Utužovat družbu mezi bratrským ruským a českým lidem bylo za minulého režimu zapotřebí stále. Proto také uvědomělý sovětský inženýr spojil svůj osud s českým prostředím hned dvakrát - poprvé sem přijel jako nadšeně vítaný voják osvoboditel, podruhé pak jako uznávaný a vážený odborník pro hloubení tunelů metra. Pokaždé jej dojalo, jak byl srdečně vítán... Avšak ani Vjačeslav Tichonov v hlavní roli nedokázal svému hrdinovi vtisknout potřebné charisma. Film samotný pak sklouzává k naivnímu ochotničení, z něhož čpí jedině ideologická dikce.
I za socialismu, hlásajícího rovnost všech lidí, existovaly stavovské rozdíly. Na vlastní kůži to pocítí mladý zedník, jenž se zamiloval do vysokoškolačky z "lepší" rodiny - dívčini maloměšťáčtí rodiče jsou zásadně proti z jejich pohledu nerovnému vztahu. Mladí milenci se rozhodnou na protest prozatím bydle ve stanu a rovnou v parku. Překvapivě bezradný režisér Ladislav Rychman se pokusil sloučit diskotékové písničky s krotkou satirou na novodobé zbohatlíky.
Matka se snaží zabránit rozpadu mnohaletého manželství. Ví o mužově nevěře, bojí se však jeho odchodu od rodiny s dospívajícími dětmi. Krize se však zdá neodvratná... Nepříliš úspěšný pokus o vážné zpracování společensky žádoucí tematiky. Režisérovi Ladislavu Rychmanovi se později dařilo spíše v zábavných žánrech.
Nesmělý suplent lidové školy umění Aleš Brabec získal první cenu na hudebním festivalu a dostane proto nabídku, aby pracoval pro pražské Divadélko v suterénu. Jeho ředitel Soukup právě potřebuje několik písniček pro chystaný muzikál a tak je ochoten udělat všechno proto, aby Alešovi vytvořit vhodnou atmosféru ke skládání. Skladatel se však zamiloval do zpěvačky souboru Marcely Malé a místo skládání jen zamilovaně hledí. Soukupova manželka Jitka však tvrdí, že Alešovou inspirací je šok, což také ihned dokáže na předchozích písničkách. Soukup s divadelním mistrem Čermákem se tedy rozhodnou vyrobit Alešovi tu správnou tvůrčí atmosféru a pustí se do vymýšlení inspirativních šoků. Metoda má úspěch, alespoň to tak zpočátku vypadá a povzbuzená dvojice doplněná o Marcelina bývalého snoubence Mydlocha se pustí do dalších nepříjemných překvapení.
Ať se však snaží sebevíc, finálová píseň stále chybí a proto se rozhodnou pro opravdu drsný implus a snaží se Aleše přesvědčit, že se stal vrahem...
Příběh na motivy hry Josefa Kajetána Tyla "Strakonický dudák". Malíři pokojů ze Strakonic, Švandovi, sudičky předpověděly závratnou kariéru hvězdy pop music. Předpověď se skutečně vyplní a Švanda se stane velmi úspěšným. Brzy ale zjistí, že sláva není v životě to nejdůležitější a to co hledá a po čem touží. Je načase vrátit se z velkoměsta zpátky domů...
Je toho mnoho, co musí stačit řidička tramvaje Marie po skončení pracovní směny. Všechno však dělá ráda, protože svého muže Václava miluje. Jednoho dne ho zahlédne na Malostranském náměstí, jak se polibkem loučí s atraktivní blondýnou. Marii se zdá, že se jí zhroutil její malý útulný svět, a v slzách opustí tramvaj. Ale smutek netrvá dlouho. Utře slzy a začne jednat. Ze spořitelních knížek vybere všechny peníze a v Módních závodech skoupí nejnovější modely. Návštěva v salónu krásy pak dovrší její přeměnu v dámu. Václav zuří, když zjistí, že všechny úspory jsou pryč. Jeho výčitky umlčí Marie výčtem domácích prací, za něž by musel zaplatit. Václav se opije na podnikovém večírku a Marie ho odveze k jeho milence Kateřině. Tam se seznámí s Kateřininým manželem, boxerem Béďou, který se do Marie rázem zamiluje a začne s ní chodit. Václav a Kateřina žárlí, oba chtějí bývalé partnery zpět. Marie nestačí odmítat ctitele a Václav se rozhodne o ni bojovat. Utká se s Béďou dokonce v boxu, ale Béďa ho rychle srazí na zemi. Tehdy zasáhne Marie, postaví Václava na nohy a zvedne mu ruku na znamení, že vítězem je on. Publikum jásá, troubí klaksony. - Marie, v neforemném tramvajáckém plášti stojí na Malostranském náměstí. Beze slov nastoupí znovu ke své práci.
