Siri Westinová je mladá fotografka žijúca v Štokholme. So svojím priateľom Goranom si naplánuje romantickú dovolenku u jeho priateľov. Ich harmonickú predstavu však naruší Goranova pracovná zaneprázdnenosť a Siri, i keď s nevôľou, vycestuje nakoniec sama. Tu sa zoznámi so srdečnou Kristinou a jej rodinou, ktorá ju už netrpezlivo očakáva. Ubytuje sa v domčeku pri rieke, vychutnáva si neopakovateľnú atmosféru vidieka a fotografuje okolitú prírodu. Jedného dňa jej skríži cestu Jonas, s ktorým sa celkom náhodou zoznámi. Ich sympatie sú od počiatku vzájomné. Siri je zmätená, pretože si uvedomí, že do Jonasa sa bezhlavo zamilovala. Celú situáciu komplikuje nečakaný príchod jej priateľa a neodbytná Meybritt, ktorá je už dlhší čas zamilovaná do Jonasa...
Po dvanácti letech strávených v Kanadě se Nenad vrací do svého rodného města Bělehradu. Chce se tu oženit s Majou, prožít svatební veselí s nejbližšími a vrátit se zase tam, kde už zřejmě zapustil kořeny. Setkává se po dlouhé době s rodiči, někdejšími přáteli i s bývalou láskou Sašou. Navzájem se ujišťují, že vše zůstalo při starém, nic se nezměnilo, snad jen přibyla nějaká ta vráska a šedivý vlas. Jenže všichni cítí, že tomu tak není. Především chybí Sima, jeden ze čtveřice nerozlučných kamarádů, ale ztrát a jizev na duši je mnohem víc a postupně se odhalují. Nic už není tak, jak bylo. Scénář k filmu Zítra ráno napsala Milena Markovićová, básnířka a autorka divadelních her, uváděných a oceněných i na zahraničních scénách. Vypovídá v něm o pocitech, zklamáních i nadějích svých vrstevníků na prahu životní zralosti a o stálém hledání sebe samého v rozporuplném světě. Režisér Oleg Novković jej realizoval v produkční společnosti známého herce Lazara Ristovského, který tu vytvořil roli Nenadova otce.
Franzi Brenningerovi je šedesát, ale dosud řídí pevnou rukou svou malou firmu. Žije v moderním venkovském domku, vychoval dvě děti a stále ještě je oporou své nemocné manželce. Právě manželka Martha si první všimne, že Franz není v pořádku: trpí proměnlivými náladami, které se stále viditelněji obtiskují do jeho vztahů s okolím. Ze stavů hektické aktivity se propadá do sebevražedně těžkých depresí. Lékaři prohlásí, že může jít o maniodepresivní psychózu... Když Franz navíc zjistí, že je na mizině, kývne podnikatelům z daleké Keni na spolupráci na navenek velmi výhodné finanční operaci. A když objeví, že se nechal napálit, přijme s manželčinou nenápadnou podporou pomoc osmnáctileté Leyly, která mu ve firmě dosud pomáhala s anglickou korespondencí. Nemocný muž se ve společnosti mladičké průvodkyně vydává do Nairobi, aby se pokusil získat zpět své peníze... Psychologické drama se dotýká otázky, jak křehká je hranice mezi nemocí a „normálností“. Josefu Bierbichlerovi v hlavní roli znamenitě sekunduje Hanna Schygullová v roli manželky Marthy a Sibel Kekilliová coby Leyla.
Zima 1944. Poručík Anochin se zotavuje po těžkém zranění. Sžíraný nenávistí k nepříteli touží po návratu na frontu. Je však se skupinou německých zajatců odvelen do odlehlé vsi Polumgla, kde má zajistit výstavbu translační věže a zároveň i stravu a přístřeší pro svěřené zajatce. Ve vsi narazí na neochotu a nenávist. Časem však ženy, jejichž muži jsou na frontě, nepohrdnou výpomocí v domě či doprovodem na lov medvědů. Teď už sytí, teple oblečení a respektovaní zajatci vztyčují v zasněžené tajze dřevěnou věž. Hrany konfliktu se uhlazují, soužití lidí v oboustranné nouzi nabývá humánních dimenzí. Ve společném úsilí o přežití si sotva uvědomují, jak krutý režim rozhoduje o jejich osudech.
Ali, muslim středního věku, přiletí do Ameriky hledat svou ženu Nadiu. Sveze mladého Japonce Teppeiho, který cestuje stopem napříč Amerikou, a Saru, místní dívku bydlící v levném přívěsu. Oba se mu snaží pomáhat v jeho hledání. Na cestě však dochází k mnoha nedorozuměním, protože se jedná o tři naprosto odlišné lidi z různých kultur. Navzdory všemu se tomuhle bizarnímu triu povede Nadiu najít. Ta už ovšem, k Aliho velkému zděšení, žije ve Phoenixu nový život s jiným mužem… Road movie z amerického jihozápadu se třemi neobvyklými hrdiny a úžasnou kamerou.
