Princ David rád šermuje, jenže když v zápalu boje rozbije zrcadlo, trest za to postihne služebnou Bělu. Vzápětí jeho otec král rozhodne, že je třeba syna oženit. Jak ale vybrat tu pravou princeznu? Pomocí tří úkolů, při jejichž plnění princeznám bude pomáhat služebná Běla v mužském převleku. Kdo nakonec dostane prince za muže, je tedy nasnadě.
Pohádkové vyprávění o tom, jak byl zakletý mlýn osvobozen od strašidel a jak chasník Franta poznal strach, když měl Verunce vyznat lásku...
Humorná pohádka o polepšeném loupežníkovi. Loupežník Voděra dá svého synka Matěje do učení k dědovi Dobrodějovi s přáním, aby z něj vyrostl správný člověk. Rázem se všechno zkomplikuje, když se Matěj zamiluje do dědovy vnučky Juchelky, bláznivé mladé čarodějnice, která vyvádí jen tak pro svou zábavu neuvěřitelné kousky.
Divoké pivo je klasická česká komedie o privatizaci malého jihočeského pivovaru. Vřadě komediálních situací se zde setkávají dobří čeští policisté s mafií, poctiví občané s podvodníky. Úsměvný příběh, který samozřejmě nepostrádá milostnou zápletku, významně ovlivní pohádkové bytosti, které se náhle vynoří z dávné minulosti. V nové české komedii hlavní dvojroli vytvořila Markéta Hrubešová.
Princezna Blanka se tajně schází se svým milým, myslivcem Ondřejem. Jejich lásce přeje jen komorná Anežka, královský otec se nesmí nic dozvědět. Blanka odmítá všechny ženichy, které král na zámek pozval. Nepochodí ani princ Hynek. Král už má rozmarů své dcery dost. Zavře ji ve věži, nápadníci ji mají hledat a ona se má provdat za toho, kdo ji najde první. Blanka si vymíní, že jí bude Anežka dělat společnost. Doufá, že komorná bude moci Ondřejovi ukázat tajný vchod do věže. Král ale zakáže Anežce vycházet. Zámek je plný ženichů, kteří hledají vchod do věže. Ondřej zatím marně čeká na Anežku a její rady. Když potká ve vsi medvědáře, napadne ho převléci se za medvěda a svého otce požádá, aby ho do zámku doprovodil. Král je nadšen kousky falešného medvěda a svolí, aby ho medvědář předvedl jeho dceři. Ondřej se tak dostane tajným vchodem do věže. Pak se převlékne a spěchá za Blankou. Král se zatím snaží naznačit princi Hynkovi, kde je tajný vchod. Když to Hynek konečně pochopí a dveře se otevřou, stojí za nimi Blanka s Ondřejem. Král konečně pozná, že Blanka je s myslivcem šťastná a oběma požehná.
Strojvůdce Matys zachrání za druhé světové války při náletu hloubkových letců svou lokomotivu, které láskyplně říká Líza. Sám je při útoku zraněn. Čeká pak doma na uzdravení a na konec války a těší se, že bude znovu na opravené lokomotivě jezdit. Konečně je po válce. Matysův zeť Vojta se stane také strojvůdcem. V den narození svého syna se Vojta opije a zapomene, že má služební pohotovost. Když je pak volán k plnění povinnosti, není k nalezení. Starý Matys se nechá přemluvit, aby ho tajně zastoupil. Na trati zabrání nehodě, když zastaví odpojené vagony. Všichni se domnívají, že vagony zachránil Vojta. Vojta na nátlak rodiny o celé věci mlčí. Matys je poslán do penze. Ještě předtím, než mu přátelé uspořádají slavnost na rozloučenou, spojí se Matys s učni a s jejich pomocí lokomotivu opraví. A v Matysův den poslední se všechno obrátí - stroj je v pořádku a přednosta vyzve Matyse, aby na něm dál jezdil.
Pán Ctibor (JOZEF KRONER) kedysi pracoval ako hotelový sluha, a hoci je na odpočinku, stále túži dokázať, že je potrebný. Myslí si, že opäť dostal príležitosť zasiahnuť v záujme hosťa i povesti hotela, pretože chce zabrániť ohlásenej samovražde jedného z hostí. Zámena čísla izby je však osudná nielen pre starého Ctibora, ale aj pre hosťa z izby č. 32. Ctiborova snaha sa ukáže ako márna, lebo si poplietol čísla izieb a chránil niekoho, kto to vôbec nepotreboval...
Na snímke opäť spolupracovali Peter Solan a Peter Karvaš. Ich súlad sa naplno prejavil v absurdnom príbehu, ktorý je hlboko ironický, ale súčasne veľmi jednoduchý. Filmové rozprávanie je postavené na hercovi, dialógoch a vypointovaných epizódach. Takmer monotónny prúd udalostí pritom ešte zdôrazňuje zásadný rozpor medzi spustnutosťou prostredia i ľudí a výnimočnosťou situácie, v ktorej sa ocitli.
Po dokončení ako to už bolo počas celého obdobia budovania socialistickej spoločnosti film zatvorili do trezoru a režiséra preradili do Štúdia krátkeho filmu. Takmer desať rokov nesmel nakrúcať hrané filmy.
Film môžeme viac-menej považovať za akúsi labutiu pieseň (hoci podľa roku dokončenia definitívnou bodkou boli Hanákove Obrazy starého sveta a Havettove Ľalie poľné z roku 1972) za istou slobodou 60. rokov, keď sa aj na Slovensku rozvíjala moderná filmová tvorba a definitívne sa autorsky aj organizačne osamostatnila od českej, a dozrela. V rokoch 1963 1970 slovenská kinematografia vyspela na modernú európsku kinematografiu, tak v hranej, ako aj v nehranej tvorbe. Vývoj sa zavŕšil experimentmi konca desaťročia, keď sa nová slovenská vlna prepojila film s aktuálnym dianím v ostatných umeleckých druhoch, ale nezradila filmovú špecifiku. Dodnes považujeme tieto roky za zlatú éru slovenského filmu.
Slovenský film režiséra Petra Solana rozpráva príbeh o dvoch mladých
úradníčkach, ktoré si po celý rok šetria na niekoľko dní bezstarostného
života, o dvoch mladých inštalatéroch, hľadajúcich erotické dobrodruž-
stvo, stavebnom majstrovi, ktorý spreneveril výplatu celej partie, neuz-
nanom vynálezcovi a bývalom majorovi britskej armády, ktorého politické
príkoria povojnových čias priviedli k alkoholizmu, pričom celý dej sa
odohráva počas jednej noci v prepychovom nočnom tatranskom podniku.
Sociologická sonda o skutečných hodnotách mladých lidí za socialismu.
Mach a Šebestová jsou spolužáci ze základní školy, konkrétně ze třetí bé. Jednoho slunečného dne narazí v parku na starého pána, lezoucího po kolenou. Vyjde najevo, že pán hledá brýle, Mach s Šebestovou je najdou, pán je odmění utrženým sluchátkem ze starodávného telefonu a zmizí. Spolužáci s úžasem zjišťují, že jakékoli přání vyslovené do sluchátka se splní...