Filmy online ke shlédnutí zdarma

Film byl natočen podle románu Bena Hechta a se sarkastickým pohledem na lidi včetně herců, zaměstnaných ve filmovém studiu vypráví příběh z Hollywoodu roku 1942.

Dvě přítelkyně Jeanne a Johanna jsou zpěvačky ve tříčlenné skupině Sirény, která cestuje po venkovských zábavách a slavnostech. Jeanne je romantická dívka, zatímco Johanna prahne po dobrodružstvích. Jeanne a Johanna se chtějí přihlásit do soutěže hledající pěvecké talenty. Soutěžit však mohou pouze jednotlivci a ne kapely. Jeanne přesvědčí Johannu, aby se přihlásila ona, Johanna nakonec souhlasí. Při jejím vystoupení však pustí Jasper z playbacku hlas Jeanne, která zpívá mnohem lépe, a Johanna vyhraje. Zvou ji do televize i rádií a začíná být velmi oblíbená. Vyjíždí na turné po Francii, které slaví obrovský úspěch, které ale celé v pozadí u kytary odzpívá Jeanne.

Zaměstnanec pojišťovny Fred (Jean-Louis Trintignant), nudný, ne příliš inteligentní, ne příliš šťastný, ne příliš bohatý, s nevelkým bytem a nemravnou manželkou Glorií (Lea Massari), která ho považuje za idiota, dostává od své ženy každý den odpornou sojovou kaši. Každý den, rok za rokem se Fred snaží dostat do role odpovědného a příkladného otce i dobrého zaměstnance. To se mu však nedaří. Tak se rozhodne situaci vyřešit jinak, zabít svoji nenávistnou manželku. Najednou se v ušlápnutém mužíčkovi objeví touha milovat, touha po životě. Zjišťuje, že v jeho blízkosti již delší dobu pracuje krásná sekretářka, kterou dlouho přehlížel. A ve Fredovi se probouzí náhlý zájem, prudkost a vášeň. Okamžitě zasedá k modernímu superpočítači a začne na něm simulovat smrt své ženy. Počítač mu předkládá různé varianty smrti tyranské manželky. A nakonec Fredovi pomůže. Tím však spolupráce Freda s počítačem nekončí.

Annie Girardot v roli manželky velmi úspěšného podnikatele. Manželům neschází skoro nic, až na jednu věc, nemají totiž děti. Manželka s tím hodlá něco podniknout, ale její muž ač mladý, ztrácí čím dál víc zájem. Jeho žena se snaží být sexy, podléhá reklamám, podle jejich vzorů se obléká, používá drahou značkovou kosmetiku, ale manžel přichází z práce unavený a mrzutý. Nakonec Annie zjistí, kde je problém, na jejího manžela totiž nasadil berní úřad kontrolora.

Krásná fotografka Anne se setká s francouzským studentem lékařské fakulty Carlem a zamiluje se. Po vášnivém milostném vztahu otěhotní. Nyní se věčně svobodný Carlo ocitne v těžké situaci. Nakonec se rozhodne, že by Anne měla dítě potratit. Aby na to sehnali peníze, vyspí se Carlo s jednou velice zámožnou starší ženou. Pak se ale Anne rozhodne, že si dítě nechá.

Novomanželé Natale a Luisa Pilonovi touží po vlastním domově. Rozhodnou se využít příležitosti a postavit si vysněný dům sami. Podle zákona má totiž každý, kdo dokáže přes noc postavit čtyři stěny a zakrýt je střechou, právo v takovém domě bydlet. Natale je navíc zedník a má i pár přátel, kteří jim pomohou…