Hrdinou příběhu, který připomíná rané filmy Bressonovy a Wendersovy, je mladík Sebastien (hraje ho Georges Babluani). S vidinou, že si vydělá spoustu peněz, vstoupí do podivného světa za zavřenými dveřmi, který připomíná noční můru a kde se hraje ještě podivnější hra o život. „Často se mi vracejí vzpomínky z dětství,“ říká režisér. „Zafixované obrazy jsou jako paprsky světla protínající temnotu. Jsou vždy nejasně přítomné, ale když se pokouším znovu objevit jejich panenskou kvalitu, postrádám přitom pocit nevinnosti z dětství.“ Originální černobílý snímek ve stylu „film noir“ je pozoruhodnou výpovědí o lidech, jejich aroganci, zlobě i strachu.
Jedenáctiletý Tommi žije se sestrou a s otcem, který se všestranně snaží, aby děti nepostrádaly nepřítomnou matku. Renato má ale existenční problémy, a tak je někdy na děti, zvlášť na syna, přehnaně přísný. Nicméně rodina žije v relativní pohodě, dokud se náhle nevrátí Renatova žena Stefania a plná kajícnosti nezačne slibovat, že už nikdy děti neopustí. Zatímco Viola ji přijme s otevřenou náručí, Renato a hlavně Tommi jsou právem opatrnější. Rovnováha rodiny je značně narušena, a když Tommi objeví, že ani otec není tou neotřesitelnou oporou, za jakou ho měl, jeho představy o životě se začínají hroutit. Režijní debut úspěšného herce Kima Rossiho Stuarta – mohli jsme ho vidět například v Antonioniho a Wendersově filmu Za mraky (1995) – byl vybrán do programu paralelní sekce Quinzaine des réalisateurs letošního festivalu v Cannes, kde získal Cenu C.I.C.A.E. Postavu Stefanie, jež přes své dobré úmysly není s to být dobrou ženou a matkou, ztvárnila herečka slovenského původu Barbora Bobulová, která patří mezi hvězdy současného italského filmu. Pracovala mimo jiné s Markem Bellocchiem, Michelem Placidem a Ferzanem Ozpetkem.
Dvaatřicetiletá Charlotte se právě rozešla se svým dlouholetým partnerem. Nastěhuje se do nového bytu, začne žít uprostřed nevybalených krabic a každou noc tráví s jiným mužem. Její transsexuální soused Ulrik, který bydlí o patro níž se svým psem, Slečnou Daisy, si vydělává peníze prostitucí a čeká – na návštěvy své neurotické matky, na povolení k operaci, při níž se i fyzicky má stát ženou, na své oblíbené telenovely, na opravdovou lásku... Osamělost sblíží dva zcela rozdílné charaktery: sebevědomou a někdy až bezcitnou Charlotte a zoufale zmateného a bezbranného Ulrika. Příběh citového a sexuálního chaosu je členěn do několika kapitol, uvozených vždy krátkými černobílými záběry doprovázenými hlasem vypravěče. S intimitou příběhu koresponduje intimita prostředí, do něhož jsou všechny scény vsazeny: film se celý odehrává pouze v bytech Charlotte a Ulrika.
Tři příběhy – tři historická období. Tři muži – děd, otec a syn. Jeden touží po lásce, druhý po úspěchu, třetí po nesmrtelnosti. Děd žije svými fantaziemi a za zimních večerů se v promrzlém chlévě zahřívá vzrušujícími sny. Nic ho nemůže zastavit v jeho plodné představivosti. Otec je proslulý šampion v soutěžích jedlíků v časovém limitu, jenž se snaží dostihnout svůj vzor, evropského mistra jedlíků. Syn vycpává zvířata. Zabývá se něčím, co si nikdo nedokáže ani v nejbujnější fantazii představit. Příběhy děda, otce a syna, jež se odehrávají ve třech dějinných obdobích, nastavují zrcadlo zvrácené době i společnosti. Režisér o svém filmu říká: „Nemám potřebu vyprávět o sobě, ale o věcech, které jsou pro mne důležité. Objevil jsem svět povídek Lajose Partiho Nagye, které by klidně mohly být moje. Dvě jeho povídky tvoří základ tohoto příběhu o rodině. Ve scénáři jsem k nim přidal tři generace a pro sebe místo vypravěče.“
Život Christiny se prudce změní poté, co objeví v příkopu u cesty tělo mrtvého dítěte, přejetého bezohledným řidičem, který mu neposkytl pomoc. Když tato událost vyjde najevo, celá vesnice je šokovaná. Čím déle však trvá hledání viníka, tím víc se zdánlivě jasná fakta zamlžují. Ve chvíli, kdy napětí způsobené nehodou vyvrcholí, smrt dítěte se stane záminkou pro nové propuknutí dávno pohřbených vášní a vyrovnávání starých účtů. V tak malé vesnici, kde se všichni navzájem znají a kde jsou všechny životy propojeny, však nikdo není bez viny a nikdo nemá čisté ruce. Neobvykle silný portrét zdánlivě dokonalého a chladného moderního světa, kde nic není tak, jak se na první pohled jeví.
