Někde ve Středozemním moři u břehů Korsiky jsou ukryty důležité dokumenty vztahující se k událostem druhé světové války. Přesné místo úkrytu zná jediný důstojník někdejší německé elitní jednotky, jehož osloví francouzský tajný agent Dromard. Ten má za úkol vymáhání válečných reparací a věří, že dotyčná skrýš v moři kromě dokumentů obsahuje i nějaké další cennosti, ne-li přímo poklad. Není proto divu, že v lokalitě začnou vzápětí slídit i britští a sovětští agenti tajných služeb.
Přelom 50. a 60. let byl ve francouzské kinematografii ve znamení vzniku řady průměrných kriminálek se špionážní zápletkou. Jako nepříliš originální příběh začíná i film ČERNÝ MONOKL (Le monocle noir, 1961), ten se ale vzápětí mění v kuriózní frašku, kde kriminální žánr hraje jen podružnou roli zásluhou především invenčního přístupu režiséra Georgese Lautnera. Svým základním schématem spadá film do kategorie tzv. noir filmů, právě Lautner ale z tohoto žánru dokázal vytěžit překvapivě i komediální potenciál, což snímek ČERNÝ MONOKL vyvyšuje nad průměr dobové produkce počátku šedesátých let. Jeden z nejlepších výkonů své herecké kariéry tady podal Paul Meurisse, za zmínku stojí i participace dobové, dnes však již značně pohaslé německé hvězdy Elgy Andersen. Bez zajímavosti není ani fakt, že svou poslední filmovou roli zde ztvárnil Pierre Blanchar, jedna z ikon francouzské meziválečné kinematografie. Ve Francii proběhla premiéra filmu 29. prosince 1961. Komerční úspěch pak Lautnera vedl k práci na dalších dvou filmech s postavou agenta Dromarda (v hlavní roli opět Paul Meurisse).
Podvodník Serge byl tři roky ve vězení za krádež šperků, po propuštění je unesen konkurenčním Varésovým gangem, který jej nutí, aby prozradil, kde jsou šperky ukryté. Na pomoc mu přijde přítel Michel, Serge se ale nakonec spojí s manželkou Carlou a spolu začnou prchat. Zabijáci jsou jim ovšem v patách...
Režisér Georges Lautner točil převážně kriminální filmy, nevyhýbal se ale ani komediálnímu žánru. Film V RYTMU VALČÍKU splňuje atributy kriminálního thrilleru (i když s některými humornými prvky, zvláště v dialozích), náleží do nejlepšího Lautnerova období a řadíme jej do okruhu tzv. francouzské drsné školy. Z herců vyniká především kreace Bernarda Bliera, zatímco ústřední pár Yanne-Darc podal pouze standardní výkon (s Mireille Darc spolupracoval Lautner v té době častěji). Kritici dospěli k závěru, že V RYTMU VALČÍKU nepatří k nejlepším Lautnerovým dílům, navíc z něj vystupuje výrazněji osobitost Bertranda Bliera, který byl spoluautorem scénáře. Francouzská premiéra proběhla 7. dubna 1971.
Obyčejný člověk se stal svědkem výbuchu bomby umístěné v automobilu. Záhy se ocitnul v centru pozornosti médií. Byť toho viděl málo, přesto začíná vymýšlet příběh o spiknutí tajných služeb. Francouzská tajná služba sní pouze o tom, aby už mlčel. Místo toho se však svědek rozhodl zahájit nezávislé vyšetřovaní.
Michel Constantin coby pařížský komisař Campana převelený k případu v Nizze, rozsáhlý korumpující drogový gang řídící celou oblast Riviéry a policejní důstojnice s dítětem po boku zatrpklého samotářského komisaře v převleku za dealera, který se tak chce dostat do struktur gangu a pochopit jej a posléze i zničit.. Rovněž úsměvně pojatý snímek z dílny slavného Lautnera.
Film vznikl adaptací románu Vahé Katcha „Kdo umře dnes večer“. Zloděj Carl (Hardy Krüger) přijel do Bejrútu, aby s pomocí svého přítele Marca (Georges Géret) okradl jednoho milionáře, když bude odcházet z kasína. Všechny plány se najednou změní, když se Carl setká na pláži s okouzlující krasavicí Salène (Mireille Darc). Carl se do Salène zamiluje až po uši.
Postarší transvestita Albin a jeho přítel Renato mají potíže se svým nočním klubem. Je potřeba rychle sehnat pěkně velký balík peněz. Zdá se, že jediným východiskem je, že se Albin urychleně ožení a zplodí potomka. A to v jeho případě asi nebude žádná legrace…
Slavná vyvražďovačka podle Tromy! Jak nejlépe potěšit svou matku? Každý má svůj způsob, někdo nosí květiny, někdo pomáhá při uklízení. Bratři Addley a Ike mají jasno. Jejich maminku nejvíce potěší, když znásilňují mladé dívky, mučí jejich bezbranná těla a nakonec je brutálním způsobem zabijí. To se stává osudným třem mladým kamarádkám, které si vyrazí na výlet do lesů, kde sídlí šílená rodinka...
Příběh mladé emigrantky Jany se odehrává v Tel Avivu na počátku 90. let. Do Izraele, který se v té době cítí být ohrožen válkou v Perském zálivu, přichází první velká vlna přistěhovalců z Ruska. Jana zůstává sama, žije v rozděleném bytě se sousedem, mladíkem Elim, neúnavným dobyvatelem žen se zvláštním koníčkem: všechno, co se děje v jeho pokoji i v okolí, natáčí na videokameru...
Kaplunův film odstartoval svoje veleúspěšné festivalové putování po celém světě právě v Karlových Varech, kde získal vítěznou trofej Křišťálový globus, Evlyne Kaplunová, si za postavu Jany odnesla Cenu za nejlepší ženský herecký výkon.
Není to lákadlo pro turisty ani výmysl filmařů - je to skutečnost! Někdy stejně bláznivá a ztěží uvěřitelná jako osudy autentických představitelů, členů mužského vokálního sboru z městečka Berlevag. Mrazivá krása pobřeží Barentsova moře skvěle podtrhuje mentalitu lidí, kteří díky svému hudebnímu zápalu zapomínají i na drsné přírodní podmínky. Knut Erik Jensen citlivě, s velkým smyslem pro detail a humor skládá mozaiku různorodých životních příběhů. Minimálně jedno je však spojuje: obdivuhodná vitalita a vůle postavit se nepřízni všeho druhu. Mezi muži, kteří vystupují v motýlcích a svérázných čapkách, nalezneme zapáleného marxistu, pro něhož byl Lenin největší postavou minulého století. Nechybí ani téměř stoletý kmet, který nevidí důvod, proč by pro přátele nemohl dojet vlastním autem. Další z pěvců se cítí neodolatelným milovníkem, jiný je opuštěným manželem, který bojoval s drogovou závislostí. Vše ze svého invalidního vozíku řídí dirigent Frantzen. Ten vyveze své "svěřence" až do Murmanska. Cestou zuřivě diskutují o tom, co vidí za okny autobusu, na pódiu je však nic nerozdělí v cestě za aplausem! Film byl oceněn jako nejlepší dokument na MFF Chicago 2001.
Předchůdcem této bláznivé komedie je film Čtyři sluhové a čtyři mušketýři. Nyní se tito čtyři ztřeštění, ale velmi schopní sluhové (Les Charlots) dostávají do konfrontace se samotným Kardinálem