Italsky film vynikajícího režiséra Vittoria de Sicy, odehrávající se v Itálii krátce poté, co se zemí přehnala druhá světová válka, zachycuje návrat Italie k mírovému životu. Z filmu je jasně patrné, že ke skutečnému míru má země ještě hodně daleko. To není mír, to jsou dozvuky války a poraženého italského fašismu, jejichž palčivým problémem se stal osud tisíců bezprizorných italských dětí, jejichž rodiče jsou buď mrtvi, nebo mají tolik vlastních starostí, zejména existenčních, že jim nezbývá čas na dozor nad dětmi, tím méně na jejich výchovu. Tyto "děti ulice", odkázané samy na sebe, jsou bídou a hladem donuceny provozovat nejrůznější zaměstnáni, často hraničící se zločinem. Od čištění bot vojákům okupačních armád je jen krok k žebrotě, ke krádeži, k prodeji kradeného zboží, k podvodům a loupežím se zbrani v ruce. Vzorem a pobídkou nezletilým provinilcům jsou namnoze zločiny fašismem a válkou morálně narušených dospělých lidí. (FILMOVÝ PŘEHLED 11 / 1954)

Bylo nebylo, jednoho dne našla jedna stará žena mezi hlávkami zelí na svém políčku opuštěné dítě. Přijala jej a říkala mu Toto. Po její smrti je Toto vychován v sirotčinci, jehož brány opouští jako dobrácký mladík. Toto se pokouší najít si v poválečném Miláně práci, ale končí mezi bezdomovci. Tedy nekončí, ale začíná. Právě zde totiž Totova dobromyslnost a malé zázraky, které jej životem provází, nacházejí to nejlepší uplatnění, neboť právě zde je jich nejvíc potřeba.

Příběh filmu nás zavede do jedné z dívčích průmyslových škol v Římě, do které nastoupila mladá učitelka Elisa. Dívky v její třídě zlobí, chodí pozdě a vedení školy se již brzo dovídá o marné snaze učitelky získat si mezi děvčaty respekt. Elisa se v dopisech svěřuje jistému Alfredu Hartmanovi z Vídně, neexistující postavě z učebnice gramatiky. Psaní se však nešťastnou náhodou dostane do rukou dobrosrdečné, ale nepříliš dbalé studentky Maddaleny. Několik dní poté se ve škole objeví dva mladí muži a jeden z nich se představí jako Alfred Hartman pátrající po autorce milostného dopisu. Maddalena, vědoma si již tak velkých problémů své učitelky, rozhodne se přiznat k autorství dopisu.

Italský film, který na pozadí příběhu nezaměstnaného dělníka podává realistický obraz sociálních poměrů dnešní Itálie. Hlavnímu hrdinovi filmu hrozí, že hned po nastoupení práce v novém zaměstnání, které těžce získal, se znovu ocitne na dlažbě, poněvadž mu kdosi ukradl jízdní kolo, které je pro lepiče plakátů podmínkou zaměstnání. Všechno další úsilí hrdiny filmu směřuje k tomu, aby nalezl zloděje a získal zpět své kolo. Když se však přesvědčí o marnosti tohoto počínání, rozhodne se v zoufalství stát se sám zlodějem. Je však na místě dopaden, a vděčí jen soucitu toho, kterého chtěl okrást, že není odevzdán policii. Ruku v ruce se svým osmiletým synkem, který ho všude dporovází, kráčí pak uprostřed davu lhostejných lidí vstříc další nejistotě v nezaměstnanosti. Bezútěšné dějové vyústění tohoto příběhu, líčeného v sytých realistických barvách, je v plném souladu s bezútěšným postavením statisíců těch, kteří v dnešní Italii živoří v bídě a nezaměstnanosti.Film polemicky zdůrazňuje sociální rozdíly poválečné italské společnosti, poukazuje bez nejmenší stopy proklamativnosti na drobných, ale nanejvýš věrohodných útržcích každodenní reality na stav, kdy je člověk člověku vlkem, na situace, ve kterých vládne dravý zákon džungle, jenž odpírá méně schopným lidem právo na práci a důstojnou existenci. Autenticitu sociálně laděného snímku podporuje výběr představitelů hlavních postav, které našel režisér doslova na ulici mezi nezaměstnanými.