Experimentální pohled režiséra P. Štingla na realitu naší přítomnosti. Film na hranici hraného a dokumentárního žánru. Není náhoda, že mozaika příběhů z Pasek nad Jizerou je znovuobjevením míst, kam Karel Václav Rais zasadil svůj buditelský román. Tradičně česká oblast uprostřed Sudet si zachovala nepřerušenou historickou kontinuitu a tak i vzpomínky a kronikové záznamy nadčasově žijí v místních obyvatelích. Ve volně zpracovaných vzpomínkách z kroniky Drahoslava Waldmanna vystupují místní obyvatelé v rolích svých otců a dědů. Skvělé výkony desítek amatérských herců, chalupníků a hospodářů horských usedlostí i ochotníků z širokého okolí, spojuje fenomén lidské paměti. Vzpomínky kráčejí s našimi poutníky po letokruzích celého minulého století. Vzpomínky probouzejí k životu nejen filmová kouzla a skoky v čase, ale také obrazotvornost kolorovaná tradičním podkrkonošským spiritismem.
Filmová producentka Eliška Fuchsová a režisér Jakub Wagner natočili v koprodukci s Českou televizí a firmou Sipral dokumentární film Profil, který je portrétem architekta Jana Kaplického. Jan Kaplický patří k nejproslulejším architektům českého původu, kteří žijí a pracují v cizině. V Praze vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, v roce 1968 odešel do Velké Británie. Spolupracoval se světově proslulými architekty, například s Renzem Pianem, Richardem Rogersem a Normanem Fosterem. V roce 1978 založil vlastní kancelář Future Systems, o deset let později se jeho profesionální partnerkou stala Amanda Levete. V průběhu 80. let společně rozvíjeli vizi možné budoucí architektury a stali se jedinou britskou společností, která pracovala pro NASA. Jedinečná zkušenost a práce pro kosmický výzkum a znalosti materiálu i technologií ovlivňují praxi Future Systems dodnes.Jan Kaplický je držitelem mnoha ocenění, z nichž nejznámější je nejprestižnější britská cena za architekturu Stirling Prize za stavbu Lord's Media Centra na londýnském kriketovém stadionu. Nedávno uveřejnil The Independent přehled nejvýznamnějších moderních staveb na světě. Jan Kaplický je v něm zastoupen dvěma stavbami Lord's Media Centrem a obchodním domem Selfridges v Birminghamu. Realizace Future Systems lze nalézt v Evropě, Asii i Americe, jejich projekty byly publikovány ve více než třiceti zemích světa. Kancelář si vydobyla respekt projekty i realizacemi, které se chovají šetrně k životnímu prostředí, aniž by rezignovaly na hledání nových forem architektury.Dokument Profil se natáčel ve Velké Británii, v Praze v Národním technickému muzeu a na Ořechovce, kde Jan Kaplický bydlel. Na trh byl film uveden tiskovou konferencí a slavnostní premiérou za účasti architekta Jana Kaplického 2. prosince 2004 v kině Světozor v Praze. Během slavnostní premiéry bylo pokřtěno i DVD filmu, obohacené o fotografie a realizace Jana Kaplického. Film je přihlášen do soutěže na Košickém festivalu Arch Film a na festivalu Finále Plzeň. Česká televize uvede dokument Profil na jaře 2005.
19. století, Londýn. Oliver Twist osiřel v raném věku a nyní musí žít v chudobinci, který řídí odporný pan Bumble. Již tak skromné denní příděly chlapců jsou jeho zásluhou ještě tenčí. Zoufalý, přesto však rozhodnutý, Oliver uprchne a splyne s davy v ulicích Londýna. Nemá v kapse ani penny, je sám. Fagin, šéf místních malých kapsářů, ho však vláká do světa zločinu. Oliverova záchrana od laskavého pana Brownlowa je pouze začátkem řady dobrodružství, která jsou příslibem lepšího života.
Kateřina slouží v hostinci u zlé macechy. Jednou v lese se setká s neznámým mladíkem. Je jím kníže Jan a je překvapen, když svojí ví lu z lesa spatří v hostinci. Vidí, jak hostinská s dívkou zachází a slíbí jí, že se pro ní vrátí. Macecha se poleká a nechá dívku sv svrhnout do strže. Kateřinu zachrání Janovi vojáci, ale macecha...
Mladá pražská rodina Kadlecových se přestěhuje z Prahy do opuštěného šumavského mlýna, jenže úmysl vybudovat tam nový domov i příjemný penzion s výletní restaurací naráží na naprostou nezkušenost. Stejně nezkušená jako hrdinové se však zdá i být režisérka Magdalena Pivoňková, jejíž inscenační jistota občas pokulhává.
