Agenti pod velením Ernsta Blofelda proniknou do US Air Force a zmocní se dvou letadel Tomahawk. Na pomoc je povolán agent 007, který má získat ukradená letadla zpět a zabít Blofelda. Když krutá organizace SPECTRE unese dvě jaderné střely, vydává se James Bond po jejich stopách. Musí nalézt aktivní jaderné hlavice dříve, než jejich ničivá síla bude obrácena proti okolnímu světu. Smrtící stopa vede k Largovi, charismatickému nepřátelskému agentovi a jeho nebezpečné asistentce Fatimě Blush, krásné vražedkyni, která se nejprve pomiluje se svou obětí a pak ji zabije. Bond také objeví nečekaného spojence v Largově okouzlující milence Domino, která mu pomůže v boji proti silám SPECTRE, jež se blíží s jednou nukleárních zbraní k zamýšlenému cíli - Washingtonu.
V adaptácii novely H.G. Wellsa Ostrov doktora Moreaua sa Edward Parker ocitá na juhomorskom ostrove, kde vykonáva pokusy na ľuďoch šialený doktor Moreau. Parker časom zisťuje, že ostrov je plný obyvateľov, ktorí sú na pol ľudia a na pol zvery. Medzi nimi je aj krásna panteria žena, s ktorou sa postupne zbližuje, ale doktor s nimi už má svoj zvrátený plán.
Frigo (hraje ho sám buster Keaton) hraje filmového promiítače v kině, který z nenadání usne v projekční kabině a jeho vlastní sny se prolínají do filmu, který je právě promítán v sále. "Frigo jako Sherlock Holmes", první Keatonova samotná réžie, je jedním z nejneobyčenějších a obrazově nejinvenčnějších snímků tehdejší doby.
Pokud byla jedním z hlavních impulzů pro natočení filmu Leningradští kovbojové dobývají Ameriku touha konfrontovat osobitý parodický projev finské kapely s místy a kulturou, reprezentujícími jeden z inspiračních zdrojů jejich tvorby, tak v případě tohoto snímku jde o víc než jen o hudbu. Aneb jak to může dopadnout, když se potká Mojžíš s Marxem, soše Svobody byl ukraden nos a do celé věci je zapojena CIA…
Stejně jako v předcházejícím snímku je i v případě filmu Leningradští kovbojové potkávají Mojžíše zachován základní konstitutivní prvek cesty přes velké území. Tentokrát se značná část ovšem odehrává v Evropě. Vedeni Mojžíšem, v něhož se po prozření na poušti proměnil manažer kapely Vladimír, zakoušejí extravagantní hudebníci už pouze trudnost života potulných muzikantů. Zvláště když si Mojžíš nejen zachoval Vladimírův hrubý kapitalistický utilitarismus, ale ještě jej doplnil o účelně praktikovaný náboženský fanatismus. V ironickém, až fraškovitém podání Mattiho Pellonpää jsou touto cestou (v Kaurismäkiho filmografii snad nejpříměji) napadány dvě stěžejní ideologie udávající ráz západní společnosti.
Jako u všech filmových projektů vzešlých ze spolupráce Akiho Kaurismäkiho s Leningradskými kovboji ani zde neočekávejme dodržování základních vyprávěcích konvencí. V tomto snímku se ještě intenzivněji vše odehrává buď proto, aby se odbylo jedno z nezbytných hudebních čísel titulní kapely, nebo aby se děj (rozuměj muzikanti na své vytyčené cestě) posunul dál. Navzdory tomu, že Kaurismäki zachovává při líčení prostředí a atmosféry barů či tanečních sálů v různých evropských zemích aspoň v obrysech národní esprit, vyznění předkládaných scén v celku ale podléhá pro finského režiséra příznačné stylizaci, vyznačující se statičností a melancholií.
Leningradští kovbojové zavítají mimo jiné i do České republiky, a tak místní diváci dostanou příležitost zjistit, jak Aki Kaurismäki nahlíží na náš národ. Autor tohoto textu se setkal i s názorem, že Finové a Češi toho mají docela dost společného. Vstřícný vztah k alkoholu určitě. S přístupem k humoru to bude už komplikovanější… -
Petr Pláteník
Prezident John F. Kennedy převzal úřad a Amerika bouřila nadšením a výzvou Nové hranice. Mnoha lidem se zdálo, že je možno úspěšně bojovat se sociálními, politickými a ekonomickými problémy. A totéž platilo o konečné hranici: vnějším prostoru. Prezident vyzval národy, aby zaktivizovaly své nedokonalé vesmírné programy a dosáhly toho, že do deseti let přistane člověk na Měsíci. A Amerika odpověděla v podobě sedmi astronautů, kteří měli to pravé.
