Film Constantina Costy-Gavrase byl volně inspirován hrou Rolfa Hochhutha, která se hrála v roce 1963 a poprvé veřejně pranýřovala papeže Pia XII. za jeho vazby a postoje k nacismu.
Filmové drama Amen. splétá dva příběhy: skutečné postavy - poručíka SS Kurta Gersteina, který na vlastní oči, jako jeden z prvních viděl vyhlazování Židů v koncentračních táborech Belzec a Treblinka, a teatrální svět temných stínů Vatikánu a jejich diplomatických her. Tyto dva příběhy jsou spojeny fiktivní postavu mladého jezuitského kněze Fontany, který se snaží zprostředkovat poznatky a svědectví Vatikánu tak, aby mohl Svatý otec veřejně deklarovat postoj církve k židovské genocidě.
Hlavní otázkou filmu je, zda a za jakých podmínek měl papež veřejně protestovat, zda se měl schovat za to, že se bál represí vůči katolíkům v okupovaných zemích? Měl právo zůstat ve stínu své neutrality ve snaze chránit je? Jedna z hlavních postav filmu dává klíč k této záhadě:
"Před válkou jsme měli papeže války (Pius XII.). Po jeho smrti jsme zvolili papeže míru, ale začala válka!"
Costa-Gavras se inspiroval doznáním, které sepsal Kurt Gerstein po zatčení a těsně před svou smrtí, a výpověďmi blízkých spolupracovníků papeže.
Každé město má svou historii, ale Tombstone se stalo legendou. Do arizonského města Tombstone, útočiště těch největších desperátů Divokého západu, přichází soudce Wyatt Earp, aby zde spolu se svými dvěma bratry a jejich rodinami začal nový život. Earp nechce zasahovat do záležitostí města, ale vlivem okolností je vtažen do krvavé přestřelky se zločinci v OK Corral. Když v boji zahyne jeden z jeho bratrů, Earp složí šerifskou přísahu a rozhodne se vyčistit město jednou pro vždycky. Podaří se mu zneškodnit mnohé zločince, ale jejich vůdce, nejrychlejší pistolník v celém okolí - Johny Ringo, pořád uniká. Earp ví, že Ringa ve střelbě nikdy nepřekoná, ale navzdory tomu bez váhání souhlasí s jeho výzvou na souboj ve dvojici. Zdá se, že o Earpově životě, jakož i osudu města Tombstone je rozhodnuto. Předem jasný průběh událostí však dostává trochu jiný směr, když do rozhodujícího duelu vstoupí Earpův přítel, hazardní hráč Doc Holliday
Velitel gestapa v Římě Herbert Kappler (Richard Burton) varuje generála Kurta Maelzera (Leo McKern) před povolením pochodu německých oddílů SS, z obavy před partyzánským útokem. Jak se ukáže, jeho obavy jsou oprávněné, k útoku skutečně dojde. Z Německa přichází rozkaz k jednomu z nejhorších aktů pomsty, MASAKRU V ŘÍMĚ.
Cestující mezinárodního expresu jsou ohroženi smrtelným a silně nakažlivým virem, který v podstatě nešťastnou náhodou rozšířili mezi cestující dva radikální bojovníci za práva zvířat, toho času na útěku z budovy výzkumného střediska OSN. Hrozí nebezpečí světové epidemie a je nutno zasáhnout. Vlak je hermeticky uzavřen a cestující mají být ponecháni svému osudu. Dokonce je vlak nasměrován na kolej, která vede k železničnímu mostu Cassandra v Polsku, o kterém je známo, že vlak neunese. Boj o životy cestujících se rozbíhá na obou frontách - epidemiologické i politické...
Snímek režiséra Rogera Cormana a spoluautora scénáře a střihače Petera Bogdanoviche o motorkářském gangu si svým neotřelým dokumentaristickým stylem získal uznání evropských kritiků. Peter Fonda se zde objevuje jako Heavenly Blues, vůdce divoké skupiny v kůži oděných motorkářů. Když se jeho nejlepší kamarád Loser (Bruce Dern) zraní během pokusu ukrást policejní motocykl, jeho kamarádi z gangu jej ve vážném stavu a pod vlivem léků odvezou z nemocnice, přičemž znásilní černošskou zdravotní sestru a celé místo zdemolují. Blues a jeho přátelé věří, že Losera vytrhli ze zajetí, ten však zanedlouho po útěku umírá. Pohřeb v místním malém kostele se zvrhá v alkoholovou a drogovou orgii. Když však gang musí čelit rozlíceným místním obyvatelům, všichni prchnou a Blues zůstává před zákonem stát zcela osamocen. Další role ztvárnily Nancy Sinatra (dcera slavného zpěváka Franka Sinatry) a tehdy těhotná manželka Bruce Derna Diane Ladd. Snímku dodali autenticitu také skuteční motorkáři z gangu Hells Angels.
Paul (Peter Fonda) je režisérem televizních reklam. Právě když se jeho manželství ocitá v koncích, rozhodne se podniknout cestu do svého nitra k bližšímu poznání sebe sama. Setkává se proto s přítelem jménem John (Bruce Dern), který ho má touto cestou bezpečně provázet.
Autorem scénáře k tomuto pokusu převést zážitek s LSD na filmové plátno v co možná nejvěrohodnějším provedení není nikdo jiný, než sám Jack Nicholson.
Gang mladých delikventek se stává svědkem romantického vzplanutí mezi nevinnou dívkou a vůdcem konkurenčního gangu, který má pravděpodobně na svědomí vraždu jedné členky.
Nejkrvavější masakr gangsterské éry. Koncem 20.let minulého století vyvrcholila ve Spojených státech gangsterská éra. V Chicagu proti sobě nelítostně bojovaly gangy Al Caponeho a Bugse Morana. A 14. února 1929 došlo k jednomu z nejkrvavějších masakrů v historii. Tento film legendárního Rogera Cormana o něm vypráví - bez pozlátka a bez romantiky.
Dva vrazi na útěku nacházejí úkryt v baru nedaleko od místa činu. Donuceni okolnostmi berou místní omladinu jako rukojmí. Číšnici nezbývá nic jiného než vzít spravedlnost do svých rukou.
Manfred von Richthofen, přezdívaný kvůli svému červenému trojplošníku Rudý baron, se zapsal do dějin letectví jako nejúspěšnější pilot 1. světové války. Se svými nejméně 80 sestřely se stal postrachem Britů i Francouzů. Jeho osobnost ale stále zůstává poněkud rozporuplnou – šlo o krutého člověka milujícího boj a zabíjení, nebo o někoho, kdo „prostě plnil povinnost“. Ale s výčitkami svědomí? Prý si z každého sestřeleného letadla odnášel kousek do své "sbírky". Ale také jednou řekl: "Po každé bitvě ve vzduchu se cítím mizerně. Když po boji vystoupím na svém letišti na pevnou zemi, jdu do svého pokoje a nechci nikoho vidět ani s nikým mluvit..." Film ale nepojednává pouze o jeho osobě, klade také velký důraz na vývoj letectví a vzdušných bitev během 1. světové války.
Nepleťte si tento film se stejnojmenným snímkem z roku 2008, kde Richthofena ztvárnil Matthias Schweighöfer.
