Pan Žemla si po letech dřiny otevře vlastní krám a je rád, když se jeho zákazníci projevují jako přátelé. Na svou důvěru a na neuvážený sňatek se sobeckou dcerou z “dobré” rodiny těžce doplatí. Když si uvědomí, že ho všichni využívají, spáchá sebevraždu...Scenárista Wasserman při přepisu románu do podoby filmového scénáře nechal beze změny děj, ale přeskupil těžiště některých románových postav ve snaze vyzdvihnout postavu rytmistra Kyllijána, kterého hrál Vlasta Burian. Na rozdíl od scénáristy Wassermana, režie Martina Friče kladla důraz především na postavu kupce Žemly v podání Františka Smolíka. Aby film nebyl stále stejný, kameraman snímal herce z nejrůznějších úhlů, včetně žabí perspektivy, a také byla zajímavá střihová technika. Architekt Kopecký postavil podle dobových fotografií věrnou kopii Václavské ulice, zahradní restaurace Na Slovanech i Žemlova krámku.
Barevný český film o vynikajícím českém lékaři doktoru Janském. Sportovně založený medik Jan Janský dokončuje úspěšně svá studia. Chce se stát chirurgem, ale ocitá se na psychiatrické klinice profesora Kuffnera, kde společně se svým kolegou Kozderou se snaží vypátrat spojitost mezi srážlivostí krve a duševními chorobami. Dojdou k překvapivému zjištěni, že je možno krev lidí rozdělit do čtyř skupin a tím zamezil srážení krve při transfusích. Objev Janského se však setká s nepochopením české lékařské veřejnosti, která přínos tohoto vědce lékařské vědě uznává teprve po Janského tragické smrti.
Barová tanečnice Karla postřelí při rozchodu svého milence Mayera. Před policií se ukryje do bytu klavíristy Pavla Ryanta a při odchodu mu slíbí, že se vrátí. Nazítří je však Karla zatčena a odsouzena. V trestnici se setká s dozorkyní jeptiškou Angelikou, která je jí velmi podobná. Uprosí Angeliku, aby jí půjčila na několik dní šaty a opustí věznici jako jeptiška. Pavel odjel na turné do ciziny a proto ho nešťastná Karla nenajde. Zatím je Angelika propuštěna z vězení jako Karla Richtrová a opatří si byt i práci. Po návratu ze zahraničí se setká Pavel s Angelikou. Považuje ji za Karlu a je uražen, že ho nepoznala. Večer v baru ho potká skutečná Karla a Pavel ji dotčeně odmítne. Později se Pavel dozví, že ho dívka dlouho hledala. Navštíví Angeliku a v domnění, že je to Karla, se jí omluví za své chování a nabídne jí společný život. Karla se přijde omluvit Angelice za to, jaké nesnáze jí způsobila a Angelika se jí zmíní o Pavlově nabídce. Karla pochopí, že ji Pavel miluje a spěchá za ním. Angelika se vrací ke své práci. (Podle dobového popisku)
Zvukový debut hvězdy němého filmu Suzanne Marwille. Česká verze tohoto filmu se nedochovala (měla mít délku 2280 metrů), ale ruský Gosfilmofond Rossii, Belyje Stolby archivuje německy namluvený duplikátní negativ o délce 2043 metrů.
Barevný film podle stejnojmenného románu Aloise Jiráska zpracovává známou historii vzpoury statečných Chodů, vedených Janem Sladkým Kozinou a Matějem Přibkem, proti násilnickému tyranství cizáckého šlechtice Maxmiliána Lammingera z Albenreuthu.
Mezi agitkami, které v hojném počtu vznikaly na přelomu 40. a 50. let, tento film kolísá nebo výrobním dramatem a optimistickou komedií. Zobrazuje totiž uvědomělý dělnický kolektiv, jenž se zaváže, že do výroby uvede převratně výkonný motocykl. Při jeho úctyhodné snaze jej však provází řada nedopatření a malérů. Dlužno dodat, že samotní filmaři hodlali svým dílkem vzdát hold komunistickému sjezdu, který vyzval ke zvýšení aktivity na pracovištích.
