V psychiatrické léčebně se mohou skrývat všelijaké divné existence - třeba váleční zločinci. Náhle jeden z nich zemře násilnou smrtí, takže policie má co vyšetřovat. Stop je málo, takže zkoumá, zda obrazy mrtvého dochované v hojném počtu nenabídnou nějaké vodítko... Jenže v roce 1967, kdy tento zřetelně vykonstruovaný film vznikl, se diváci mohli kochat zdařilejšími díly.
Film podle námětu Jana Rysky vypráví o pětiletém chlapci, který se po odjezdu rodičů na služební cestu sám vypraví za dědou-převozníkem a prožije krásné prázdniny. Přemluví dědečka, aby se na zimu přestěhoval i se psem Sultánem a oslíkem Kylijánem do Prahy, a přiveze sem trochu venkovské pohody...
Příliš zaneprázdnění rodiče nemají na své děti čas. Tento neblahý jev filmaři diagnostikovali již v 60.letech a Červená kůlna jej dosti věrohodně zpracovává. Přes určení dětskému publiku tak výpověď přesahuje do světa dospělých. Hrdinou příběhu je malý chlapec, jenž své osamění vyřeší tak, že se skamarádí s rázovitým staříkem, v jehož kůlně se skrývá mnoho překvapivých tajemství a dosud nevídaných věcí.
Na ulici najdou zavražděnou ženu. Brzy se ukáže, že vražda souvisí s činností velké agentury INDOC, která sídlí v bezprostřední blízkosti kina, kde ženu našli. Na první pohled obyčejný případ se v době vyšetřování změní na nevšední zločin...
Dvěma sestrám - dvojčatům je 15 a obě chtějí do Prahy na spartakiádu... Každou pětiletku vznikl radostný film o masových strahovských radovánkách. Ve studiu odškrtli jednu položku a tvůrci byli vyznamenáni medailí za zásluhy o tělovýchovu, jinak se nic nestalo.
Práce a láska napravují rozmazleného továrnického synka.
Mírně ironická komedie o chudácích, kteří s pochopením dovedou přijímat dobročinnost boháčů, a také o tom, jak láska a práce převychovaly továrníkova syna... V této komedii na sebe výrazně upozornil tehdy ještě filmově málo známý Oldřich Nový. Předlohou byla divadelní hra Františka Langra, kterou pro film poprvé adaptoval již Karel Lamač ještě jako němou verzi v roce 1926.
Docent Jakub Johánek se těšil na dědictví po strýci a předem ho s přáteli oslavoval, aniž by věděl, jaké poklady vlastně může očekávat. Trochu přehnal množství skleniček a druhý den se probudil s dokonalým oknem. Mučí ho kocovina, a do toho ještě přichází domovnice s prohlášením, že včera připravil její dceru o věneček - docenta tedy čeká urychlená svatba. Jakub sice po dívce už dlouho pokukuje, nyní má však docela jiné starosti. Vyhledal ho totiž jakýsi povaleč, který tvrdí, že na vlastní oči viděl, jak Johánek v noci zapálil stoh. Pokud nedostane tučné výkupné, půjde ho udat...
Středoškolský profesor Emanuel Pokorný po dlouhé nezaměstnanosti konečně dostal místo v dívčím penzionátu na venkově. Večer před odjezdem zažil šok: ve své posteli našel dítě. Neměl čas pátrat, kdo tam kojence odložil, a tak ho jednoduše vzal s sebou. Propašoval ho do přiděleného pokoje, ale spojit učitelské a rodičovské povinnosti opravdu není snadné. Po škole se záhy rozšiřuje fáma, že nový pan profesor nebydlí sám. To je ovšem značná skvrna na požadované mravní bezúhonnosti...
Epidemie zákeřné choroby ničí obyvatele totalitního státu, jehož vůdce připravuje válečnou expanzi. Pokus lékaře z chudinské čtvrti čelit nemoci i nacionálnímu fanatismu ztroskotává. Pro filmové zpracování vycházející z inscenace ND byla připsána postava Dr. Martina, lékaře z malé, diktátorovými plány ohrožované země, který je ochoten pokračovat v aktivním odporu proti násilí. Film natočený podle stejnomenného románu Karla Čapka je paralelou k událostem v Německu třicátých let.
Pan hostinský truchlí, protože manželka ho opustila kvůli druhořadému herci. Vedení podniku se proto musejí ujmout jeho dva synovci, kteří spolu právě nemluví... Na motivy románu Karla Poláčka.