Policista Amadeus se odjakživa cítil odstrčen, protože na rozdíl od všech svých příbuzných nemá hudební nadání, a navíc trpí silným odporem k hudbě. Nyní se dostává na stopu skupinky hudebníků, která se rozhodla ovládnout veřejný prostor svými akustickými útoky. Podaří se mu překazit kompozici pro šest lékařů, pacienta a operační sál, anebo se sám stane obětí války vedené pomocí hudby? Tvůrci filmu naplno zúročují svou fascinaci městským prostředím a ke zvukům, které nás obklopují, přistupují s obdivuhodnou kreativitou. Způsobem, jakým proti sobě staví hlavní postavy a jejich rozdílné postoje, bojuje snímek proti tichu, nudnému střednímu proudu i hudebnímu snobství, ale také ukazuje, že hudební moderna může být zábavná. Při tom všem ale film nezapomíná na své hrdiny a jejich touhu po naprostém klidu, či naopak hlučném vytrhávání z každodennosti. Zvuk hluku dokazuje, že hudba může opravdu měnit životy lidí.
Jsme tím, co vidí druzí, nebo tím, co jim dovolíme, aby spatřili? Spíše je to pohled těch druhých, který vymezuje naši vlastní identitu, jak se přesvědčí mladá, čerstvě rozvedená matka Julieta. Toho večera jde o běžný každodenní výjev: dva malí synové peroucí se v jejím stísněném bytě. Výskání a řev a do toho zoufale marná snaha se soustředit za počítačem na práci, která hoří. Pod nesmírným tlakem se Julieta snaží hasit spory, kterým chybí otcovská ruka. Vypjatá situace dostane nečekaný obrat, když mladší, dvouletý syn upadne a zraní se... Příběh matky podezřelé z ubližování vlastním dětem rozvíjí úvahy na téma mateřství, zodpovědnosti a viny, role mužů a žen, otců a matek... Do jaké míry opravdu ubližujeme svým dětem, i když je milujeme? Komorní snímek, kriticky se vymezující vůči mnoha aspektům našeho běžného životního stylu, se zaměřuje na duševně pracující střední třídu, žijící ve velkoměstech a snažící se udržet si svůj životní standard. Dotýká se chybějící komunikace mezi dospělými a rozdílu ve schopnosti děti milovat nebo děti pouze odchovat.
Gabriele Rossetti se vrací na jih Itálie k poslednímu rozloučení s otcem, bývalým přednostou stanice v městečku nedaleko Bari. Ožívají v něm vzpomínky na dětství, na laskavou a krásnou maminku a veselého strýce, na kamarády, ale také na otcovu prchlivost a výbuchy vzteku, když narážel na nepochopení svých uměleckých ambicí. Ernesto byl přesvědčen, že jeho pravým posláním je být malířem a své lásce k milovaným mistrům a víře ve vlastní talent byl ochoten obětovat cokoli, dokonce i vlastní hrdost – a to mu jeho syn zazlíval, pevně rozhodnut, že nechce být jako on. Teprve teď, po letech, začíná Gabriele díky náhodě a okolnostem Ernesta chápat a uvědomuje si, kdo vlastně jeho otec byl.
Film o britské maloměstské rockové kapele Dr. Feelgood není obvyklým hudebním dokumentem. Režisér Julien Temple v něm totiž používá rockovou hudbu nejen jako ústřední předmět svého zájmu, ale také jako prizma pro originální pohled na sociální a kulturní prostředí 70. let minulého století. Jedná se o třetí část slavné trilogie o britské hudební rockové scéně a stejně jako v předchozích dílech i zde je vše podáno výjimečným filmovým jazykem. Kombinace archivních materiálů s aktuálními vzpomínkami aktérů je sestříhána v hutném rytmu a natočena v neobvykle tlumených barevných odstínech. Snímek mapuje historii rockového uskupení pocházejícího z dělnického prostředí, a především prostřednictvím vzpomínek charizmatického kytaristy Wilko Johnsona ukazuje podhoubí tehdejší hudební scény. Snímek se vyznačuje až anarchickou energií a směle se řadí mezi nejlepší britské hudební dokumenty.
Radikální filmař Craig Baldwin se dlouhodobě zabývá možnostmi koláže jako svobodného žánru se silným subverzivním potenciálem. Už ve filmu Hudební piráti (Sonic Outlaws – uvedeno na MFF Karlovy Vary v roce 2003) nechával promlouvat umělce o kontroverzní povaze koláže v éře digitálního kopírování. Maketa Mu je radikálním hybridem špionážního žánru, sci-fi, westernu, a dokonce i hororu. Vychází z (povětšinou) pravdivých příběhů poválečných kalifornských subkultur: průkopníků raketové kosmonautiky, alternativních náboženství a beatniků. Prostřihy z brakových seriálů, industriální kulisy a scény z béčkových (místy až zetkových) filmů se střídají s nově natočeným materiálem. Postavami proplétaných příběhů jsou L. Ron Hubbard (spisovatel sci-fi, který se stal sektářským vůdcem) a Marjorie Cameronová, bohémská umělkyně a „matka hnutí new age“. Baldwin mistrně užívá dobových utopií k vyprávění, jež spekulativně vede až k militarizaci vesmíru a k opanování lidských duchovních potřeb a volného času mezinárodními korporacemi.
