Povídkový film kvarteta mladých režisérů o čtyřech významných okamžicích v životě jednoho muže. Teodors je nejdřív malý chlapec, který se účastní prázdninových dětských her, poté dospívající hokejista, jenž navazuje vztah s dívkou, osamělý, ale i sebestředný a manipulátorský manažer a nakonec venkovský lovec dravců. Stále ale zůstává mužem, který má k okolí vztah ostýchavý až nejistý. Příběhy jsou zdánlivě všední, zůstávají ale nedořečené. Film má zasněnou (a snovou) atmosféru, emoce tu příliš neprobublávají na povrch, o to více se děje pod hladinou. Nálada se proměňuje – od dětsky bezstarostné letní atmosféry prvního filmu až po absurdní duch posledního snímku. Všechny čtyři povídky spojuje vysoká míra autenticity a citlivosti k nejistým, uzavřeným hrdinům. Snímek Ptačí sezóna získal litevskou národní filmovou cenu za nejlepší scénář, kameru a nejlepší film. [43. MFF KV 2008]
Adaptace románu Sasse Henna Byl jsem tady. První zatčení (Mina olin siin. 1. esimene arrest, 2005), jednoho z nejvýznamnějších estonských literárních děl posledních let. Sedmnáctiletý Rass vyrůstá na jednom z estonských předměstí. Postrádá pevné rodinné zázemí, jeho rodinou je parta mladých lidí, kteří nemají daleko ke krádežím. Nedílnou součástí jejich života jsou drogy. Do obchodu s nimi se zaplete i Rass, když přistoupí na jejich distribuci. Z malého množství se najednou stane dvoukilová zásilka, za niž ke vší smůle nedostala mafie zaplaceno, a tak je připravena tvrdě vymáhat dluhy… Příběh o jednom dospívání se odvíjí retrospektivně, nad listem papíru, na nějž Rass ve vězení zaznamenává své vzpomínky. Kamera je zprostředkovává v reportážně nervní stylizaci, časté je i zmnožování filmového obrazu, které zvyšuje tempo vyprávění, u něhož lze předpokládat reálný základ. [43. MFF KV 2008]
Třicátník Bogdan si založil firmu na výrobu nábytku, oženil se a zplodil syna. Nyní s rodinou tráví dovolenou u Černého moře, manželka čeká dalšího potomka. V letovisku se setká se dvěma spolužáky ze střední školy, kteří se v životě dosud neusadili a vedou nezávazný způsob existence. Boogie (jak byl hrdina nazýván v době svých studií) se názorově i pocitově konfrontuje se Sorinem a Valim během jedné noci, kterou spolu stráví v restauraci, bowlingovém klubu, baru a na ubytovně s prostitutkou. Pokus o návrat do teenagerovských let má pro něj poněkud hořkou příchuť, neboť všichni tři se změnili, nejvíce díky svým závazkům on sám... Snímek nechává nahlédnout do duše svých hrdinů prostřednictvím neokázalého způsobu režie. Statické záběry, autentické zachycení zvuku a vynikající herecké výkony vytvářejí dojem bezprostřední účasti na vystřízlivění nastupující střední generace. [43. MFF KV 2008]
Originální hraný dokument o dvojici maďarských Boratů na cestě Evropou. Kníratý Cikán Lali a plešatý gadža Lori pocházejí z Transylvánie a jsou přátelé na život a na smrt. V úvodu se charizmatická dvojice vydává do Vídně, později společně vyrazí ještě do Egypta. Zažili už řadu neúspěchů a i ty sporé úspěchy trvaly jen krátce, jejich přátelství ale překonalo vše. Hraný dokument s prvky crazy komedie boratovského stylu vypráví o dvou buranech a jejich střetu s civilizací. Film plný čiré východoevropské poezie působivě popisuje střet mezi spontánním Východem a upjatějším Západem. Oba herci jsou režisérem vedeni tak, aby hráli sebe samé, a problémy tak řeší vlastním, obvykle značně svérázným způsobem. Právě pozice na hranici dokumentu a hraného snímku udržuje filmu jeho nespoutanou energii a čirou spontaneitu. Existence hrdinů před kamerou postrádá cokoli kašírovaného a překlene tak i mozaikovitou strukturu snímku. [43. MFF KV 2008]
Když Jess vyrazí s přáteli plachtit na otevřené moře, nemůže se ubránit pocitu, že je něco špatně. Podezření se realizují, když jejich jachta v bouři ztroskotá. Jediná šance na záchranu se jeví v možnosti dostat se na vzdálenou a zdánlivě opuštěnou loď.
