Filmy online ke shlédnutí zdarma

Prostředí japonské střední školy. Dívčí kapela ztratí zpěvačku a kytaristku, ale přesto se zbylé tři dívky rozhodnou, vystoupit na blížícím se školním festivalu. Jako zpěvačku přiberou jihokorejskou studentku a rozhodnou se zahrát písně, legendární japonské pankrockové skupiny The Blue Hearts. Do festivalu zbývá týden...

Antiglobalizační aktivisté Alex a Fred stojí jen kousek od cíle své cesty - vymysleli počítačový virus, který by během několika minut dokázal vrátit světové finančnictví o sto let zpátky. Po autonehodě se však Alex probouzí v nemocnici, aniž by si pamatoval, co se odehrálo. Jeho dívka se k němu nehlásí a Fred zmizel…

Jeden z krátkých filmů studia Pixar. Vesnická holčička se chystá vhodit penízek do kašny na náměstí, aby se jí splnilo její přání. Dva hudebníci by ovšem zlaťák raději viděli ve svých kasičkách, a tak se Tippy ocitá uprostřed souboje jednočlenných orchestrů, který nakonec dopadne zcela jinak, než by kdokoli očekával.

Chromá dětská hrdinka Sili Laam se rozhodne prodávat noviny jménem Slunce a dokázat si svou soběstačnost. Řetězec problémů se spustí paradoxně ve chvíli, kdy všechny její výtisky skoupí neznámý boháč a malá Sili náhle vlastní nečekané množství peněz. Film jako lehce naivistická, leč odzbrojující píseň, jejímž refrénem je tep města umocněný rytmickými strukturami vířících bubnů.

Ve značně neturistickém pohledu na svou vlast pokračoval Džibril Diop Mambety první částí další zamýšlené trilogie tentokrát kratších snímků, věnovaných „malým lidem“. Le Franc, což znamená jak měnu, tak i „pan upřímný“, je komedií v rozverném magicko-realistickém tónu pojednávající o chudém muzikantovi, který vyhraje v loterii a s dveřmi na zádech se vydává proměnit svůj los za peníze. (LFŠ 2006)

Snímek nazvaný jednoduše Hyeny vznikl na základě předlohy německo-švýcarského dramatika Friedricha Dürrenmatta. Jeho satirickou hru Návštěva staré dámy se D. D. Mambety rozhodl přenést do subsaharských reálií, do svého rodného Colobanu, a učinit z ní druhý díl své zamýšlené trilogie o lidské lačnosti a moci bláznovství (či bláznovství moci). (LFŠ 2006)

Pitevna na jedné americké základně v Korei: Pedantický Američan přikáže svému korejskému asistentovi vylít do odpadu spoustu nebezpečných chemikálií jen proto, že mu vadí zaprášené lahve. Vždyť řeka Han je široká a pár litrů formaldehydu se v ní ztratí... O šest let později se starý majitel bufetu na břehu řeky Han Park Hee-bon zase zlobí na svého věčně spícího syna Gang-dua, který je zjevně v běžném životě naprosto nepoužitelný. Není ani schopný jít na rodičovské sdružení své dcery a posílá ze sebe svého sice vzdělaného, ale nezaměstnaného a věčně opilého bratra Nam-ila. A zatímco jejich sestra Nam-joo bojuje o medaili na mistrovství světa v lukostřelbě, z řeky se vynoří obrovská krvežíznivá obluda a začne masakrovat okolí. Jednou z jejích obětí se stane i Gang-duova dcera Hyun-seo. A ke všemu se ukáže, že je záhadná obluda přenašečkou vysoce infekční choroby, takže všichni evakuovaní lidé musí do karantény. Když však v noci Gang-duovi zavolá na mobil jeho doměle mrtvá dcera a volá o pomoc, rozhodnou se všichni tři sourozenci Parkovi pod vedením svého otce prchnout z nemocnice, vydat se do uzavřené zóny a malou Hyun-seo zachránit. Režisér Bong Joon-ho natočil svoji další společenskou satiru, tentokrát v žánru monster movie.

Ve svém druhém celovečerním filmu se Souleymane Cissé věnuje ožehavém tématu lidských práv a jejich dodržování v Mali. Na příběhu mladého inženýra Bally Traorého ukazuje spíše nedemokratické praktiky panující v sedmdesátých letech v této africké zemi. (LFŠ 2006)

Snímek Finye, odehrávající se v malé současné africké vesnici, popisuje milostný příběh dcery armádního velitele a vnuka kmenového náčelníka. Svěží společenská satira s odkazy na Romea a Julii nazvaná Finye (Vítr) se zabývá propastí mezi generacemi v postkoloniální západní Africe. (LFŠ 2006)

Nandi je šestiletá dívka, která si začíná uvědomovat podmínky, v nichž žije její národ. Nacházíme se v Jihoafrické republice v době apartheidu. Hlavní hrdinka zažívá otřesné drama, na jehož konci se ocitá v emigraci. Po letech odloučení se vrací do vlasti; podniká dlouhou cestu po Africe, kterou znovu objevuje, a ujasňuje si své místo ve společnosti. Je žena a chce být respektována i chápána. Více než čtyřicet let vládl v JARu rasismus. (LFŠ 2006)