Režisérka Irena Pavlásková zabodovala už svým filmovým debutem ČAS SLUHŮ, kterým uvedla do poněkud neúměrného nadšení i značnou část kritiky. ČAS SLUHŮ byl na svou dobu snímkem v mnoha ohledech výjimečným, v němž vedle atraktivně zpracovaného chytlavého příběhu nečekaně zazářila i budoucí velká tuzemská filmová hvězda Ivana Chýlková. Protože patří Irena Pavlásková mezi tvůrce, kteří se hned tak něčeho nezaleknou, rozhodla se natočit volné pokračování příběhu cílevědomé a dominantní Dany. Před diváky tak nyní předstupuje s filmem ČAS DLUHŮ, který už mnohem intenzivněji, stejně jako její druhý film CORPUS DELICTI (neboť debutům bývá mnohé odpuštěno) prověří její režijní kvality. Navázat na úspěch jedničky totiž nebude jednoduché.Tak jsou tu opět naši staří známí - autoritativní Dana a submisivní Milan. Milan už dosáhl slušné kariéry, jako obchodní zástupce v Maroku má významné postavení a žije životem exkluzivního diplomata. Zatímco on poctivě pracuje, Dana si užívá se svým milencem a ve "volných chvílích" Milana samozřejmě náležitě deptá. Manželská rvačka v nejnevhodnější chvíli významné pracovní návštěvy zapřičiní jejich předčasný odjezd a Milan, který Daně v afektu způsobil četná zranění je hospitalizován na psychiatrii. Jeho psychický šok pochopitelně Dana využije pro sebe a s pomocí posluhovačky v domácnosti Bohunky (zde navíc zdravotní sestry v tomtéž sanatoriu) a slabošského primáře, získává nad Milanem opět absolutní kontrolu. Jenomže v sanatoriu si odbývá svou stáž i mladá psycholožka Táňa, které je inteligentní pacient okamžitě velmi sympatický. Navíc si dobře uvědomuje, že je léčba velkými dávkami sedativ naprosto neadekvátní a snaží se v Milanovi naopak posílit sebedůvěru a novou chuť do života. Rodí se křehký vztah, který brzy přeroste profesionální vazby a odvede Milana z domova a hlavně od Dany. Jenomže Dana je ženou, "která se neopouští" a nehodlá svou hračku jen tak odložit. Nastává čas, v němž se Milan snaží vnitřně i navenek osvobodit a milá paní doktorka utrží četné šrámy na těle i na duši... (mimochodem, náročné "bojové" scény odehrála Ivana Chýlková v prvních týdnech těhotenství).
Jeden z významných snímků tzv. nové české vlny 60.let, který byl zařazen mezi desítku nejlepších domácích filmů všech dob. Celovečerní debut scénáristy a režiséra Ivana Passera je současně jeho jediným dlouhometrážním filmem, který natočil v tehdejším Československu. V této osobité smutné komedii se na malém městě po deseti letech setkávají dva spolužáci - hudebníci: jeden je členem oblastního symfonického orchestru, druhý to dotáhl na ředitele městské hudební školy, staví rodinnou vilku a hraje na pohřbech...
Na námětu a scénáři s Passerem spolupracovali Jaroslav Papoušek a Václav Šašek. Hlavní role zde vytvořili Karel Blažek a Zdeněk Bezušek, dále hrají mj. Věra Křesadlová a Jan Vostrčil (Černý Petr, Hoří,má panenko, Svatba jako řemen). V 70. a 80.letech musel tento snímek "odpočívat" v trezoru... Tento příběh obyčejných českých lidiček se odehrává na malém městě, kam přijíždí jako sólista na koncert amatérského symfonického orchestru bývalý spolužák ředitele místní hudební školy Karla Bambase. Na příhodách několika hodin jsou konfrontovány osudy těchto dvou konzervatoristů, kteří se setkávají po deseti letech. Jeden z nich má kariéru a krásnou přítelkyni, druhý hraje na pohřbech, staví dům, pěstuje angrešt a vychovává děti. Řeklo by se o ničem, že? Nicméně je to biják s velkým B, který představuje jediný český snímek Ivana Passera, který později natočil mnoho velkých filmů v zahraničí.
Na počátku je sebevražedný pokus sochaře Jiřího Málka, který překazí v bytě ukrytý zloděj. Málkovi je pětatřicet, je rozvedený, stará se o pětiletého syna a důvodem, proč si v ateliéru pustil plyn, je samozřejmě žena. Chmurné nálady se jej pomocí alkoholu pokusí zbavit pan Karas, který se Málkovi stará o domácnost. Jenže poté, co Jiří starého muže urazí a ve zlém se rozejdou, rozhodne se Málkův starší bratr Oldřich najít ženu, která by byla Jiřímu dobrou ženou, malému Martinovi maminkou a jemu dobrou přítelkyní. Měla by být hezká, inteligentní, chápavá, měla by mít ráda děti a měla umět vařit, prát a uklízet. Aby nedošlo k omylu, vypracuje Oldřich test, jehož výsledky by měly rozhodnout. Aniž by tušily, že prochází důležitou zkouškou, ocitá se v ateliéru řada potenciálních švagrových - rozhlasová redaktorka Edita, zdravotní sestra Martina, studenka Pavla i další...
