľke, teda pani Poggeovej (Juliane Kohler), Bodkinej mame. Tá však reaguje ináč, ako si to Bodka predstavovala a tým sa začína séria kaskádovitých situácií...
Židovská rodina Redlichových emigruje v roce 1938 do Keni. Válka v Evropě je na spadnutí a prozíravý Walter hodlá zachránit své nejbližší před jejími důsledky. Zatímco jeho žena Jette si jen těžko zvyká na zcela nový život na osamělé farmě, který není ani trochu romantický, malá Regina se do Afriky zamiluje. Spřátelí se s domorodým kuchařem Owuorem, naučí se jazyk zdejších obyvatel a postupně objevuje kouzlo černého kontinentu. Manželství rodičů však dostává stále větší trhliny a konec války, v níž zahynula většina jejich židovských příbuzných, je staví do absurdní situace. Podle logiky vítězů totiž patří k národu, který prohrál válku, neboť mají německé občanství. A Walter navíc touží po návratu domů, zatímco Regina i Jette chtějí zůstat...
Dívky Lara celý život žije se svými hluchoněmými rodiči a pomáhá jim vyřizovat každodenní starosti. Lara nachází lásku k hudbě, které by se chtěla věnovat, chtěla by mít přátelé, se kterými by chodila na večeře, chtěla by žít svůj život. A proto se musí rozhodnout, co dál... Německý film nominovaný na Oscara a oceněný řadou mezinárodních cen.
Film je obrazem lidí z malého města, kteří stojí před velkými životními volbami. Sestává z šesti příběhů, které se setkávají a prolínají. Události vyvrcholí během jedné hodiny jednoho podzimního sobotního dopoledne. Zatímco někteří si zpestřují všední život bungee jumpingem z jeřábu na náměstí, mladá osamělá matka Anni odchází s dítětem v náručí na břeh řeky, ve které se chce utopit. Maturant Santeri roznáší po městě noviny; trýzní ho láska i závažné tajemství. Marnotratný Esa hledá svého otce, který utekl z oslavy vlastních šedesátin, a zároveň se snaží vyřešit chronický nedostatek peněz. V pizzerii na náměstí splétá servírka Leena románek mezi kolegy. Ilpo se kvůli chřipce vrací už v poledne z práce domů a tam ho čeká nemilé překvapení. Milja tráví v nemocnici poslední chvíle se svým mužem a čeká, až dorazí její dcera. [Skandinávský dům]
Jako každý pátek, Henri vyžene poslední klienty ze své hospody a společně se sestrou čekají na zbytek rodiny... Měla to být oslava narozenin, ale vše se zkomplikuje, a začne koloběh narážek, vtípků i hádek mezi sourozenci, za přítomnosti flegmatického číšníka, který se tu a tam snaží situaci urovnat.
Film sa zameriava na jednu z udalostí v Zendegi Edam Darad (1992) a skúma vzťah medzi režisérom a hercami. Miestni aktéri stvárnili pár, ktorý mal svadbu hneď po zemetrasení. V skutočnosti sa však herec snaží presvedčiť svoju filmovú partnerku, aby sa za neho vydala...
Badii, muž středního věku, se rozhodne spáchat sebevraždu. Připraví si svůj vlastní hrob a začne se poohlížet po někom, kdo by ho po smrti zahrabal. Požádá kurdského vojáka, studenta z Afghánistánu, ale oba z různých důvodů odmítnou. Nakonec najde starého tureckého taxidermistu a zdá se, že ten je ochotný mu pomoci.
