Ve spolupráci se Sovětský svazem vznikla romantická, dobrodružná podívaná o muži, který marně hledal klid a samotu na málo obydleném, nehostinném ostrově... Film, inspirovaný předlohou Alexandra Grina, byl natáčen na Kavkaze a na Krymu v roce 1968, po vpádu ruských vojsk do Československa se práce zastavily a když se tvůrci k projektu znovu vrátili, dokončovali jej ve značně napjaté atmosféře. Výsledný tvar to přirozeně poznamenalo. Nové setkání může být zajímavé.
Nyní spatříme naivní připomínku toho, že televize kdysi vysílala i inscenace živě, avšak v tomto případě získal přímý přenos překvapivě kriminální rozměr. Během vysílání byl totiž zabit jeden z herců - a vidělo to všech oněch pět milionů lidí, kteří televizi sledovali. Vyšetřovatelé pak celou podezřelou událost znovu rekonstruují, aby se dopátrali, zda šlo o nešťastnou náhodu nebo promyšlený zločin...
Osu filmu tvoří životní příběh blahoslavené Zdislavy z Lemberka, o níž spíše než sporé historické zmínky vypovídají legendy jako o hluboce věřící ženě s léčitelským darem, která se plně obětovala pokorné službě nemocným a trpícím bližním. Autorka obdařila legendární Zdislavu aktualizovaným ženským osudem, jejž provázala s historickými událostmi a s osobnostmi první poloviny třináctého století; tvůrci filmu se soustřeďují na posledních sedm let hrdinčina života. Zdislava, která podle všeho žila jen krátce (zřejmě v letech 1220-1252), však zanechala v srdcích a v paměti lidí trvalejší stopu, než kdyby byla jen skvělou matkou a laskavou hradní paní svých poddaných. Její osobnost tvůrci představují jako oduševnělou a milující ženu, jež svým racionálním zájmem o léčebné procedury předznamenává renesanční úroveň a realizační pečlivost, podloženou pečlivým domýšlením neznámých dobových reálií a konzultacemi s odborníky.
Fantastický dobrodružný příběh na motivy románu Julese Verna. Před více než sto lety vzrušila svět zpráva o dědictví půl miliardy franků. Jeden z dědiců - doktor Francois Sarrasin - vybudoval město Fortuna pro blaho obyvatel. Druhý - profesor chemie Erik Janus - postavil velkou zbrojní továrnu ve městě, které nazval "Ocelové". Sarrasin, znepokojen tímto zbrojením, vysílá do Ocelového města vyjednávače. Současně se tam tajně vydává i Sarrasinův zeť, inženýr Marcel Zodiak. Po příchodu do města se Marcel stane svědkem havárie střely, po jejíž explozi zasažení lidé v několika okamžicích zmrznou. Poprvé se tak setkává s hrozným vynálezem válečného šílence Januse - s dělem, jehož střela ničí vše živé, avšak materiální statky zachovává nezměněny pro útočníka...Film, který v roce 1978 natočil Ludvík Ráža, byl věnován památce Julese Verna, který mnohé znal a předvídal. V ateliéru č. 6 na Barrandově vytvořil architekt Vladimír Labský multifunkční dekoraci, která byla po úpravách využita rovněž při natáčení filmů "Panna a netvor", "Deváté srdce" a "Kočičí princ".
Dramatický pohádkový příběh o statečné Bohunce, která podstoupila nejtěžší zkoušky, aby vysvobodila svých sedm bratrů ze zakletí v havrany.
Historický film, jenž se odehrává v předvečer třicetileté války, kombinuje pohádkové rysy s kostýmní podívanou, šermířské střety se prolínají s dětskými hrdiny, kteří se ocitají v ohrožení. Píše se rok 1611 a pasovští žoldnéři, kteří vpadli do Čech, musí ustupovat před vojskem uherského krále. V této řvavě se mezi uprchlíky objeví kouzelná lahvička, která svému majitele splní jen jedno přání - a poté musí být prodána za poloviční cenu dalšímu zájemci. Režisér Ludvík Ráža natočil divácky přitažlivý, překvapivě drsný snímek určený nejen mládeži.
I v českých filmech lidé cestují strojem času - tak se hlavní hrdina, nadšený přívrženec záhad, ocitá v roce 1946 s úmyslem přivézt odtud vynálezce, jehož práci přisuzuje mimořádný význam... Jenže fantastika je to hodně krotká, málo nápaditá, a také zábavnost silně pokulhává, když se film opírá o obvyklá vypravěčská i námětová klišé.
Pohádková bajka vypráví o kouzelné slepici, která snáší zlatá vejce. Když se podnikavý taxikář (samozřejmě chamtivý) dozví o takovém divu, okamžitě si uvědomí, že by snadno a bez námahy mohl zbohatnout kdyby takovou nosnici získal... Herecky bezbarvý film vznikl podle krátké povídky filmového kritika Jaroslava Bočka, avšak spokojil se s krotkou a nepříliš zábavnou satirou.
Půvabná studentka Hanka se na chmelové brigádě stává středem zájmu vychloubačného premianta Honzy a čestného a zásadového, byť poněkud svéráznějšího Filipa. Romantika v podkroví školy, kde jsou studenti ubytováni, však končí necitlivým zásahem pedagogického dozoru. Svěží, optimistický, sedmnáctiletý český film. A dnes už také nesmrtelná legenda!
"Ten příběh, který uvidíte a co tak divně začíná, ten mohlo prožít vaše dítě, ať chce či nechce rodina. Ten může prožít vaše dítě a nikoli jen na chmelu a když se nad ním zamyslíte, dosáhl svého účelu."
Tímto nápěvem začíná český muzikál, který není třeba nijak představovat. Příběh lásky, která vznikla ke zděšení okolí na chmelové brigádě, patří mezi naše nejoblíbenější filmy také díky skvělým písničkám, které zpívají Karel Gott, Josef Zíma, Jana Petrů, Karel Štědrý a Jana Malknechtová.
Podle předlohy Josefa Škvoreckého vznikla značně odlehčená detektivní šaráda o záhadně zmizelém vědeckém pracovníkovi. Hlavní hrdina (Lubomír Lipský umírněně volí komediální nadsázku) ovšem pátrá nejen po něm, ale také po vzácné středověké knize, věnované magickým kouzlům. Budova bývalého kláštera, v níž se skrývá i vzácná knihovna, se tak stává prostředím, které prostupuje tajemno... Filmu však hlavně chybí uměřenost a přehledné rozvíjení jednotlivých motivů, na jejichž místo se prosazuje málo přehledná tříšť navzájem izolovaných nápadů.