Hrdinou, řítícím se z jednoho neštěstí do druhého je bývalý účetní Řehoř Maršíček, který se po infarktu, ze strachu před smrtí, rozhodne žít klidným, střídmým životem a dodržovat zásady zdravé životosprávy. Nekouřit, nepít, cvičit a jíst zdravě. Nastoupí na místo revizora nemocných a doufá, že v novém zaměstnání bude mít klid. Místo toho prožívá jeden nervák za druhým. Postupně bere za své jedno dobré předsevzetí za druhým. Řehoř propadne nezdravému jídlu, alkoholu a ženám. Mimoto postupně přijde o většinu životních jistot včetně střechy nad hlavou. Výsledkem je druhý infarkt, po němž si hrdina znovu slibuje, že vše napraví a bude žít zdravě.
Jaroslav Papoušek, kdysi člen Formanova týmu, se dobře zabydlel i v éře normalizace, když natáčel samé bezzubé taškařice. Jejich bezprostřednost byla však stále chtěnější. Zpráva o tom, že televize chystá natáčení o zájmové činnosti družstevníků, přivede místní obyvatele k mimořádné společenské i sportovní aktivitě, ale výsledkem je jedině řetězec nekonečných zmatků, nedorozumění a pohrom... Poslední dokončený film Jana Libíčka. Text písničky "Huláni, huláni, malovaný děti, sednou na koníčka, jako ptáci letí" je uveden ve "Špaličku" Mikoláše Alše.
V sochařském ateliéru AVU si přivydělávají modely: důstojný, ale stále usínající důchodce, mladá žena na mateřské dovolené, která se bojí žárlivého manžela, a zraněný uhlíř středních let. Mezi studenty se diskutuje o tom, který věk je ten nejkrásnější…
Po několikaměsíčním pobytu v lázních zjistí čtrnáctiletý Pavel, že ho jeho láska, spolužačka Zuzana, přerostla o hlavu. Navíc si našla nového chlapce spolužáka, kterému pro jeho výšku přezdívají Eifelák. To je pro Pavla velký otřes a jako správný puberťák se velice trápí, vymýšlí krvavé pomsty, které se obyčejně obrátí proti němu zkrátka je úplně rozhozený. Jeho problémy a trápení chápe spíš jeho děda než zaměstnaní rodiče. Ale ta pravá náplast na ránu se najde až v podobě jiné dívky, se kterou se Pavel náhodou seznámí a která je velice zvláštní...
Třetí příběh pražské rodiny Homolkových. Tentokrát si Homolkovi vyjeli na zimní rekreaci do Krkonoš, chtějí se pořádně užít a co nejméně utratit. Děda s babi, Ludva, Heduš a dvojčata si přijíždějí užít zimní radovánky do zotavovny Radost ve Špindlerově Mlýně. Cestou si slíbí, že na sebe budou hodní, a kdo se tomu zpronevěří, bude za trest klečet. Vzápětí nato je samozřejmě potká spousta nepříjemností a zmatků, o které se zaslouží i právě nastupující kulturní referent. Další scénka nastane ve chvíli, kdy dva manželské páry požadují výměnu pokojů s Homolkovými a netrvá to dlouho a děda musí poprvé klečet. Šňůra nešťastných náhod pokračuje, mimo jiné dojde k menšímu požáru a následnému zaplavení pokoje starých Homolků, přičemž pomoc manželských párů je odhalena jako zištná stále si chtějí pokoje vyměnit. Po odmítnutí se složí a nabídnou Homolkům peníze. Na to Homolkovi přistoupí a těší se, jak se rozšoupnou. Pohádají se ale o to, jak peníze rozdělit a následně zjistí, že tobolku s penězi ztratili. Pospíchají na cvičnou louku, hrabou se v závějích a pokoušejí se najít ztracené peníze
Homolkovi si pořídili auto teď jsou teprve hogo fogo rodina! Dohadování o tom, kam se pojede na první výlet děda s Ludvou prosazují fotbal, babi s Heduš dostihy v Chuchli - rozhodne zpráva, že s pradědečkem je zle, že asi umře. A tak se Homolkovi vypraví do jihočeské vesničky rozloučit se s umírajícím pradědečkem. Ten ovšem mezitím odešel na přehlídku norníků, kde si s kamarády vesele připíjí na to, že život je krásnej. To ovšem Homolkovi netuší a atmosféra v chaloupce houstne. Dochází k dalším sporům a malicherným hádkám, kluci se nudí, a tak vyvádějí hodí například svoje čepice do vesnické kadibudky a rozzlobená Heduš, babi i prababička je musejí lovit. Pradědeček se stále nevrací, tak se Homolkovi rozloučí s prababičkou a slíbí jí, že se cestou zastaví v lese pradědečka aspoň pozdravit. Zastaví se u rybníka, kde babi vypráví klukům, jak se tu jako mladá topila, což skončí nedobrovolnou koupelí všech...
Manželé Ludva a Heduš Homolkovi žijí se svými kluky-dvojčaty a Ludvovými rodiči v pražském bytě. V neděli všichni společně vyrazí na výlet do přírody, aby si užili zdravého vzduchu. Suverénní děda, starostlivá, leč nekompromisní babi, poněkud ušlápnutý Ludva s nespokojenou Heduš a zvídavými dvojčaty si ale moc užít nedokážou. Celý den je snůškou malicherných sporů a hádek, které jako by k jejich životům neodmyslitelně patřily. Ironická komedie má silný satiricko-kritický podtext. Můžeme se Homolkovým smát, ale zároveň nás při tom smíchu trochu mrazí...
