Filmy online ke shlédnutí zdarma

Popletená babka Prchlíková zostala sama doma a omylom pustila dovnútra zatúlaného dalmantinca Merlina, ktorého považovala za domáceho dobrého dalmantinca Artuša. Rodine Prchlíkov a dedinke Klobočí tým nastávajú kruté časy, lebo obaja psi sa jednoducho nenávidia a nemôžu zostať pod jednou strechou... Rodinnú komédiu natočil klasik žánru Věra Šimková-Plívová.

Ona je asi čtyřicetiletá inteligentní a pohledná, ale pohříchu zcela osamělá žena. Život zvládá docela dobře, ale když na ní dolehne "tesknice", touží po přítomnosti muže. Přijde jí proto vhod, když se telefonem ozve vemlouvavým hlasem ing. Bohouš Čert, přítel z mládí, kterého si pamatuje jako mladíka štíhlého jako panna. Večeři, na kterou ho pozvala, chystá proto s velikou péčí a dá si záležet i na svém vzhledu. Ing. Čert není po letech dávno útlý a jeho zevnějšek je dost zanedbaný. Jídlo zhltá s mlaskáním a srkáním, sní i všechny zásoby z ledničky. Jeho chování je obhroublé až arogantní, ale je to muž a Ona mu ráda odpouští. Čertovy návštěvy se opakují, a přestože se projevuje jako nevychovaný sobec, žena s ním hovoří s velikou úctou a obdivem. Stále doufá, že se nakonec Čert vyjádří a dojde ke kýžené svatbě. Kartářka, ke které Ona zajde s přítelkyní Miriam, ji před touto známostí varuje a navíc vidí v kartách záhadný pytel hrozinek. Pak jí nenasytný nápadník ohlodá nohy u stylového nábytku, přizná se, že je skutečný čert a koketuje s Miriam. Žena s ním skoncuje. Lapí ho do pytle hrozinek a jejich prodejem zbohatne. Rozhodne se financovat cestu za yettim, protože je "lepší sněžný muž, nežli žádný muž".

Závodní inženýr Štěrba havaruje na motorce. Lékaři bojují na operačním sále o jeho život, spolupracovníci z Dolu Žofie očekávají s napětím zprávu. Děj se vrací zpět. Před třemi dny přišel za Štěrbou mladý inženýr Vochoč s návrhem na využití zdrojů ze stařin, ale Štěrba to odmítl jako nesmysl. Cítí se sám, žena ho podvádí, oddanou platonickou lásku písařky Vilmy nevidí a dává proto přednost alkoholu. Chová se arogantně a nedokáže své názory vhodně obhájit. Vochoč se přes zákaz rozhodne s několika horníky plán realizovat a fárá do dolu s nimi. Štěrbu navštíví jeho bývalý učitel Hron. Po dlouhé době může osamělý Štěrba s někým upřímně hovořit. Byl kdysi podobně nadšený jako Vochoč a i jeho plán byl podobný. Ve stařinách však došlo k neštěstí, při němž zahynul člověk. Štěrba byl podmíněně odsouzen, vyloučen ze strany a přeložen. Přesto podával nové návrhy. Nikdo mu už však nevěřil, začal pít a odcizil se manželce. Nechce proto, aby si Vochoč také zničil život. Na dole dojde k závalu. Štěrba neohrožené řídí záchranné práce. Chce zastavit horlivého havíře Palivce, aby neštěstí nehlásil, a s motorkou havaruje. Teď už není sám a všichni s ulehčením přijmou Vilminu zprávu, že jejich závodní inženýr bude žít.

Český barevný umělecký film o jedné z největších postav české národní hudby Bedřichu Smetanovi. Sledem úryvkovitých scén ukazuje skladatelovy osudy od jeho goteborského pobytu až ke sklonku života. Hlavní důraz je ve filmu položen na zachycení Smetanovy operní tvorby, z níž jsou tu podány bohaté ukázky - z „Braniborů v Čechách", „Prodané nevěsty", „Dalibora", „Libuše". Třebaže divákovi, který detailně nezná Smetanův životopis a sociální i umělecké problémy jeho doby, zůstane ve filmu mnoho věcí nejasných a nedořešených, dá mu film široký přehled jeho tvorby. Ba spíše se dá říci, že je to film o Smetanově hudbě, než o něm samotném. (FILMOVÝ PŘEHLED 38 / 1955) Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla.