Komediální seriál začíná jednoho všedního rána v sychravé zimní Praze. Rozvedené Báře Duškové se nechce do práce a jejím dětem do školy. Určitě netuší, že zanedlouho je čeká poněkud dobrodružný zájezd na hory s kolegou z podniku a s partou jeho povedených přátel. Večer na horské chalupě ovšem vezme nečekaný obrat. Ale co hlavně, jedním výletem to všechno neskončí. Směšným držkopádem při přeskoku kozy prostě začal celé rodině nový život. Je to hop nebo trop: vždycky se dá přece začít znovu a na lásku není nikdy pozdě... Celá minisérie chce být především diváckou podívanou. Těží z obliby komedií, jako byl například triptych režisérky Poledňákové, autorova komedie Sněženky a machři, v klasické literatuře "Tři muži ve člunu" anebo ze současného čtení jmenujeme oblíbenou vodáckou knížku "Jak utopit Ofélii." Lyže, kola, voda či koně, to jsou všechno buď milé vzpomínky anebo aspoň hezké nerealizované sny, a proto věříme, že divák tudy s námi půjde rád. Realizace podobného záměru v podmínkách České televize byla ovšem tvrdým oříškem. Sledovat dialogy kamarádů, jejich slovní duely při jízdě na kánoích, na kolech nebo v sedle koní a zachytit přitom atmosféru hor, řeky nebo třeba noční bouřky - to vše bylo produkčně i režijně velmi náročné. Naděje vložili proto tvůrci v technologii DV, která právě umožňuje sledovat herce v mezních situacích. Jenom tak bylo například dostupné natáčení na dvě i více kamer a přizpůsobení se mimořádným situacím, jako byly například povodně, které zastihly štáb při natáčení na Horní Vltavě. K realizačním lahůdkám patřily scény jako slaňování Vyšehradské skály, utonutí na nočním splavu, kroupy nebo seskok padákem.
Seznam jednotlivých epizod:
I. řada
1. Na lyžích
2. Na vodě
3. Na kolech
4. Na koních
II. řada
1. Memoriál
2. Pelech
3. Ženy do větru
4. Tři vdovy
Každý hrad v sobě ukrývá nějaké tajemství. Ne jinak je tomu i v pohádce Poklad na Sovím Hrádku. Hluboko v podzemí Sovího Hrádku je uložen poklad, který střeží zlatá sova. Lidskému světu zůstal poklad utajen po celá staletí. O jeho existenci věděli jen pohádkoví skřítkové Kilián a Damián a jejich kamarádka sova Emilka. A kdyby se tito skřítkové náhodou nesetkali s dětmi Honzíkem a Andělkou, zůstal by poklad utajen i nadále. Jenže, skřítkové jsou bytůstky upovídané a děti zase hodně zvídavé. A tak se zanedlouho o pokladu dozví i lakotná a chamtivá vévodkyně z nedalekého zámku. Nestačí jí bohatství, které ji vévoda zanechal, chce stále víc a víc. Rozhodne se proto, že získá zlatý poklad za každou cenu. Přivede tak nejen sebe, ale i děti do nebezpečných situací.
Hrdiny příběhu z malého města jsou bývalí kamarádi Standa Stuchlík a Robert Sura, z nichž se stanou úhlavní nepřátelé a to nejen kvůli spolužačce Zuzaně, která se oběma líbí. Zatímco frajer Robert má bohaté rodiče, kteří ho rozmazlují a koupí mu vše, o co si řekne, Standa si musí na hraní v rockové kapele, těžce vydělávat brigádou v kotelně a ještě svého koníčka neustále obhajovat před despektem rodičů. Jedinou oporu nachází u strýce Edy, také hudebníka. Spíše než pevně daným příběhem je film mozaikou volně poskládaných, většinou komediálně laděných epizod, mezi nimiž nechybí nešikovná klukovská snaha upoutat pozornost svých prvních lásek, ani zdařilá scéna improvizovaného koncertu v tělocvičně.
Stylizovaný dokument, v němž žasnoucí turista David Vávra představí architektonické skvosty třetího největšího města České republiky.
Je prvního dubna a Sylvie se dopouští osudové chyby. Opuštěná a sklíčená se vydává do ulic velkoměsta vybojovat si svou lásku zpět. Překonává jednu překážku za druhou a doufá, že svůj vztah zachrání. Netuší, že se řítí k fatální kolizi. Tenhle den, by raději začala znovu. Celovečerní absolventský film Restart vznikl v koprodukci mladé pražské společnosti Axman Production, FAMU a finské Univerzity umění a designu v Helsinkách. Restart vypráví o jednom dni v životě mladé Sylvie (Lenka Krobotová). O dni, ve kterém se její život rozpadne jako domek z karet. O dni, který by raději začala znova.Moderní a originální vizuální styl filmu Restart je výsledkem spolupráce českého režiséra Julia Ševčíka a finského kameramana Kasimira Lehta. Subjektivně pojaté vyprávění nabízí pohled na okolní svět Sylvinýma očima. Expresivní obrazy vtahují diváka hluboko do nitra hlavní hrdinky.Restart je osobité, experimentální drama ze současnosti. Česko-finský štáb natáčel film v průběhu roku 2004 na lokacích po celé Praze: v klubech Radost FX a Roxy, v reálných bytech a fast-foodech, v nákladných dekoracích, které postavil architekt Henrich Boráros. Post-produkční práce včetně střihu, zvukového designu a realizace speciálních efektů probíhala ve Finsku. Film byl natočen na formát Super 16mm a následné zvětšen na promítací formát 35mm (1:1,85). Soundtrack filmu obsahuje skladby od The Nihilists a housové tracky Ecsona Waldese. Původní hudbu k filmu vytvořila kapela Khoiba.