Spousta rodin, jež se potýkají se zoufalým nedostatkem času, vidí v nejnovějších robotech s podobou milých babiček přímo ideální řešení nepříjemné situace. Elektronickou babičku totiž mohou naprogramovat na domácí práce, nákupy, výchovu dětí či na další užitečné činnosti a tím ušetřit hodně drahocenného času i peněz. Vynález se stal velmi záhy hitem. Každá lépe situovaná rodina si ho už pořídila, jen Loudovi stále zápasí s každou minutou. Přestože vůbec nic nestíhají a nemají téměř žádný volný čas, hlava rodiny je neoblomná žádný robot nepřekročí práh jejich domu. Jenže atmosféra u rodinného krbu houstne. Tchyně odmítá hlídat děti a vypomáhat v domácnosti, manželka je den ode dne kyselejší a poslední ranou do zad se stává návštěva sousedů, kteří nehovoří o ničem jiném. Je rozhodnuto. Zdeňkova žena Jarmila vítězoslavně objednává model Róza 350 GLS. Nová babička sice vypadá staromódně, ale zato je velice výkonná. Od chvíle, kdy ji technici Biotexu zapojí, se už Loudovi nemusí o nic starat. Róza den co den myje nádobí, uklízí, vaří cizokrajná jídla a snaží se seč může, aby celá její rodina žila zdravě. Navíc je naprogramována tak, že svou rodinu fanaticky miluje. To však v praxi znamená nelítostnou válku s babičkou sousedů. Během bojů s elektronickou sokyní nejprve dojde na popelnice a okna, ale záhy obě přistoupí k tvrdším úderům, jejichž cílem je naprostá likvidace nepřátel
Hrdiny ztřeštěné podívané je početná rodina Karafiátových, která se v nastupujících tržních podmínkách rozhodne zanechat dosavadního způsobu obživy (kradení smutečních věnců a jejich přetváření v umně vázané kytice) a začít podnikat. Světlo světa tak spatří svérázná cestovní kancelář Český ráj, postavená na geniálním nápadu nevozit chudé české turisty do zahraničí, ale naopak, bohaté cizince do Čech. Díky svérázné reklamní kampani se skutečně podaří v Paříži obsadit autobus pestrou směsicí Francouzů a vyrazit. Tím však podnikatelské starosti Karafiátových teprve začínají.
Řeka plyne zdánlivě poklidně, není v ní nouze o klíčové dramatické zvraty, které filmu dodávají na sugestivní intenzitě, srovnatelné s nejlepšími scénáři současné kinematografie. Jediný syn bohatého sedláka Sychry, čtrnáctiletý Pavel, musí čelit rodové vášni svého otce, vášnivého pytláka. A to v prostředí překrásné, člověkem téměř nedotčené přírody. Konflikt houstne v okamžiku, kdy je z vězení propuštěn pytlák Zimák plný nenávisti vůči bývalému příteli Sychrovi. Film byl uveden na II. MMF v Benátkách v roce 1934. V NFA je uložena také německy namluvená kopie o délce 2006 metrů, která film zpopularizovala také v Německu.
Vesnické drama o tragickém vyvrcholení vynuceného manželství. Film financovala brněnská společnost, která vyžadovala zásahy do obecně známé předlohy. Důvodem k přesunu místa děje a k přepsání dialogů do odpovídajícího dialektu byla představa o větší spektakulárnosti efektních vlčnovských krojů. Jejich výrazná barevnost přivedla producenty na myšlenku natočit několik davových krojovaných scén (svatba) na barevný materiál. V zahraničí zpracované části barevné kopie však nebyly v běžné distribuci využity. Dalším požadavkem bylo zdůraznění kladného vlivu katolické církve a smířlivější závěr. Ve filmu je tedy značně rozmělněno úderné a příkladné dramaticky zkratkovité finále. Také pojetí některých postav (Francek) sotva odpovídalo náročným představám autorů předlohy. Přesto patří Maryša v pojetí režiséra Rovenského mezi nejvýznamnější díla české kinematografie první poloviny 30. let. [Zdroj: CSFilm]