Barevný dobrodružný film z vojenského výcvikového střediska na hranicích republiky, v němž se mladí chlapci z různých útvarů učí rozumět a pracovat s věrnými pomocníky pohraničníků - cvičenými služebními psy. Film vypráví příběh vojína Pavla Kříže, jemuž se podaří získat ztracenou důvěru psa Bojara, postřeleného nepřítelem na hranicích, a jeho pomocí dopadnout rozvratníka. Exteriéry tohoto druhého celovečerního filmu Čs. armádního filmu byly natáčeny v okolí Zelené Lhotky na Šumavě.
(FILMOVÝ PŘEHLED 21 / 1956)
Hranice se musí střežit před zákeřnými narušiteli, o tom statečný pohraničník nepochybuje. Ujme se postřeleného psa, získá jeho důvěru a posléze díky němu dopadne i nepřátelského agenta, který chtěl narušit mírový život pokrokového našeho lidu. I takovéto historky kdysi natáčel Karel Kachyňa.
Pohádkový film Malá mořská víla byl natočen podle stejnojmenné pohádky dánského spisovatele Hanse Christiana Andersena. Vypráví o tragické lásce mořské bytosti k pozemskému princi, pro nějž obětuje to nejcennější, co má - svůj hlas a život. Příběh zahrnuje prvky opravdové lidské tragiky a životního dramatu. Proto je určen nejen dětem, ale i dospělým. Ve filmu byla použita řada náročných triků, velkou roli v něm hraje výtvarná stránka i pohybový projev představitelů obyvatel podmořského světa?
Naivní špiónské historky se zásluhou tohoto snímku vyšplhaly na kvalitativní vyšší úroveň. Syžetově - námět poskytl Rudolf Kalčík - se ještě podřizuje politické mytologii o zlých agentech, jejichž rejdy překazí hrdinní pohraničníci, ale pojetí příběhu i vypravěčství získávají výrazovou svébytnost, poučenou moderními trendy té doby. Kachyňa zde rozvedl své pojetí vojenských příběhů jako ryze chlapské záležitosti. Vizuální podobu filmu určuje hned úvodní sekvence, členitá jízda mokřitými šumavskými hvozdy, kdy majestátně vzrostlé stromy naznačují rozlehlost lesní pokrývky i její dumavou atmosféru. Černobílý obraz prostupuje baladičnost, proměněná ovšem ve vítězný chvalozpěv na odhodlané obránce hranic, jak zněl dobový slogan.
Pohádkový příběh hrdinného Jacka, jehož úkolem je zachránit princeznu ze spárů ďábelského Pendragona.
Nathan Juran, režisér Sedmé Sindibádovy cesty (The Seventh Voyage of Sinbad), opět rozpoutává pohádkový příběh plný triků, a to i s relativně nižším rozpočtem. Díky kvalitním filmovým trikům působí tato verze starého pohádkového příběhu velice svěžím dojmem i bezmála padesát let od svého vzniku. Torin Thatcher, který si také zahrál v příběhu o Sindibádovi, zde ztělesnil zlého a proradného čaroděje Pendragona, který touží získat cornwallský trůn, a to sňatkem s královskou dcerou a následným sesazením krále z trůnu. Aby svůj ďábelský plán uskutečnil, využívá děsivé čarodějnice a množství kouzel. Obr, kterého čaroděj ovládá, unese překrásnou princeznu (Judi Meredith). Kerwin Mathews, který také účinkoval v Sedmé Sindibádově cestě, ztvárnil roli hrdinného farmáře Jacka, jehož úkolem je princeznu ze spárů ďábelského čaroděje zachránit. Cestou do Pendragonova hradu Jack obra zabije. To je ovšem pouze začátek – Pendragon si to v žádném případě nenechá líbit a se svými kouzly se vydává do protiútoku... Animátor Jim Danforth vytvořil několik stvůr šlehajících oheň, a to ve stejném duchu jako Ray Harryhausen v Sindibádovi, Danforth se však v žádném případě neuchyluje k pouhé imitaci, ale přidává také značnou dávku kreativity. Mezi vedlejšími herci vyniká zejména Don Beddoe v roli neposedného džina. V nové verzi snímku byla většina původních hlasů předabována a změn doznal také původní soundtrack.
Romantickou pohádku pro dospělé natočil režisér Nathan Juran, kde hlavním hrdinou je mladík Harum (Rock Hudson), který díky magickému meči ke štěstí a lásce krásné princezny Khairuzany (Piper Laurie) přišel.