Drama z doby nacistické okupace začíná na nádraží, kudy projíždí transport s německými vojáky. Vlak zůstane stát kvůli improvizované sabotáži jednoho z železničářů. Odbojářská spojka Růžena Kubínová (Vlasta Chramostová) je zatčena při náhodné razii. Cynický rada Dönnert (Miroslav Holub) odhalí její falešné doklady a nechá ji krutě vyslýchat. Tuší, že by mohla přispět k odhalení celé skupiny. Do její cely nasadí konfidentku Hertu (Majka Tomášová), jež se vydává za bezúhonnou Anču Novákovou. Německá agentka vzhledem ke svým hereckým schopnostem dočasně získá Růženinu důvěru. Klíčovou informaci se ale nedozví... Film měl původně točit režisér Václav Gajer.
Těsně po skončení války, v květnu 1945, se vrací nadporučík Mareš se svou jednotkou do Prahy. Těší se na shledání se svou rodinou, snoubenkou a přáteli. Jeho kolegyně četařka Stáňa ho miluje a bojí se, že ho v novém prostředí ztratí. Mareš navštíví starou paní Stachovou, ale nemá sílu jí řict, že její syn padl. Postupně se dozvídá, že jeho snoubenka je už vdaná, matka a sestra byly zatčeny a zastřeleny a bývalí přátelé jsou mrtvi nebo zmizeli ve víru války. Nalézá pouze starého profesora Blažeje, který pět let nevyšel ze svého sklepního bytu, aby se nemusel setkat s Němci...
České filmové drama o lásce, které nebylo přáno. Přímo od oltáře utíká nevěsta Jiřina Štěpničková, když ji rodiče nutí do sňatku s bohatým ženichem. Ona ale miluje svého muzikanta Gustava Nezvala...
Český širokoúhlý film o těžkém životě ukrytém pod falešným cirkusovým pozlátkem vznikl v roce 1966 podle stejnojmenné povídkové sbírky Eduarda Basse, doplněné o některé motivy jeho slavného románu Cirkus Humberto, které do podoby uceleného příběhu mistrně spojil scénárista Antonín Máša a slavný Martin Frič (Císařův pekař, Král králů, Pytlákova schovanka), který byl současně také režisérem filmu.
Hořký příběh o lidech kolem cirkusu a nešťastné lásce mladého akrobata. Hlavní postavou příběhu je mladý jezdec-akrobat cirkusu National Vincek Bonžur, který se zamiloval do krasojezdkyně Niny Gruzie, což se ovšem vůbec nelíbí jejímu otci Lotyšovi, jenž má s dívkou zcela jiné plány. Dřív než se spor vyhrotí natolik, aby podle starého klauna skončil Vincek s kudlou v zádech a Lotyš v base, zasáhne osud a mladý akrobat je povolán na vojnu, kde slouží u dragounů. Když odslouží a je propuštěn do civilu, vydá se hledat National se svou milovanou Ninou. Ta už však u cirkusu téměř celý rok není. Rodiče ji odvezli a Vincek se k lítosti svých přátel i principála rozhodne, že se ji vydá hledat. Po dlouhém putování sice svou milovanou objeví v ruském cirkuse Kuzněckého, ta se však za léta odloučení velmi změnila. Z prosté zamilované dívky se stala vypočítavá ctižádostivá žena, která touží především po penězích. Jenže ty Vincek nemá.
Druhé zpracování legendárního příběhu o slovenském lidovém hrdinovi s výrazným výkonem Pal'o Bielika v titulní roli Jury, který po návratu ze studií nenajde doma otce ani matku. Dovídá se, že otec byl ubit ve vězení. Odchází do hor, aby spolu s dalšími muži pomstili panskou zvůli. Martin Frič získal za tento film čs. filmovou cenu za rok 1936 a Ferdinand Pečenka cenu za nejlepší fotografii. JÁNOŠÍK byl příznivě pčijat mezinárodní filmovou kritikou při svém uvedení na benátském Biennale a ještě v témže roce byl prodán do 32 států jako jediný čs. film z celého období první republiky, který úspěšně pronikl do všech velkých evropských i mimoevropských zemí. V Jánošíkovi lze jak po stránce umělecké, tak i po ekonomicko - výrobní spatřovat ojedinělý pokus o realizaci v pravém slova smyslu československého filmu.