7. srpna 1974 byl spáchán „umělecký zločin století“. Pachatelem byl francouzský vizionář, pouliční umělec, kapesní zloděj, provazochodec a především snílek, který by pro uskutečnění svého snu neváhal i zemřít – Philippe Petit. „Byla by to krásná smrt. Vždyť bych zemřel při provozování své vášně,“ říká dnes francouzský dobrodruh, který ilegálně přešel po ocelovém laně mezi newyorskými „dvojčaty“, v té době nejvyššími budovami světa. Samotná příprava akce zabrala Petitovi a jeho skupině spolupracovníků osm měsíců. Ve strhující rekonstrukci poskládal režisér James Marsh vzpomínky všech zúčastněných, z nichž je zřejmé, že i když byla akce promyšlena do nejmenších detailů, stačilo málo a na titulních stránkách světových deníků by fotka Petita procházejícího se téměř půl kilometru nad zemí mezi „dvojčaty“ chyběla. Skvěle dramaturgicky vystavěný snímek s napínavou dramatizací této unikátní akce využívá množství autentických záběrů a fotografií, které si Petit a jeho spolupracovníci pořizovali, a ve vhodných chvílích nechává naplno vyznít působivou hudbu Michaela Nymana. [43. MFF KV 2008]
Britt Reid (Seth Rogen) je synem jednoho z nejvíce prominentních a uznávaných mediálních magnátů v Los Angeles a je dokonale šťastný, že vede bezstarostný život bez cíle plný večírků – dokud jeho otec (Tom Wilkinson) záhadně nezemře a nezanechá Brittovi své obrovské mediální impérium. Uzavře podivné přátelství s jedním z otcových nejpodnikavějších a nejvíce vynalézavých zaměstnanců jménem Kato (Jay Chou). Poprvé v životě vidí svou šanci udělat něco smysluplného: bojovat proti zločinu. Ale aby to mohli udělat, rozhodnou se, že se sami stanou kriminálníky – Britt ochraňuje právo tím, že ho poruší a stane se bdělým strážcem The Green Hornet, když se s Katoem vydají do ulic. Kato využije všechen svůj důvtip a dovednosti a vytvoří to nejlepší ve zdokonalené retro výzbroji - The Black Beauty, nezničitelné auto, které má stejně velkou palebnou sílu jako počet koňských sil. Pohybuje se v mobilní pevnosti na kolech a útočí na špatné chlapíky s chytrými vynálezy od Katoa, The Green Hornet a Kato si rychle začínají dělat jméno a s pomocí Brittovy nové sekretářky Lenore Case (Cameron Diaz) začínají slídit po muži, který kontroluje los angelské podsvětí: Benjaminu Chudnofskym (Christoph Waltz). Ale Chudnofsky má svůj vlastní plán: rozmáčknout The Green Hornet jednou pro vždy.
Natálie se narodila a vyrostla v dětském domově, odkud ji v šestnácti odvedl před oltář neurvalý despota. Devatenáct let samoty v polorozpadlém domku u trati, po které se míhají vlaky s "živými" lidmi, končí se smrtí nemilovaného muže. Před Natálií se poprvé otevírá svět možností a výzev, do kterého se bez zábran ponoří. Setkání se Sergejem slibuje přinést nepoznanou lásku, nejvlastnějším přáním ale ukáže být něco jiného.
Hlavní roli v dojemném příběhu o emancipaci zakřiknuté ženské duše ztvárnila jedna z nejtalentovanějších ruských hereček Xenia Kutěpovová.
Kolona ruských vojáků se ocitla v pasti hornaté čečenské krajiny, ztracena v dusivém horku, v nepřátelském cizím prostředí. Všude kolem výbuchy a střelba neviditelného nepřítele. Velitel posádky vysílá zkušeného Rubachina a mladého odstřelovače Vovku do terénu, aby zajali místního znalce horských stezek, který by převedl obklíčené muže do bezpečí. Po krátké přestřelce s ozbrojenci dvojice chytí mladíčka, který sice rusky nemluví a má pohmožděnou nohu, ale zdá se, že svůj úkol pochopil. V parnu letního dne překonává nesourodá trojice překážky náročného terénu nutící všechny tři k vzájemné ohleduplnosti a vstřícnosti. Bezprostřední blízkost čečenských osad brzy naruší intimitu, jež se mezi muži vytvořila, a zajatý chlapec zaplatí strašlivou cenu za to, že se stal jejich „pasem“ do bezpečí. Ale ani oba muže nenechává bez úhony absurdní akt jednoho dne strašlivé a nesmyslné války, která trvá, aniž kdo chápe její původní pohnutky a motivace. [43. MFF KV 2008]
Během pěti dnů se v životě úspěšného pětatřicetiletého architekta Nikoly Jerena nakumulují léta střádané problémy. Život ve lži a v citovém rozpolcení Nikolu vyčerpal, nedokáže si vážit sám sebe a zjistit, co vlastně chce. Dlouholetou milenku Anu, jež je zároveň jeho kolegyní, už unavují dlouhé roky skrývání jejich vztahu a požaduje rozvod. Také manželka Maja, matka Nikolovy osmileté dcerky, naléhá, aby se muž konečně rozhodl. Nikola se stává vězněm situace bez řešení: cokoli udělá, jen ještě víc zraňuje všechny, které měl kdy rád. Může vše rozhodnout prvek, s nímž jsme si odvykli v životě počítat – osudová tragická náhoda? Režisér Zrinko Ogresta postavy svého komorního psychologického dramatu nesoudí, ale nabízí nám citlivý a přitom přísný pohled na jejich slabosti. Zároveň ovšem klade naléhavou otázku, nakolik jsme zodpovědnými pány svého vlastního osudu a tím i architekty světa, který obýváme. [43. MFFKV 2008]
