Filmy online ke shlédnutí zdarma

Psychologická dráma z cirkusového prostredia zachytáva životné osudy klauna Baxu a jeho dvoch synov. Trojica artistov neustále zdokonaľuje svoje číslo, ktoré má kľúčové miesto v programe cirkusu Centrál. Nečakaným zranením mladšieho syna Vojta sa však ich predstavenie rozpadá. Po tomto nešťastí ani všestranné úsilie otca nedokáže trio udržať. Tragickú situáciu napokon rieši sám Vojto, ktorý si nachádza vlastný, svojský spôsob opätovného zaradenia sa do života.

V normalizační éře se opět vrátila budovatelské témata. Tvůrci se zabývali dělníky, avšak na silně proklamativní platformě - vesměs se zdůrazňovala uvědomělost jako základní rys socialistického člověka. V zaměstnání dělníci překonávali objektivní potíže, většinou hledali, jak účinně prosadit novátorské pracovní postupy. V tomto případě se jedná o osudy lidí spojené s výstavbou východoslovenských železáren.

Hrdinou formálně detektivního příběhu je bývalý partyzán, který pátrá po skutečném vrahu své ženy - a do vyprávění se náhle vtírají mnohé události ze zdánlivě již uzavřené minulosti. Jenže film se tváří experimentálně, pohrává si s temnou osudovostí, hledá jakoby modelové, nadčasově vyhlížející konflikty týkající se odvěké lidské nesnášenlivosti. Toto nepříliš zdařené ozvláštňování bylo nepochybně příčinou, proč se vynořilo podezření z ideologické úchylky; Letokruhy řadu let čekaly na své uvedení v kinech - až se na ně úplně zapomnělo.

Hlavným hrdinom filmu je mladý cigán Vinco, ktorý miloval svoju mladučkú ženu Šujanu. Jeho lásku nemohli pochopiť kamaráti, s ktorými vykonával vojenskú základnú službu. Napísali mu list, že mu je Šujana neverná. Vinco uveril každému slovu a svoju ženu zastrelil, pretože jedine smrť je podľa cigánskeho mravného kódexu trestom za neveru.

I v socialistické společnosti mívaly ženy problémy, zvláště když se provdaly bez vědomí rodičů. Avšak tento motiv se stává vlastně jen zarámováním samotného příběhu - dívčina matka začne sama vzpomínat na své životní osudy. Vidíme, jak ji na konci války zachránila sovětská armáda a ona sama se pustila do nadšeného budování spravedlivější společnosti. Když jsou zakládána zemědělská družstva, prosazuje jejich rozvoj, zprvu netušíc, že do přízně se jí chtějí vlichotit i zakuklení nepřátelé. Nynější mladí lidé, někdy jednající příliš emancipovaně, často ani nedomýšlejí, jaké oběti museli podstoupit jejich rodiče, aby oni mohli spokojeně žít a studovat. Cesta ženy patří mezi nenápadná normalizační díla, která chtějí zdůraznit, že teprve nyní si lidé mohou vychutnávat přednosti, které s obtížemi prosazovaly předcházející generace. Plakátovitost zpracování připomíná schémata 50. let nejen černobílými společenskými protiklady, ale také ilustrativním vyprávěním.

Satirický príbeh o mladej učiteľke Jozefíne (BRIGITA HAUSNEROVÁ), ktorá sa odhodlane pustí do boja proti parte murárov fuškárov. Tí za svoje pochybné a nekvalitné služby žiadajú neúmerne vysoké ceny s pod rúškom pomoci okrádajú ľudí na jednej západoslovenskej dedine...

Pan Novák (Jindřich Plachta), úředník v pojišťovně, se stará jen o svou práci, nic víc ho nezajímá. Dokonce i společenské změny v únoru roku 1948 ho nechávají lhostejným. Uvědomí si je teprve, když je pojišťovna zrušena. Musí se rozhodnout: buď odejde do důchodu a nebo půjde pracovat do továrny. Ani jedna z těchto možností se panu Novákovi nezamlouvá... Snímek, zrealizovaný i na popud Jindřicha Plachty, byl natočen "úderkou" filmových pracovníků jako dar IX. sjezdu KSČ.

I když výrobní tematika byla filmy z 50. let zdiskreditována, přitahovala i později. Tvůrci se již ovšem nevěnovali překonávání rekordů a soutěžení, nýbrž chtěli načrtnout nepřikrášlený pohled na dělnické prostředí, navíc se zřetelnými nostalgickými rysy. Zastaralá výrobna šamotu má být uzavřena, ale její dlouholetí zaměstnanci si nedokáží představit, že by přestali dělat to, co je celý život živilo a co nejlépe umí...

První interaktivní film na světě, ve kterém diváci mohou zasahovat do průběhu děje.U dveří hlavního hrdiny filmu pana Nováka (Miroslav Horníček) zvoní jeho sousedka. Je téměř nahá. Oblečena jen do osušky si omylem zabouchla dveře svého bytu a nyní pana Nováka prosí, aby ji pustil k sobě domů. Co teď? Mladá dáma v prekérní situaci prosí o pomoc. A je velmi půvabná. Na druhé straně se každou chvíli může vrátit domů manželka pana Nováka, která má navíc dnes narozeniny... STOP! zvolá moderátor vcházející na scénu a děj filmu se opravdu zastaví. Nyní je řešení této prekérní situace na divácích... Vpustit nebo nevpustit? Zelené tlačítko na křeslech diváků znamená vpustit, červené odmítnout...

Mezinárodní festival kouzelníků v Karlových Varech: jedno z vystoupení je stylizováno jako vzpomínka na eskamotéra Viliho Broda, který v Karlových Varech v 30. létech také vystupoval. Brodův příběh je nevynalézavě doplňován ukázkami z dokumentárních i hraných filmů s karlovarskou tematikou...