Dokumentárny film natočený v roku 1982 nemeckým režisérom Wimom Wendersom. Počas Filmového festivalu v Cannes Wenders postaví statickú kameru do hotelovej izby a nechá vybratým filmovým režisérom zoznam otázok zaoberajúcich sa budúcnosťou kina.
Známý americký instrumentalista Ry Cooder napsal hudbu již ke dvěma filmům Wima Wenderse: ke snímkům Paříž, Texas a The End Of Violence. Během práce na posledním zmíněném snímku hovořil Cooder často s Wendersem o své cestě na Kubu a o tamním nahrávání s několika kubánskými muzikanty. Po té, co se deska objevila na trhu s názvem Buena Vista Social Club, zaznamenala ihned obrovský celosvětový úspěch. Desky se prodalo několik miliónů a byla oceněna cenou Grammy. V roce 1998 se Cooder vydává opět na Kubu, aby zde nahrál solo album s Ibrahimem Ferrerem Opět za účasti muzikantů, kteří se podíleli i na Buena Vista Social Club, a kteří jsou známí na Kubě jako Super Abuelost či Super Granddads. Wenders jej tentokrát doprovází s malým filmovým štábem, aby zaznamenal práci muzikantů ve studiu a jejich životy na Kubě. Natáčení pokračovalo v Amsterdamu, kde Buena Vista Social Club měli dva koncerty a skončilo v New Yorku při jejich triumfálním úspěchu v legendární Carnegie Hall.
Nemecký novinár Philip sa na letisku v Spojených štátoch zoznámi s mladou ženou a jej deväťročou dcérou Alicou. Matka ho poprosí, aby dcérku na chvíľku postrážil, čoskoro však vysvitne, že Philip sa bude musieť o Alicu starať oveľa dlhšie, ako pôvodne predpokladal. Obaja sa tak vydávajú na cestu, na ktorej hľadajú starých rodičov dievčatka. Prvý veľký film Wima Wendersa je zároveň úvodným dielom jeho voľnej trilógie cesty, kam patrí spolu so snímkami Falošný pohyb a V behu času.
Road-movie o priateľstve a hľadaní strateného domova od režiséra filmu Nebo nad Berlínom Wima Wendersa.
Po deseti letech námezdního filmování na zakázku natočil Bruno Dumont v roce 1997 hraný debut Život Ježíše. Příběh party nezaměstnaných mladíků tvůrce realizoval ve svém rodném městečku Bailleul a ve všech rolích vystupují neherci – z filmu je hmatatelně cítit ospalá atmosféra severofrancouzského venkova. Leitmotivem snímku jsou nekonečné jízdy pětice kamarádů na motorkách po okolních silnicích. Nepříjemně přesvědčivý je Život Ježíše ve zobrazení „rutinního“ rasismu proti arabským přistěhovalcům. Formálně je film ještě hledáním optimálního výrazu, ustanovil ale všechny základní prvky pozdějších Dumontových příběhů: všednodenní nudu bytí, otevřenou sexualitu, násilný zvrat v ději.
Když je v poklidném severofrancouzském městečku brutálně znásilněna a zavražděna jedenáctiletá dívka, vyšetřováním případu je pověřen policejní inspektor Pharaon de Winter. Do role nemluvného a uzavřeného hrdiny obsadil tvůrce neherce Emmanuela Schottého, který snímkem prochází jako duch. Zápletka s ohavným zločinem zajímá režiséra jen jako podklad pro intenzivní autorskou meditaci nad vinou, trestem a odpuštěním. Dílo s minimem dialogů okázale ignoruje vžité konvence dramatického filmu. Metafyzickou tíži temných stránek „lidství“ režisér zprostředkovává dlouhými hypnotickými záběry okolní krajiny a pasivního hrdiny. Lidství znamenalo pro Dumonta oslnivý umělecký úspěch – na canneském festivalu v roce 1999 získalo tři ocenění včetně velké ceny poroty.
René prožije večer v místním baru. Cestou domů vyfotí v podnapilém stavu při milování mladý pár, Marca a Rebeccu. Poté ukradne Marcovo auto a odjíždí s ním domů. V tu samou dobu vyjíždí místní farmář Theo k veterináři. Netuší, že v přívěsu je schovaná jeho dcera. V zatáčce zasněžené horské silnice dochází k autonehodě... René ovšem nemůže vypovídat. Již předtím trpěl ztrátou paměti. Nemůže se svěřit ani Rebečině přítelkyni Lauře, zdravotní sestře, kterou náhodou potkává v nočním baru...
Osudy čtyř lidí, dvou dívek a dvou mužů, jsou propojeny nepoznaným tajemstvím. Kdo je viník a kdo bude skutečně potrestán?
Zoufalství dokáže člověka přimět dělat zoufalé věci.
Ve svých 18-ti letech Anthony Curtis odešel do Vietnamu. Opustil svou rodinu, své přátele i svou dívku, aby bojoval za vlast. Po čtyřech letech se vrací. Vše je ale úplně jinak, než si představoval. Když zjistí, že má dceru, snaží se najít práci, aby mohl svou rodinu uživit. Po několika bezvýsledných pokusech je Anthony úplně na dně. Zoufalství jej přiměje k činům, které přivedou do nebezpečí nejen jeho
Konvenčně vyprávěný příběh mladých milenců zachycuje vznik milostného okouzlení i potíže s nenadálým těhotenstvím. I když se autoři snaží postihnout všední zájmy mládeže, hudební ideály, jejich mluvu i mentalitu, výsledek je přece jen proklamativní a chtěný... Zdůrazněna je obyčejnost hrdinů, kteří rozhodně nemají problémy s nějakou asociálností. Scénář napsal Jan Procházka s ještě patrnými nabádavými prvky.
Den Svatého Valentýna: Pamatuješ si toho chlapce, kterého všichni na den svatého Valentýna ignorovali? Nevadí. On si pamatuje tebe. Byl neoblíbeným šprtem, na kterém si každý frajer ve třídě vybíjel své rozpínavé erupce ega. Teď je z něj úspěšný muž, uvnitř se však nezměnil nenávidí svoje bývalé spolužáky k smrti. Natolik k smrti, že je začne jednoho po druhém likvidovat na svátek svatého Valentýna. Láska a nenávist si ještě nikdy nebyly tak blízko
Přiběh začíná během 1. světové války, kdy rakouský voják Klaus Schneider je zraněn a lečí se u Dr. Emila Bettlheima. V době, kdy se sebou Klaus bojuje a hledá svůj smysl života, u něho Bettlheim nalezne dar silné empatie a jasnovidectví. Po válce již plně ztotožněn se svými schopnostmi a pod novým jménem Eric Jan Hanussen, cestuje po Evropě a vystupuje ve vlastním zábavném programu. V Československu je obžalován z podvodu a souzen. Nakonec je soudem shledán nevinným a přijímá pozvání spolu se svými dvěma společníky do Berlína. Zde předvádí jasnovidecká a hypnotická představení. Sklízí obrovské úspěchy, vždy uhodne pravdu a po krátké době se stane proti své vůly nástrojem nacistické propagandy. Skutečná pravda se ovšem nehodí ani nacistům a poté co odmítne být jejich loutkou je zavražděn.