České obrozenecké hnutí je na konci první poloviny 19. století rozpolcené. Zatímco starší generace, např. František Palacký, nabádá ke zdrženlivosti, studenti se kloní k radikálním postojům. Zpráva o revolučních událostech v Paříži přiměje české Pražany k sepsání požadavků českého národa na sebeurčení a na vyhlášení konstituce. Napětí vyvrcholí během Všeslovanského sjezdu na pražském Žofíně. Vídeň české požadavky odmítne a sjezd je rakouskou policií brutálně rozehnán. Praha začne stavět barikády...

Kvůli panovačné manželce ztrácí stárnoucí muž chuť do života. Návrat do rodného kraje v okolí řeky Sázavy ho natolik změní, že se rozhodne zkusit vše znovu. Zázračně omládne a začne si užívat radostí života...

Děj se odehrává v době, kdy na duchcovském zámku Valdštejnů zastával funkci knihovníka zřejmě nejslavnější dobyvatel žen Giacomo Casanova. Byl tehdy už poněkud unuděným a nevrlým starcem, kterého těšilo snad jen psaní memoárů a pak každodenní partička karet s hrabětem. To všechno se ovšem změnilo, když na zámek přijel Valdštejnův mladý synovec František Adam se svou půvabnou ženou Valérií. Ta totiž chtěla "na vlastní oči" vidět slavného svůdce. Skutečnost ji však poněkud zklamala, stejně jako svůdcovy zastaralé názory na lásku. Zatímco ona upřednostňovala prostý cit, Casanova tvrdil, že lásku ženy lze získat pouze galantností a vybraným chováním. Protože ani jeden z nich nechtěl ustoupit, rozhodli se tomu druhému dokázat svou pravdu. A na to se i vsadili. Valerie se svým manželem, Casanova se starým hrabětem. Během následujících dnů se mezi oběma rozhořela ta nejpodivnější bitva, jakou kdy zámek Duchcov zažil.

Na vesnici se odehrává příběh prostomyslného, nepříliš zodpovědného mladíka, který se přesto dokáže postarat o mladší sourozence, když otec opustil rodinu. Ještěže se mohl opřít o zásady příkladné socialistické morálky. Není divu, že snaha postihnout něco z mentality soudobé vesnice a poměrů na ni se rozbíjí v jednoduchých, plakátovitých poučkách.

Jiráskovo mládí od školních lavic v broumovském gymnasiu, události vojny v roce šestašedesátém, studia na universitě v Praze, příchod do Litomyšle, jeho láska k Marií Podhajské, pozdější Jiráskově manželce, vyhrocení konfliktu s maloměstskou reakcí, vrcholící vleklou oční chorobou, to vše zachycuje nový životopisný film režiséra Kršky. Jako protiváha maloměšťácké společnosti je ve filmu zdůrazněno lidové hnutí, vyvolané nadšenými čtenáři Jiráskových děl, které nakonec maří komplot reakce, snažící se vyrazit Jiráskovi pero z ruky. Jirásek může opět svobodně psát. (FILMOVÝ PŘEHLED 7 / 1953)

Český barevný film, natočený laureátem státní ceny Václavem Krškou podle divadelní hry národního umělce Fráni Šrámka. Dramatická lyrická báseň Měsíc nad řekou" byla napsána v roce 1922 a ze všech dramatických prací Šrámkových nejlépe a nejplněji postihuje věrný konflikt mládí a stáří. V jednoduchém příběhu z malého městečka líčí tichou resignaci Jana Hlubiny, kdysi nejlepšího studenta místního gymnasia, který však podlehl tlaku vnějších okolností, zklamal naděje v sebe kladené a uvízl v městečku jako papírník. Na tyto zklamané naděje navazuje citový osud jeho dcery Slávky, vzdorující měšťácké představě o nutnosti sňatku, třebas bez lásky, jako jediného řešení života ženy; její setkání s jinošským Vilíkem Roškotem pod vlivem křehkého kousla měsíčního večera a hučící řeky vyvolává prudký konflikt rozumu a citu a vede k náhlému chlapcovu dozrání.(FILMOVÝ PŘEHLED 33 / 1953) Jeden z mála dokladů, že i tuhých 50. letech vznikaly jiné, apolitické filmy, byť z dnešního hlediska možná zcela vyšeptalé, s teatrálním přednesem. Fráňa Šrámek poskytl námět k nostalgickému ohlédnutí dávných spolužáků na jednom abiturientském sjezdu, kteří zjišťují, jak jim život neplodně proklouzl mezi prsty. A ani nemají šanci vymanit se z maloměstského sevření.