Napínavý příběh francouzského špiona na stopě vrahů jeho kolegů.
Filmy označené jako špionážní, to nejsou jen oddechově dobrodružné bondovky, ale také vážně pojaté příběhy jako třeba Ruský dům nebo právě toto francouzské drama z roku 1982. Ve Švýcarsku ho natočil zkušený režisér Yves Boisset a vypráví příběh Sebastiena Greniera, zdánlivě pokojného švýcarského úředníka, ve skutečnosti však "krtka", tedy špiona, který je mimo akci. Když je v Curychu spáchán atentát na jeho kolegu Zimmera, dostane Grenier po osmi "odstavných" letech úkol - má prošetřit okolnosti útoku. Zkušený francouzský agent se však ocitá v daleko nebezpečnější situaci než by se zpočátku mohlo zdát. Vražedných útoků na jeho kolegy totiž přibývá a odhalit zrádce se zdá téměř nemožné. V hlavní roli se objeví slavný Lino Ventura. V roli Greniera měl sice scénářem předepsánu řadu nebezpečných situací, tu nejnebezpečnější však zažil v kanceláři producenta filmu, která byla jednoho dne přepadena čtyřmi italskými zločinci
Nájemný vrah Ralf Milan (Lino Ventura) má objednávku na zastřelení obviněného bývalého vysokého soudního úředníka, který se rozhodl promluvit před soudem. Precizně připravenou akci mu však začne narušovat dotěrný soused z vedlejšího hotelového pokoje Francois Pignon (Jacques Brel). Po neúspěšném pokusu se oběsit chce hotelový poslíček zavolat policii, což se Ralfu Milanovi vůbec nehodí, proto se rozhodne, že situaci vyřeší sám. Netuší však, že zbavit se dotěrného chlapa bude nad jeho síly.
Gustavovi "Gu" Mindovi (Lino Ventura) se podaří utéci z vězení a po deseti letech života za mřížemi se vrací do Paříže, aby díky pomoci svých přátel začal v ústraní nový život. Jeho láska Manouche (Christine Fabrega) má však problémy se svým konkurentem Riccim (Marcel Bozzuffi), které vyvrcholí střelbou v její restauraci. Gustav jí pomůže a tím se opět dostane do gangsterského světa. Aby získal peníze, rozhodne se zúčastnit poslední veliké loupeže. V patách mu je jak Ricci, tak inspektor Blot (Paul Meurisse) a Gustav poznává, že po deseti letech ve vězení je velice obtížné najít druhý dech.
Vysloužilý inspektor Lino Ventura konečně dostává pořádný úkol a k ruce mladou Marlene Jobert. Společně musí vypátrat klíčového svědka závažného případu.
René Brunel je sebevědomý mladý muž, který využívá svého dobytého postavení a je hrdý na své osobní vlastnosti. Morálka a mravní zásady jsou mu ale cizí, a když se dopustí chladnokrevné vraždy starší ženy, domnívá se, že trestu snadno unikne. Ozve se však svědomí, které jej začne trápit, stejně tak jako vyšetřující policie...
Film Zločin a trest (Crime et châtiment) je volnou adaptací slavného románu Fjodora Michajloviče Dostojevského převedenou do současnosti. Realizoval jej režisér Georges Lampin, který za svou kariéru natočil celkem dvacet filmů. Do hlavní role René Brunela (inspirované románovou postavou Raskolnikova) byl obsazen Robert Hossein, po jeho boku hrála jeho tehdejší manželka Marina Vlady. Spolu s Jeanem Gabinem v roli policejního inspektora tedy film disponoval hvězdným obsazením a spolu se zasazením do současné Francie dosáhl značného úspěchu. Po premiéře 4. prosince 1956 jej v kinech vidělo více než jeden a tři čtvrtě miliónu diváků. Z uměleckého hlediska však film nedosáhl kvalit starší francouzské verze z roku 1935. Pro úplnost dodejme, že k dílu F. M. Dostojevského obrátilo svou pozornost koncem padesátých let více francouzských režisérů.
Kapitán amerického námořnictva Burt Brickford svévolně opustí řady US Navy a zůstane v nejmenovaném přístavu v jižní Americe. Drogový dealer Perez mu za protislužbu obstará falešný pas, aby mohl začít život s novou identitou. Brickford se ocitá na lodi piráta Henryho, který hledá poklady v oblasti Karibiku. Brickford je záhy okraden o pas, a když se plavidlo ocitá v americkém přístavu, jeho existence je ohrožena. Když ale pomůže rozbít Perezův drogový gang, je rehabilitován a vrací se do amerického námořnictva.
Režisér Bernard Borderie natočil v letech 1953 - 1954 několik úspěšných filmů s Eddiem Constantinem v hlavní roli. Filmem DÁMY PREFERUJÍ MAMBO (Ces dames préferent mambo) s ním obnovil spolupráci. Kromě Constantina se v této gangsterce objevilo několik dalších zajímavých herců, například Lino Ventura nebo tehdy populární Pascale Roberts. Film byl natočen v létě 1957, premiéru měl 29. ledna 1958 a ve francouzských kinech jej viděly více než dva milióny diváků.
Novým prefektem Palerma se v květnu roku 1982 stal čestný a neúplatný generál Carlo Alberto Dalla Chiesa. Jeho úkolem je bojovat proti mafii a jejím mocenským ambicím, které vedou až k vnitřnímu rozbití Italského státu. Generál začne nejdříve s pořádkem v řadách policie. Když však odhalí nitky ke spojení mezi mafií, státní mocí a bankovními institucemi, které perou mafiánské peníze, je dopředu odsouzený k smrti. A tak se i stane přesně 100 dní po svém jmenování se Dalla Chiesa spolu s manželkou a pobočníkem stanou obětí bombového útoku.
Překrásná Carmen (Giovanna Ralli) pracuje jako barová zpěvačka. Dostává se do podezření z krádeže, ale podaří se jí okouzlit mladého policistu Antonia (Jacques Charrier). Ten záhy kvůli záchvatu žárlivosti ztropí výtržnost a je zatčen. Následně je zbaven své pozice u policie a stává se členem zločinecké bandy. Teprve tehdy se Antonio dozví, že jeho milovaná je již dávno zadaná. A nejen to, její zákonitý manžel se má v brzké době vrátit z vězení.
I po letech se Hélène (Ingrid Thulin) nechce smířit s tím, že jí opustil manžel Julien (Lino Ventura). Nemůže pochopit, proč tak učinil. Když ji Julien po půl roce zase jednou navštíví, připraví na něj past a uvězní ho zamřižovaném sklepě, aby měla dostatek času si s Julienem důkladně promluvit...
Simon je propuštěn z vězení, kde si odpykával trest za krádež šperků. Vrací se do Paříže, kde se doufá setkat se svým komplicem Charlotem a s mladou prodavačkou starožitností Francoise, s níž hodlá začít nový život. Jak je pro Lelouche typické, film spojuje řadu žánrů, ale navrch postupně získává milostný příběh dvou lidí ze zcela rozdílných prostředí. Namísto obvyklé emocionální montáže sledujeme paralelní příběhy dvou vyhraněných osobností, které ne nutně byly stvořeny jedna pro druhou...