Fiona šéfuje fast foodu a jednou večer se nešťastnou náhodou zamkne v mrazírně. Po dlouhé, chladné noci si uvědomí dvě věci. Za prvé – manžel ani děti si nevšimli, že zmizela, a to ani u snídaně. Za druhé – neodolatelně ji to přitahuje ke všemu studenému, chladnému, ledovému a sněhovému. Proplíží se do chladicího vozu a vydá se na výpravu ke vzdálenému severu, aby našla ledovec z názvu filmu a možná i novou lásku. Tento debut jasně dokazuje upřímný obdiv režisérského tria k burlesce, zejména ke groteskním a šaškovským kašpařinám takových mistrů, jako jsou Buster Keaton či Jacques Tati. Tu a tam nám „supercool“ humor, klidná kamera a tragikomická poezie připomenou zdrženlivý filmařský styl finského režiséra Akiho Kaurismäkiho.
La Barra je zapadlá rybářská vesnice na pobřeží Pacifiku, kde se pře místní vůdce s majitelem pozemků, který chce na pláži vystavět hotel a přilákat sem turisty. Do vesnice přijíždí cizí muž z města, Daniel, který tu chce sehnat motorový člun, na němž by mohl nadobro odjet z Kolumbie. Najít člun se však ukáže být daleko složitější, než čekal. Vesnici totiž náhle postihne záhadný úbytek ryb. Rybáři musejí vyjíždět daleko na moře a žádný z člunů není volný. Situace se komplikuje. Podaří se Danielovi odjet? Co se stane s vesnicí, která se brání příchodu moderní doby?
„V příběhu muže, který objeví místo obklopené džunglí a mořem, kde život ubíhá tempem diktovaným zákony přírody, jsem se pokusil vyjádřit střet mezi dvěma pohledy, tím zděděným po předcích a pohledem cizince, a zároveň nedostatek pochopení nás, kteří žijeme ve městech, pro ty, kteří setrvávají na periferii,“ říká režisér, jehož debut se promítal na řadě mezinárodních festivalů včetně loňského Berlinale nebo MFF v Karlových Varech.
Uprostřed dvoutisícové vesničky Drnovice nedaleko jihomoravského Vyškova stojí fotbalový stadion pro osm tisíc diváků. Je to pyramida zaniklé fotbalové civilizace, jíž kdysi vládla slavná jména Karla Brücknera či Radka Druláka. Vzestup a pád drnovického fotbalového klubu je typický pro český fotbal, politiku a podnikání 90. let – jsou za ním nejen krásné góly, ale taky tajemní sponzoři, korupce či doping. Pojďme se společně vydat do dob, kdy topné oleje od benzínu ještě nerozeznali ani nejvyšší ministerští úředníci a kdy čeští fotbalisté hráli o evropský titul.
Pro pohledného pětatřicetiletého tesaře Malika je život v maličkém grónském hlavním městě Nuuku všedně poklidný – když nepracuje a nevěnuje se náhodným známostem, tráví většinu času s bratrancem Michaelem a obtloustlým kamarádem Carstenem – na lovu, v baru, u kulečníku. Nijak výjimečná každodennost se Malikovi obrátí vzhůru nohama toho dne, kdy mu diagnostikují závažnou nemoc a on se musí rozhodnout, zda odjede do Dánska na léčení, anebo zůstane doma s přáteli, rodinou – a dívkou, která by mohla být ta pravá. První grónská filmová produkce vznikla z potřeby dokázat, že severský ostrov je víc než jen atraktivní lokalitou pro zahraniční štáby. Podmanivost místní přírody ovšem hraje podstatnou roli i v neokázalém, ale emocionálně působivém příběhu vnitřní cesty hrdiny, který se dokáže vyrovnat s minulostí své rodiny i najít vnitřní smíření.
Anglie - devatenácté století. Osiřelá Anne Lister žije na velkém panství se svou tetou a strýcem. Anne je ctižádostivá, inteligentní a zcela soběstačná žena. Už toto se zdá být tehdejší společnosti nepřijatelné. O to nepřijatelnější je skutečnost, že Anne chce být i nadále nezávislá. Nestojí o nabídky sňatku žádného bohatého a vlivného muže, jediné, co si z celého srdce přeje, je žít bok po boku se svou láskou Marianou. Ta však podlehne tlaku okolí a vezme si ovdovělého boháče, její srdce však i nadále patří Anne, stejně jako srdce Anne patří Marianě.
